Lesní cestou temnou jdu,
strach už z ní nikdy víc mít nebudu.
Je sice temná jako noc,
ztrácí však nade mnou svou moc.
Jednou jsem se v tom lese ztratila
a na všechny její kouzla narazila.
Potkala jsem lesní zvěř,
strašlivě vypadající keř.
Nebojím se ho však víc,
strach z něj mít už nemajíc,
jdu dál tou cestou tajemnou,
lesní zvěř jde stále za mnou.
Jsou to moji strážci,
jsou to moji brášci,
Chodím je tam krmit,
ať se nemusí lidským masem dál už živit.
Chrání mě před světem zlým,
a já proto v ně pevně věřím.
strach už z ní nikdy víc mít nebudu.
Je sice temná jako noc,
ztrácí však nade mnou svou moc.
Jednou jsem se v tom lese ztratila
a na všechny její kouzla narazila.
Potkala jsem lesní zvěř,
strašlivě vypadající keř.
Nebojím se ho však víc,
strach z něj mít už nemajíc,
jdu dál tou cestou tajemnou,
lesní zvěř jde stále za mnou.
Jsou to moji strážci,
jsou to moji brášci,
Chodím je tam krmit,
ať se nemusí lidským masem dál už živit.
Chrání mě před světem zlým,
a já proto v ně pevně věřím.