Ani nevím jak jsem mohl...žít..... radovat se....smát se.... užívat si.... bez tohodle krásnýho stvoření...bez tohodle človíčka, kterej se pořád usmívá.. bez někoho tak krásně střeštěnýho :o)... Bez ní už ani krok :o)... bez ní už NIC :)... nemůžu - opustit.. nemůžu - ublížit ...nesmím -  ztratit:).... Ona je moje druhé já :o)... Nikdy nezapomenu... nikdy nezklamu.. a vždycky se budu snažit pomoct.. protože ona si to zaslouží... ona se nesmí trápit.. pořád u ní chci vidět úsměv na tváři.... a ono to ani jinak nejde :o) a jestli NE :o) tak uvidíš :o):o)... vyřídím si to jak s tebou :) tak i s tím kdo tě trápí... a ani nikdo takovej nemůže být...protože takovýmu sluníčku nemůže NIKDO ublížit...  - jinak se neznám :)...jenom ty nejlíp víš co si o tobě myslím ( kruci tuhle větu nemám rád a stejně ji použiju :) ) a ani se to nedá slovama vyjádřit...slovama je to škoda...:).. přeju Ti jenom to nejlepší.. nejhezčí ...aby jsi byla v životě pořád strašně moc spokojená... a pořád byla šťastná... protože ty jsi moje malá Verunka :) :o)

 Moje máma mi říkávala, že když nenajdu něco, pro co chci žít, tak bude nejlepší najít si něco, pro co chci zemřít.

Ty jsi jeden z těch důvodů :o) !