Only one day is missing till the day he left me .

One year spent in the middle of nothing is gone.

This is my strange anniversary .

And I should to celebrate the time beeing alone.

What happened with me during the time passed?

I cannot tell anything else than my happiness don´t last.

I´m standing like a salt column

and watching all around

smiling to the people

who know nothing ABOUT.

About my lost aim and broken sense of life

Soul sleeping in a pitty hole.

They are thinking that I´m so satisfied as I look but I am only proud.

My independence has no end at this time and it pains a lot.

Why I have the scary feeling

that this will never stop?

Tak nás to dneska minulo !

Nespletli se .

Dál budeme sypat ptáčkům,

z kanálů se bude vesele kouřit.

Kočky se budou mrouskat,

a katedrály  vypínat k nebi.

Planeta se bude oteplovat,

gaviálů indických bude v přírodě ubývat a v ZOO přibývat i když pan prezident říká nene...

A zasejc půjdeme zítra do práce

a i ten radar se podaří vybudovat.

Protože ten avizovanej asteroid nás minul!

(Možná v IDOSU píšou kdy poletí další)

Vědcům se podařilo oživit mrtvé srdce!

Platí to i pro ta zkamenělá a zlomená ?

Asi ano...

( zatím bohužel jen co se krys týče 8)

Tak jsem tu chřipku přechodila!

Nejdřív jsem nemohla ulehnout kvůli práci a později kvůli blížícímu se víkendu kdy jsem přihlášená na hory.

Jak to dopadlo? Kolegu jsem nakazila až odpadnul a mě se to vrazilo do kloubů a kostí.

Teď si musím ty hory užít. Než se mi to vrazí do srdce a než dostanu embólii. Pak už pojedu leda do Prkvančic.

Budu z party jediná kdo si nepoveze lyže.

Zato vezu brambory , patlanice na topinky a knížky. Budu totiž celej víkend v chatě ani nos nevystrčím.

Budu ostatním smažit bramboráky a číst si abych se nenudila.

Původně jsem neměla žádnou knížku a myslela jsem že se ze zoufalství vrhnu na angličtinu.

Chtěla jsem si vzít Murphyho a pokořit všechny minulý časy.

Ale pak jsem se rozjela do Náchoda a koupila si 2 knížky.

Jednu fantasy o milimetr velkých lidech kteří žili na jednom obrovským starým stromě který pro ně představoval celý svět.

Ta bude veselá a milá .

A druhou o soudním procesu s Miladou Horákovou - asi před měsícem mě napadlo že bych o tom měla něco vědět a ejhle zrovna o tom vydali zbrusu novou knížku. Ta bude smutná a poučná.

Už jsem se zakousla do tý první Tobiáš Lolness se jmenuje a mám pocit že je pro děti ale to mi vůbec nevadí protože je krásná a originální.

Zajímalo by mě,

jestli kdybych byla o pár řekněme tak 8 let mladší, jestli by mě lákalo trávit večery jako dnešní mládež ?

Co jsem dneska viděla, to vídám u nás ve městě docela často - na parkovišti na autobusáku a nebo před diskotékou, ale že to uvidím dneska večer potmě v polích pod lipou, toho bych se nenadála .

A přece už jsou i tam.

Ve 2 naproti sobě zaparkovaných autech otevřenými okýnky k sobě sedí slečny a kluci

a jen tak tam zdá se jsou.

Okny větrají aby si mohli povídat - co že venku třeba mrzne - však auta jsou nastartovaná a topí se.

Konverzaci prokládá hip hop, techno nebo RńB.

Kdo má auto od rodičů, ten ho nemá vytuněný, kdo je ale vlastním pánem, ten to dává najevo modře podsvícenými prahy.

Aspoň zajíci vědí že sem jim asi liška nepřijde dát dobrou noc.

Co tam rozebíraj to by mě nenapadlo, ale asi ani nepřekvapilo.

Že to ty plantážníky baví, to mě ale lehce znepokojuje a zároveň baví :)

Asi to má svou romantiku, když nebyla televize, taky lidi sedávali pod lipou.

Díky autům mají prodlouženou sezónu.

Jsem zvědavá co bude v létě.

Jestli budou sedět zas pod lipou v autě se spuštěnou klimatizací, nebo jestli třeba vylezou na lavičku?

Anebo už jim bude 18 a nechaj toho a půjdou všichni do hospody?

Kromě toho že jsem byla v práci, kde se dnes řešily tak zajímavý věci jako že pan B. dostal málo segedínu pročež sprdnul paní B.,

A kromě toho že jsem byla u doktora a vše dobře dopadlo,

Tak po příchodu domů, ale až potom co jsem uklidila z rohožky do chodby promrzlé boty babiččiny kamarádky, na které stříknul svou e-mailovou adresu ten protivnej a neodbytnej pinč, kterej teď imrvére chodí za Akinou a myslí si že se mu podaří přivést na svět svou věrnou kopii - (za ty roky ještě chudák nezjistil že Akina má podvázaný vaječníky),

Dokonce já si myslím že už je asi v přechodu když o vánocích oslavila ty 10. narozeniny a když už se letošní zimu podruhé hárá...

Tak po těchto nejvýznačnějších událostech světlé části dne jsem jsem vytáhla pedig a pletu košíky, doufám že to nezůstane jen u jednoho a že si udělám do kanclu  nejméně 3 květináčky a budu v nich pěstovat africký fialky 8) - tak a jdu si zas plnit tenhle malej sník

Vlastně jsem si myslela, že si sem budu moct vkládat fotky...

Ale ne fotky mojí osoby, ale mých kreseb, skic a výtvorů...

O takových stránkách už totiž dlouho přemýšlím...

Tak fajn, budu o tom dále přemýšlet...

Vlastně jsem si myslela že mít svůj blog je fajn...

A že mít sny je fajn.

Ale možná je lepší žít reálnej život a ne ten virtuální,

co by, kdyby...

Možná tyhle stránky budou sloužit jako takový skladiště

když nemůžou být galerií, budu sem odkládat obnošený myšlenky 8)

A po čase se nad nima pousmívat, nebo vraštit čelo...

Rozdělím si to do dvou kategorií veselý a smutný a budu se snažit aby obě hromádky byly v rovnováze.

Už vím který budu hůř shánět dohromady... 8)