..... 06.Červen 2009
Jak popsat tuhle nocz pátku na sobotu? Úžasná.
Každá noc s tebou jevlastně úžasná, nejen noc, i den, každá minuta s tebou, všechno.
Nenajdu člověka,s kterým by se mi lépe dýchalo než s tebou. Ptž když nejsme spolu,tak na tebe stejně pořád myslím, a když jsem vedle tebe, nejenže na tebemyslím, ale vnímám tě, pozoruju tě, poslouchám, a můžu se tě dotknout.
Už je to rok a pár dní..
Moje první Skořenice, Snowparty, a já tam potkám TEBE. Potkám tam někoho, do koho jsem se zamilovala naprvní pohled, a každým dnem co jsem tě poznávala jsem tě milovala snad pořádvíc.
Jsi člověk, kterého prostěpřestat milovat nikdy nechci. Už proto, jaká jsi, co všechno jsme spoluprožily, a že toho není málo.
Náš první polibek..nicnebylo krásnějšího..
Tvoje první MILUJU TĚ..v tuchvíli nemohl bejt nikdo šťastnější než já…
Pamatuju si, jak jsem všemříkala, že tohle nikdy neskončí, že to prostě ani nejde…a já myslím, že to anineskončilo, že tam pořád něco je, že tam je hodně..
V životě litujetehodně věcí ale jsou věci, který vám ostatní neodpustěj, a i kdyby odpustily, vymáte strach, že to podruhý uděláte znova..
Ale jak se pak chovatk těm, na kterým vám záleží? Pomáhat, snažit se podržet, podporovat,nezklamat, neublížit mu..
Ale copak to jde? Copaktohle se normálnímu člověku nikdy nemůže stát? Snad není někdo, kdo by někdyneublížil nebo nezklamal, i když neúmyslně. Ale jestli se to stává každej den?To už taky není normální.
Všechno se tak strašněrychle mění..
Už píšu zase sračky, jenžeto jetím, že tě nemužu dostat z hlavy.. nejde to.. přijedeš, chvilku semnou jsi a pak zase odjedeš, ale já bych s tebou chtěla bejt celej život..
Jenže už jsem to pochopila.Já si tě nezasloužím. Kdybych si tě zasloužila, nedělala bych to co jsem dělalaa byly by jsme spolu.
Nejdůležitější je abys bylaštastná, a to se mnou nejsi. Nechci tě jen pro sebe, když vím, že tě pořádtrápim, v tomhle moje sobectví nějak odpadá. I když mi to bude chvilkutrvat, než vstřebám, že s někým jsi, ale jestli ten člověk ti bude stát zato, jestli s nim budeš chtít trávit svůj čas, tak já ti bránit nebudu.
Je jedno, jak ho vemouostatní, co ti budou ostatní říkat…ale hlavně, že tobě s ním bude dobře.Ty s ním jsi, ne oni. Asi ti to do toho dycky každej bude kecat, no co,tak si to vyslechneš, maximálně se s nima pohádáš ale je to stejně tvojevěc.
Ty, kolik jsi toho se mnouuž vydržela, zvládla jsi moje scény, mojí úchylku na šukání ze spánku ( J ), moji hudbu jako např. Lunetici, Holki, mojezměna stylů, protivnost, výkyvy nálad, všechno..
Kdybys věděla, že tedposlouchám Lunetiky a v jejich textech nacházím sebe…nás..věřím, že už byses nesmála, ptž mě znáš.
S tebou jsem takypochopila, že po rozchodu, pokud toho druhého stále milujete, nemá cenu mudělat naschvály, hádat se s ním, nadávat mu…vždycky je lepší ho mít i kdyžnemuže být „přímo váš“. Nemuže vám bez něj být líp, nemuže..
Když milujete, tak přecevám nezáleží na tom jestli je ten člověk s vámi, ale jestli se má dobřenebo ne, jestli je štastnej nebo ne..
S mejma chabejma zkušenostmio životě bych neměla nikoho poučovat, ale mě nejde o to někoho poučovat, píšuakorát sračky, který ze mě padaj a nikoho to nenutím číst, ale jestli jste sedostali až sem, tak upozorňuji, že sračky budu mlít furt a furt a že to bude užjen horší.
„Intinity?“
„Ne, Olympic…“ J
Každá písnička mi připomínátebe, každý gesto který udělám jde z tebe, každá věta co řeknu se tě týkánebo každá věc, který se dotknu, tak mám vše spojený s tebou.
Každý ráno vstáváms tím, že miluju a že jsem si jistá že miluju tu pravou.
Skoro 8 měsíců spolu, rokco k tobě něco cítím a to prostě nejde jen tak ze dne na den vymazat..ačlověk ani nechce..
Pamatuju si tvou vůni,pamatuju si tvůj výraz v obličeji, když třeba přemýšlíš, vždy když se mědotkneš tak tvé ruce cítím ještě dobu po tom, když už se mě nedotýkáš..
Chtěla bych pro tebe udělatfakt nějaký velký gesto, ptž každej s kým se bavíš je nějakým způsobemvyjímečnej. Nebo má talent..
Sharlottka, svou povahou,hip-hopem, tancovanim…
Andrejka tancovanim,zpivanim…
Nicolka, to je kapitolasama o sobě..
Nikdo z nich pstě neníobyčejnej člověk…myslela jsem si, že do tvého světa nikdy nezapadnu, ptž jsemobyčejná, nemám žádnej talent, nic. Jsem normální člověk, s chybama.S hodně chybama.
Už bych asi měla končit co?
No, jinak se omlouvám těmatrapnejma kecama, ale opakuju, že jestli jste se dostaly až sem, tak gratulujua teda smekám, já bych to už po dvou řádcích vypla a už na tenhle blog nikdynevzlezla :-D
Tak se mějte........a………
MilujuTě.
jsEm nEčItElnÝ pOlIcEjnÍ rOmÁn 
