Přinášela bych ti zrána květiny,
plané růže za ranního úsvitu,
sladký parfém ve skvostné nádobě,
kdybych měla naději, že změníš mínění.

Vzala bych tě tam, kde hraje nejsladší hudba,
dala bych ti zimní ovoce i letní víno,
ukázala bych ti to,
o čem jsi jen četl v dobrodružných knihách,
kdybych měla naději, že změníš mínění.

Přinesu ti štěstí
v krabičce převázané žlutou mašlí
Přinesu ti letní deštík i nebesa s duhou,
abych pomohla tvé zahradě růst,
a v zimním sněhu
tě mé písně uchrání před chladem.

Ale k čemu jsou květy z rána,
když zahrada, kde rostou, není má?
K čemu je sluneční svit, když pláču?
Mé slzy se mísí s vínem.

Přinesu ti štěstí…

Přinášela bych ti zrána květiny,
plané růže za ranního úsvitu,
sladký parfém i kolombínu,
kdybych měla naději, že změníš mínění.
Kdybych měla naději, že změníš mínění.