Dneska sem slyšela to nejkrásnější AHOJ co snad může být. Tak krásný že se mi až podlomily kolena a to nekecám.Nebyla sem skoro schopná odpovědět.Ale aby se neřeklo něco sem ze sebe nakonec vysoukala.Plostě nádhera..........

Rozchod
V životě bolí hodně věcí…věci který bolej míň, věci který víc a pak ty co bolej nejvíc..jako je ROZCHOD…=o(
Každej večer ted ležím v posteli a hlavou se mi honěj ty krásný i zlý chvilky strávený s tebou. Možná ani nemám právo plakat, když si za to můžu i sama..přesto mám pocit že mám místo očí vodopády slz, slz smutku, beznaděje, slzy z mé hlouposti a zklámání.
Sedm měsíců…možná ne dlouhá doba, ale pro mě to bylo 7 měsíců, který jsem ještě s nikým nezažila…kdybych ten večer předem veděla, že to bude poslední večer s tebou, že ti na rozloučenou dám ten poslední polibek…vychutnala bych si ho víc., ted už ale nemůžu…řekla bych ti Miluji tě..místo Vzdyť ty víš že tě miluji..!! =o(
Vždycky mě doma učili věř jen lidem, u kterých si seš jistá že ti nebudou lhát. Ted se mi to ale vymstilo…místo abych věřila jiným, věřila jsem tobě,neměl jsi důvod mi lhát…řekl jsi mi že si mě nikdy nepodvedl,ale skutečnost byla jiná a já se to dozvěděla. mě se zbořilo štestí jako domeček z karet…Když jsi za mnou ten večer přijel..nemohla jsem se ti podívat ani do očí..přála jsem ti dát ten opravdový polibek na rozloučenou…ale plakala jsem tak silně, že jsem tě ani nemohla zastavit, když jsi odemně odcházel a zároveň z mého srdíčka..=o( I když nám to i přesto v poslední době neklapalo, chvíle s tebou mě nabíjeli energií…
Teď tu sedím a přemejšlím co dál…potřebovala bych pauzu, abych zjistila co chci, jestli mi na tobě záleží jako na začátku, jestli nepromočím každý večer polštář slzami kvůli tobě..kwůli tomu co mi přísahal na svůj život, že me nikdy nepodved..a já dala na tebe a až když bylo pozdě se dozvěděla, že jsi lhal =o(
Do konce svýho života si to budu vyčítat….v životě jsem nevyplakala tolik slz jako včera, v životě jsem neudělala takovou hloupost a
mám strach
Nesnáším ubližovat lidem…a už vůbec ne tobě…nikdy jsem ti nechtěla ubližít,ale ty jsi mi jen zbližoval…i přesto jsem tě milovala a nezmizelo to vše jen tak.Ty jizvy ve mne navždy zůstanou a to jen tvojí zásluhou.Nedokážeš milovat.......

Jak je láska silná?Přenáší hory?Je to pravda či ne?
Každý zamilovaný by bez diskuze odpověděl ano a hned by vám dal příklad,ale jaktože to zamilovaní vidí jinak než ti co teprve hledají někoho s kým by šli cestou života.Jako člověk co má v srdci lásku vám mohu říci,že já opravdu vidím sílu lásky.Ale kde?Zeptáte se mě.A já odpovím:''Všude,všude kde jsou lidi.''Sílu lásky vidíte,když se podíváte na vaši babičku a dědečka.Ti dva jsou spolu snad celý život a vám to přijde přirozené,ale když se nad tím zahloubáte tak v tom musí být víc než společný byt,záchod,chleba a postel.Je v tom to kouzlo.Řekněte:Proč se děda stará o babičku,když ji není dobře?Přikrývá ji v noci,aby ji nebyla zima?
Tohle všechno co přijde pozorovateli naprosto samozřejmé je právě to proč jsou spolu-láska.Nemusíme dělat velká gesta,stačí jedno pohlazení.Na co velký dům,když ho nemůžete vyplnit?Velké věci se skládají z malých gest.Velká láska vzniká z nesmělých citů.Právě pro tohle všechno nám ke štěstí stačí dvě obyčejná slůvka:Miluji Tě.