Kdo jsem sama nevím   26.Listopad 2006


Byla jsem holka co měla ráda lidi a odpouštěla všem jejich bolestivé chyby. Byla sem slepá nebo se tak změnil svět? Za tu dobu co ubíhalo těch pár let. Teď tady píšu tyhle řádky a přemýšlím jaké mám ještě kamarádky. První ročník na škole EDUCHEM nastoupila sem a všechno se zdálo být dobré až pak najdenou sem se stávala terčem jejich smíchu. Utíkala sem před světem zlým a zkaženým jenže sem neměla kam doma nikdo oporou nikdo nevyslyšel moje volání volala sem hlasitě a pořád ,ale nikdo nepřišel po večerech zapalovala svíčky ať už se vše změní žádná změna jen mé snění. Bum další rána konec roku chmel přišel a já si myslela jak sem se uplně co nejvíc zamilovala že sem našla člověka ,který mě zachrání ,ale mýlila sem se potkala sem se jenom s sexuální chtivostí a absolutní žárlivostí to nebyla ta záchrana ,kterou já jsme čekala sama jsem opět utekla a cele to skončila další rok bohužel znovu první ročník ,ale nové lidi vidím ve třídě s nima sedím. Přijdu si tam navíc odmítnutá všemi všem jen pro smích a tak se vrací posedávání na wc na bobku se slzami v očích šikana??? Otázka názoru to je. Zjistila sem jak mě nechtějí zařadit do společnosti jak sem jiná od ostatních a jak mě nechtějí přijmout všem sem jen pro smích. Každý ve mně viděl jenom využij a zmiz sama si pak řikám proč to dělám možná touha po komunikaci s lidmi. Lidi s někým se bavím byl tam jeden člověk kterého mám moc ráda taky se nám ,ale změnil už to není tak jak to bylo z něj se lecos vyklubalo ,ale jsem tomu člověku vděčná v prváku se mnou v lavici seděl a nechal mě se dusit nenávistí ostatních díky němu byl snad slyšet i můj smích. Mesíce běží čas letí a najednou už přestáváme být dědi druhák další ročník. Holka sedí ve třídě a vidí jací jsou lidi okolo ní vidím samou přetvářku a lstivost podraz a chtivost od prváku na jednu osobu mrkám mám pocit že i ona si mě všimla zareagovala jsem na jmeno jsem se šla zeptat a najednou strašná pověst jeho z vrchu na mě spadla veřit sem tomu nechtěla ,ale čas ukazal že pravdivá byla ,ale ten člověk má v sobě také trápení mám pocit že také utíká jenomže nemá kam utect tak to řeší zpusobem který není zrovna nejlepší od prváku na něj koukám v druháku však utekl mi a teĎ už vím že jsme mohli být spolu kdybych já neodešla k jinému stolu. Přišla další osoba o který sem si myslela že ze světa mě zachrání já zamilovaná rok a pul šťastná byla aspoň chvily pak opět nespokojená když jsem procitla ze zamilovanosti zjistila jsem že tohle není moje záchrana. A sama sem nás pohřbila tak zle jak je cela naše škola. Zase sama celá nešťastná celý vztah pohřbený kuli jedné osobě na kterou koukám už od prváku a kdyby náš společný strach nebyl tak velký mohli jsme být teĎkon jinde ta osoba přinesla štěstí jiné dívce a já tu osamělá zase nevěděla jak mám žít chuť k životu se strácí teď už vím že on je moje jediná láska co znám největší co sem dosud poznala ,ale takového sklamání to rači prožít život bez lásky dostala sem ránu velkou jak velký zamračený hustý mrak dostala sem jí přímo do srdce nikdo nechápe jak mě to ničí. Nemám chuť žít bez něj nechci existovat bez toho že on by mohl být se mnou. Byla sem schopná vsadit za něj svůj vlastní život ,ale přišel podraz a velké slamání teĎ sama nevím kde city mám ani kdo sem byla sem holka z dobré rodiny kterou netrápili absolutné žádné problémy. Teď sem ,ale jak nějaké stvoření které žije v neustále naději. Tahle škola je ještě tak zlá má třída se spikla proti mně já byla ta nejhorší a ona i jedna členka mě chtěla zmlátit. Bála sem se chodit do školy bála sem se lidí utíkala sem do světa chlastu myslela sem si že snad najdu tam klid a bude mi líp. ,Ale chlast není řešení všechno jenom oddálí když je problem sám neodejde když někoho miluješ jentak na něj nezapomeneš i kdyby si sebevíc chtěl. Pila sem každý den opilá chodila i na hodiny všichni na mě koukali jak na nějakou otrokyni chlastu. Tahle holka na začatku šťastná byla a co z ní tahle škola vytvořila na konci druheho ročníku si ruce pořezala chtěla se potrestat za to jak jí všichni nenávidí za to do jakého se dostala sklamání. Třeťák: prázdniny uběhly chvilka samoty a klidu ,ale bolest v srdci se pomalu hojí přišla do školy viděla všechny ty lidi a zjistila jak jí to zas bolí první den kino škola zaslechla hned jak jí někdo volá otočila se a viděla smích jak se jí ostatní jen posmívají a jeden člověk i sám jí řekl „s tímhle budu chodit do třídy no to mě poser“ ta holka nevěděla co má dělat do jakeho světa má utect ve škole na chodbě viděla jak se milenci oblézají už jí to taky nějakou dobu leze krkem protože by sama chtěla ,ale nemůže a oni se ještě budou předvádět. Tak tu chodím po chodbách a koukám co vlastně mi zbylo a co sem kdy měla co mi tahle škola vlastně dala. Dospěla sem k názoru že mi toho spíš víc vzala vidím jak se mi smějou sice se mi už podařilo celkem se zapasovat a vytvořit si svoje místo ve třídě ,ale ta nenávist je všude cítit i vidět ve třeťáku sem se konečně spřátelila s osobou kterou jsem měla ráda vždycky ,ale ona mě neviděla nevím jestli byla slepá nebo jestli o nás nestála ,ale po čase jí došlo asi že existujou klady. Chodím a bloudím tady v našem městě a přemýšlím na jaké sem cestě přijdu si ztracená a nevim kdo jsem co je lepší jak to bylo předtím nebo teĎ je lepší bejt ta malá holka co všem všechno odpouštěla nebo jako teĎ holka co se do rozporu mezi sebou dostala a toužila po pozornosti a všechny co předtím měla od sebe odháněla pak zjistila že jí tahle škola časem vzala i to málo které měla. Závěrem s toho vyplívá že škola EDUCHEM je to nejhorší co sem kdy viděla učitelé někteří sou pjěkný svině nespravedlivý a zaujatý žákum i když problemovým šanci málokdy dají a pořád jim svoje pravdy vnucují. Žáci žádna změna na té škole je to samá hyjena nedá se tam věřit najít si tam kamarada je hodně těžké je to škola neduvěry nenávisti a podraz samej krádeže pomlouvání šikana nic jiného nikdo na té škole neumí vyjimky jsou ,ale ty zustavaji v zadu aby nestratili to svoje štěstí který tahle škola zaručeně pohřbí!!! napsal/a: Jariska 20:11 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář