Chtěla bych vrátit čas,

vrátit ho do doby,kdy se netrápil

ani jeden z nás.

Na začátek něčeho,co vlastně ani

nemělo příležitost vzkvést.

Tak rychle se můj krásný sen rozplynul.

Jak jsi mohl být tak bezcitný?

Nechat mě trápit bez jedinného slůvka vysvětlení?

Copak to všechno byla vážně jenom hra?

Jenom nudná zábava?

Já ti věřila,tak proč teď musím pít ten

šálek hořkosti,bolesti a smutku až do dna?

Čas bych hnala dozadu,

na místo,kde jsem o tobě neměla jedinnou zprávu.

Vrátit se a nepustit se střemhlav do tvé náruče.

Nenarazila bych.

Tenkrát bych se řádně přesvědčila,

zda s tebou chci vážně být.

To je teď můj nový sen,

nežít v krásných představách

a spadnout zpět do reality na pevnou zem.