Trance se zrodil jako jeden z nástupců rave scény v Berlíně a ve Frankfurtě okolo roku 1993. Mnozí za vůbec první tranceovou nahrávku považují skladbu How Much Can You Take od projektu Visions of Shiva (Paul van Dyk a Cosmic Baby).
Základními prvky trance music jsou 4/4 rytmus, nádherné zasněné melodie, často doprovázené ženským vokálem a euforické nálady v jednotlivých skladbách.

Přitažlivost populistického tranceu, jaký tvoří Paul Oakenfold a Paul van Dyk, musí být každému okamžitě zjevná. Při porovnaní s nelítostným minimalismem techna a citovou prázdnotou drum & bassu je jasné, proč se trance líbí publiku na všech kontinentech. Je postavený na melodiích, je euforický a odráží emoce bežných lidí (touha, dojetí, něha).

Občas se zdá, že výrazové prostředky tranceu, jeho sklon k melancholii a grandióznosti, jsou jakýmsi napodobením symfonické hudby 19. století v digitálním věku. Trance na první pohled poutá pozornost svojí citovostí a láka mladé ravery.
Není pochyb o tom, že trance je na celém světě nejpopulárnější formou taneční hudby, vyvinuté z rave hnutí. Je to esperanto elektronické scény. Paradoxně žádný jiný styl není tak nenáviděný a zavrhovaný. Samozvaní znalci trance odsudzují jako sentimentální kýč, který není dost seriózní ani hluboký jako techno anebo drum & bass.

Trance je dost výjimečná a hlavně taneční elektronická hudba. Její táhavé melodie a bafkavé čtyřčtvrťové beaty se stupňováním melodie je právě podstyl, který nazýváme uplifting. Překlad tohoto výrazu (up = nahoru, lift = povzbudit, pozdvihnout náladu, dodat sebevědomí) je něco, co tě má nadnášet, pozdvihnout.

Tyto zvuky vyvolávají v mozku tvorbu látek, které se dají připsat k euforickému stavu duševna (lidé tomuto stavu mohou propadnout, a myslím, že je to něco podobného, co způsobuje droga extáze, ale extáze je na omnoho vyšší úrovni). U některých dodává pocity nadnášení psychiky. Dalším lidem dodává obrovskou fantazii a otevíra režim živého snění. Často se radost z této hudby projevuje i mrazením na těle. Asi poslední možností je forma uklidnění a stává se většinou při poslechu ve stavu smutku, anebo v přesném opaku, ve stavu radosti, buď v potlačení těchto pocitů anebo jejich znásobení. Je to zvláštní, že trance dokáže při jedné a té samé skladbě v jiné době poslechu vytvořit rozdílné pocity. Je to velká genialita vytvořených skladeb a nápaditých zvuků.

Trance má mnoho podstylů: euro-trance, uplifting, hard, psy, goa, progressive trance, tech trance atd.