Hvězdný roj

Září a přesto je tma,
září a nahrazují pouliční světla.
Září a brož velkou má, kulatou krásku,
co v důlcích má lásku.

Zářily, když jsme se potkali,
záříly, když jsme se líbali.
Září, když jsem tu sama,
září , i když ty nejsi se mnou.

Září nad hlavou mou,
září nad deskou kamennou.
Září a snahu mají,
jak pláč můj schovávají.

Září , ty už dávno šel si spát...
Postel máš chladou,
vodou promočenou.
Kde roj hvězdný září,
ty výhled máš krásný...

Škoda jen, že jsi za nimi šel.
Záříš i ty na hvězdném roji,
záříš i ty a osvětluješ moje slzy.

Osvětluješ jizvy, které na srdci mám,
posíláš vzkazy, jak žít já mám dál.
Posíláš posly, kteří z nebe padají...
Já vím, že přát si mám něco jiného,
i když jsme byli stvořeni jeden pro druhého...

Pokaždé vím,
že život můj nekončí,
vím to, že září tvoje oči...
Že na mě z nebe zírají,
že se na mě s láskou koukají.