Opět sama...   13.Březen 2007


Znala jsem člověka on byl muj život pak přišla rána a něco ve mě zemřelo střelil mi do srdce šíp a to se rozpadlo smíšek náhle přišel o svůj smích a začal vnitřně krváce a pomalu i chuť k životu ztrácet

Všechno se zdálo ztracené a prohrané pak ,ale přišel člověk ,který mu otevřel oči kterému na mě záleželo i když mě nemohl zbavit mého trápení možná i mohl ,ale samotnému se mu nechtělo čekat tak poohledl se jinde aby nemusel čekat usmyslel si že to riskne že třeba k novému startu jeho srdce pískne.
napsal/a: Jariska 21:04 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář