Určitě jste to už zažila. Jeden z vás usoudil, že nemá smysl pokračovat v partnerském snažení a vyhlásil rozchod. Je jasné, že právě začalo období, které nebude příjemné nikomu ze zúčastněných a mnohokrát vás v průběhu něj napadne otázka, jestli váš vztah lze ještě zachránit a co jste kdy mohli udělat jinak.

I když ale možná máte pocit, že vaše bolest a zklamání je největší na světě a zcela nesdělitelné, psychologové upozorňují na skutečnost, že všechny rozchody procházejí podobnými fázemi. V některých lze vztah ještě zachránit, v jiných to už není možné. Čtěte, jaké jsou zákonitosti rozchodu.
Fáze první: "Ke startu připravit!"

Pokud se váš vztah dopracoval do této fáze, je pravděpodobné, že nespokojenost se stávající situací zatím pociťuje pouze jeden z vás. Druhý partner si zatím problém vůbec nemusí uvědomovat: "Pokud míra rozcházení nabude kritické hodnoty, pak jeden z partnerů začne navrhovat formální rozchod. Tento okamžik bývá zpravidla jen vrcholkem déle trvající krize, kterou partneři buď podcenili nebo si s ní prostě nevěděli rady," píše psycholog Jeroným Klimeš v knize Partneři a rozchody (vydal Portál, 2005).

Právě v této době ten, který se cítí být narůstajícími problémy víc ohrožen, navrhuje rozchod. Tato rozchodová fáze je také ze všech nejdelší a může podle odborníků trvat i několik let, během nichž se partneři sobě navzájem velmi oddálí. "V této fázi je největší šance vztah zachovat, ale zároveň je k tomu nejméně příležitostí. Partneři v tomto období se prostě k psychologovi ještě nevypraví," tvrdí Jeroným Klimeš.
Fáze druhá: "Opustím tě!"


Pokud nezačnete své problémy řešit v první fázi, dříve či později se váš vztah přesune do fáze, která začíná oznámením rozchodu: "Rozcházení partnerů v této fázi má většinou podobu nemilého překvapení či odporu na jedné straně a nejasného rozhodnutí na straně iniciátora," vysvětluje Jeroným Klimeš. Druhá rozchodová fáze je také typická zrychlením sledu událostí. Následuje řada činů a ukvapených rozhodnutí. Do vztahu se začnou míchat přátelé a známí, kteří se staví na vaši či jeho stranu.



Ačkoli psychologové varují před ukvapenými činy, častou obrannou reakcí v této fázi bývá neprůstřelné mlčení, uražení se nebo dokonce útěk. Přitom je však druhá fáze ještě obdobím, kdy se vztahem lze něco dělat. Východiskem je komunikace a konstruktivní návrhy řešení. Pokud jeden z vás přestane komunikovat, zavíráte si tím jakýkoli další vývoj.
Fáze třetí: "Ano a ne."

Ačkoli jste se v této fázi už rozešli a došlo k fyzickému odloučení, přece jen vás k sobě váže ještě spousta věcí a jen těžko můžete zabránit setkáním a kontaktům. Pokud se nevídáte přímo fyzicky, alespoň na sebe myslíte a vaše fantazijní aktivity pracují na plné obrátky. "Postupně se uvolňuje křečovité černobílé rozštěpení předchozí fáze. Mírnější jsou i manipulativní tlaky. Klesá intenzita šokové reakce a psychická labilita, takže oba partneři mohou fungovat v běžném životě," vysvětluje psycholog. Postupně také opadává vaše averze a vy jste na sebe schopni promluvit, aniž by přitom létaly vzduchem předměty.




Fáze čtvrtá: "Už tě nechci."
Postupem času, ať už byla vaše láska jakkoli silná, se odvržený partner smíří s tím, že další naléhání nemá smysl. V tomto okamžiku si ten, kdo vztah do poslední chvíle bránil, uvědomí, že je s definitivní platností konec a vzdá se svých přemlouvacích pokusů. Začne se zpátky orientovat na svůj vlastní život.
To je překvapením a změnou pro toho, kdo rozchod původně navrhnul a podle psychologů si teprve v této fázi může uvědomit své skutečné city k bývalému partnerovi. Dokonce může přijít i s nabídkou k obnovení vztahu. Podle odborníků je tento vývoj poměrně logický: do tohoto okamžiku díky naléhání a bouřlivým reakcím své drahé polovičky neměl/a čas přemýšlet o tom, co vlastně cítí. Teď se ale situace uklidnila a on/a si může uvědomit i to, že by vlastně ve vztahu chtěl/a pokračovat.
Autor: Karolína Strnadová