A po nočních úsměvech tvých vlasů,

věřím už všemu,

I té tmě co v nás je tvých rtů vyčkává slov,

trochu bouří na předměstí,tváří

a trochu plamenů tam,

kde to pálí,

panenko,

s otevřenou rakví se mluvit nesluší,

tu noc si měla úsměv příliš blízko hvězd,

rozplývala ses v melodii půlnočních  jezdců

a dřív než se rozednilo,

vyhasla jsi v raní rosu,

jen červené jablko pod tvojí bradou tiše šeptalo o hadech.....

napsal/a: JeeLee 16:20 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář