byl tu jeden kamarád,

říkal,že má mě rád.

věřila jsem,že v nás doufá,

však sem jen byla hloupá.

a tak stačilo jen málo,

a už se to stalo...

řekla jsem mu co a jak,

on bral to všelijak...

zřejmě jsem ho naštvala,

naše přátelství zničila...

však omlouvat se mu nebudu,

to radši oslovim nějakého pobudu...

teď je na něm řada,

ale zřejmě je to zrada...

KÉŽ LÁSKA K NĚMU MĚ OMRZÍ,

VÍM VŠAK ŽE MĚ TO JEDNOU ZAMRZÍ.

doufám že jednou to ten člověk kterýmu je tahle básnička věnována pochopí vše co doposud nechápal.