Nikdyv životě jsem neměl zkušenost s šéfovou. Ale kolegové, kteří to zažili,vzpomínali na ty ženy s láskou a jakousi nostalgií. Dokonce i tehdy,když se představené projevovaly jako bojovné Amazonky.

Vtakovém případě se mi dokonce chlubili svými postupy, jak tu babu Jaguzvládli, zpacifikovali a svou mužskou chytrostí odzbrojili. Naopakpodřízené ženy prý často splakaly nad výdělkem. Spory s nadřízenoufúrií jim nejednou přinesly skřípění zubů nebo pláč.

Respekt pohlaví

Takéjeden z autorů zmíněného výzkumu, respektovaný psycholog doktor JeronýmKlimeš upozorňuje na to, že co je zakódováno v genech, dá se jen pracněutlumit výchovou. Musíme podle něj pečlivě respektovat specifikajednotlivých pohlaví a nedělat z lidí unisex. Protože unisex jsou možnázáchody, ale rozhodně ne lidi. To mi spadl kámen ze srdce, že si tonemyslím jen já.

Při té příležitosti jsem si vzpomněl navýsledky patnáct let starého výzkumu. Dodnes jsem se je neodvážilzveřejnit jinde než v odborném tisku. Zjišťovali jsme tenkrát postojegynekologů k hormonální antikoncepci.

Na celostátním kongresu vKarlových Varech dostali všichni přítomní kolegové dotazník a v něm asitřicet otázek. Většina byla dost odborných, ale jedna naopak přímočařejednoduchá:

Pohlaví hraje někdy roli i na poli odborném

„Předepsalibyste hormonální antikoncepci dívce ve věku 15-16 let?“ Mohli si vybratz různých možností: „pouze výjimečně“, „vůbec ne“, „pokud nejsoukontraindikace“, „jenom se souhlasem rodičů“ nebo „bez problémů“.

Kolegovése v této otázce rozdělili na dvě zcela odlišné skupiny. Nezávisely navěku respondentů, na vzdělání, na rozdílech mezi městem a venkovem nebona náboženství. Jak už možná tušíte, jediný statisticky významný rozdílbyl mezi gynekology a gynekoložkami. Muži se stavěli k předepisováníantikoncepce mladým dívkám s podstatně větší tolerancí než ženy.

Jakje to možné? Šlo přece o stejně vzdělané odborníky. Studovali nastejných fakultách, měli stejné učitele, četli stejné knihy i časopisya společně navštěvovali také vědecké konference.

Tak proč bylygynekoložky tak výrazně proti? Projevil se jejich mateřský pud? Chtělychránit dívky, téměř ještě děti, před možnými následky předčasnéhosexu, které v patnácti ještě nedokážou domyslet? Nebo v jejich postojihrála daleko větší roli podvědomá ženská rivalita a závist?

Vím, že to bude znít provokativně, ale kloním se ke druhému názoru.

Šéfová versus šéf z pohledu žen

Jakse ukazuje, může tento názor vysvětlit i neblahé zkušenosti spousty žens šéfovou stejného pohlaví. Tedy situace, kdy je člověk člověku vlkemnebo spíše žena ženě vlčicí.

Každá pátá žena uvádí, že jistrach, úzkost, bolesti hlavy nebo deprese trápí daleko častěji, kdyžpracuje pro šéfovou, než když pracuje pro šéfa.

Zdroj: Radim Uzel, Právo