Pírko lásky   18.Říjen 2007


Oblohou se snáší bílé pírko,co tiše
usedá na jezírko, je to posel smutných,
andělských tváří, které slzami do tmavé
noci září. Všimne si někdo nebohého pírka?

Vždyť pro jeho záchranu stačí jen chvilka.
Neviděno, neslyšeno však mizí kdesi v dáli,
kde každé slovo hluboce pálí. Přichází bouře
pírko se ztrácí. Láska mizí ze srdcí lidí,
všechnu jejich bolest andělé vidí.

Proto hořce a hluboce pláčí, vždyť nad osudem
lidí se tmavě mračí. Příjemnou lásku mít za
společnici svou, to by bylo jednou jejich
záchranou.

napsal/a: Iwu3ka 21:50 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář