Pořád mám pocit, že si tady jenom stěžuju, ale víte co...co mám dělat, když to nejde jinak?!!?         Nevím jestli je to jenom můj pocit, ale tak nejak se mi nemění život ořád dokola se mi vrací všechno špatný, každý den se najde něco, kvůli čemu by mohla ukápnout slzička a někdy se tomu ani neubráním.Copak toho chci tak moc?Chci jen, aby už konečně přišel den, kdy se mi otočí stránka a  já budu každý den chodit jenom s usměvem!Ano, i ted se doakzu smát, ale proc to delam?                   Jenom kvůli těm,který mám ráda a na kterých mi záleží.To ONI se snaží, aby mi bylo fajn.                        To ONI mi pomáhají, bez nich bych nevěděla co dělat.....a jen proto se snažím.ONI si zaslouží mě vidět štastnou.....     

B4ry:Člověk pro mě nejdůlěžitější.Ona mě dostává z každé kaše,na ni se nejvíc těším!Ji nejvíc miluju a nikdy ji za nikoho nevymenim...

Filipek:Kdysi NK, mrzí me jak to skončilo,ale pořád seš pro mě         duležitější než většina lidí.Kdo jinej by mi držel vlasy?:D

Adélka:Ta slečna mi hodně rychle přirostla k srdíčku.Ví o mě už tolik věcí a tak moc mi rozumí.Sem ráda že tě mám:-*

Pepča:Bylo i hodně špatnýho,ale to už je snad zase pryč.Prostě Ty mi taky neuvěřitelně pomáháš, bez TEBE  se neobejdu!

A je ještě plno lidí na kterých mi hrozně záleží a udělala bych pro ně první a poslední...Liborek,Faty,Tomášek,Caroolka....

PS.:myslím,že ty nejdůležitější jsem vyjmenovala a ti ostatni ví jak moc mi na nich zaleží a mají u mě v srdíčku místo napořád....všem DĚKUJU  za vše...

Pořád dokola jsem si kladla otázku "Proč bylo každe zapomenout snazší než je tohle?"Neviim....to vážne nevim,ale pak jsem se začala ptát jinak "Chci vůbec zapomenout?"Na tohle už odpověď znám!--->NECHCI!Proč zapomínat na něco co mě dělalo nejštastnějším člověkem na světě,na něco čeho nejspíš nikdy nebudu litovat a jsem ráda že to bylo?Není důvod zapomenout.To,že to bolelo víc než by člověk čekal neni důvod k nenávisti nebo snad k tomu-->Chtit zapomenout!Lidi co mi jsou nejblíž pochopí o čem tu teď mluvím a ti ostatni okrajově určitě taky.Díky tomu všemu jsem přišla na hodně věcí.Toho člověka jsem znala z vyprávění,znala jsem jeho venkovni stránku,znala jsem ho takového,jak se projevuje a jevi ostatnim,ale veřila jsem,že dokáže být i uplně jiný než o něm všichni říkají.A každým dnem jsem chtěla víc a víc ho poznat jinak.A nakonec.....ano poznala jsem!Najednou to byl uplně někdo jiný,to nebyl ten kluk,o kterém jsem slýchávala.Nebyl to ten "bezcitný děvkař" ale byl to někdo úžasný.Mám pocit že mi otevřel svoje srdíčko,ukázal svoji pravou tvář....všem bych strašně přála,aby ho poznalli z téhle strany a přisáhám všem,že jejich názory by se změnily.Není to však jen na nich!Vím že pokud se on bude pořád chovat tak,jak o něm všichni mluví,nikdo názor nezmění.Já však teď vím,že ten kluk kterého oni "znají" dokáže být i pozorný,laskavý,milý,něžný a mohla bych pokračovat dál a dál!!!!Děkuju za každou chvilku strávenou s ním,za všechno to co hřálo i bolelo.Z toho všeho zůstaly už jen vzpomínky a růžička na rozloučenou(visi u me v pokoji a nehodla se ji zbavit)......Pořád to bolí a asi bude trvat než to přebolí,ale na druhou stranu to všechno hrozně moc hřeje a NIČEHO NELITUJU!

Jestli si to přečte ten,koho se to týká:

Tomášku doufám,že si něco z toho nevezmeš špatně.Napsala jsem to co cítím.Až jednou přijde ta slečna pravá a ty se ji otevřeš zase tak jako mě a nebude to zase jenom pouhá hra,věřím,že bude nejštastnější člověk na světě,tak jako jsem byla i já!Mam tě hrozně moc ráda a nikdy nepřestanu....ÚŽASŇÁKU jeden!:-*

PS:nesnaž se,prsa mám pořá ještě větší já:-P:D:-*