Měla to být naprosto normální hodina němčiny..
chvíli i byla..
Přišla Salačka..všichni jen ji viděli, byli hned napruzený..ona taky nevypadala moc nadšeně,když vcházela k nám do třídy..ale to je normálka..na to už jsme zvyklí..dyť nám to i řikala (asi stomilionkrát),že k nám na hodiny strašně nerada chodí (kdyby nechodila vůbec, prdlajs by se stalo..udělala by dobrej skutek..nikdo by totiž neměl zkaženej celej den) ale musim uznat,že někdy je s ní docela bžunda..
Zrovna ve čtvrtek nás docela rozesmála..docela dost..ve Freundschaftu (jakýsi podezřelý německý časopis, který nás donutila odebírat) je v každém čísle povídka nazvaná Sara..jakože Sára..
Tentokrát to bylo o tom, jak Sára zůstala sama doma, protože měla prázdniny a strašně se nudila, tak šla k ségře do pokoje, přehrabala jí skříň, našla její plesový šaty a navlíkla je na sebe..ségra přišla domů dřív než měla, načapala Sáru u sebe v pokoji a navíc v těch šatech..seřvala jí na dvě doby, žalovala mámě, atd..
No a vedle tý povídky sou dycky nějaký doplňující otázky..nejdřív několik otázek esi je to pravda nebo ne..potom otázky, který zjištujou co se tam dělo a pak otázky,který zjišťujou, jak je na tom čtenář..v tomto případě to byly otázky o sourozencích..a jelikož sem jedináček,tak sem se těšila,jak Salačku utřu až se mě bude na něco z toho chtít zeptat..ale opak byl pravdou..ona setřela mě..a to sem teda fakt nečekala..to nečekal asi nikdo..do éteru padla otázka: "Haben Sie Geschwister?" (Máte sourozence?) Zeptala se každýho..i mě..a já jí hrdě odpověděla: "Nein!" (Ne!) no a na to mi ona povídá: "Jo,tak proto ste tak divná.." celá třída sme propadli bezmocnýmu záchvatu smíchu..že prej ti jedináčci sou takový divný..pak se obrátila se stejnou otázkou na Angi, která je mimochodem taky jedináček, a zase spustila o jedináčcích..ještěže zazvonilo, protože poslouchat do konce hodiny jak sem divná,to se mi fakt nechtělo..ale aspon byla sranda..no,ale ten začátek..ty její proslovy,že sme úplně plonkový..
Salačová 4ever..

Stalo se to včera..21.10.2008..
moje pocity byly takový všelijaký..chvíli sem se těšila, chvíli sem se bála..byla sem hodně nervózní..nevěděla sem co bude a jak to bude..
nakonec se ukázalo, že sem se bála zbytečně..trvalo to necelou hodinu a Vašek byl naprosto v pohodě..než sem šla na nádraží, kde sem s ním měla v pět hodin sraz, seděly sme s holkama v kavárně a ty mě uklidňovali, že to bude dobrý, že se nemám strachovat, že poprvé to bude spíš na seznámení..trochu mě to uklidnilo..vlastně ani nevim, čeho sem se bála..možná nějakýho trapasu..

ve třičtvrtě na pět sme se s holkama vydaly směr nádraží..bylo za deset minut pět a Vašek už tam čekal..abych nevypadala nedočkavě, šla sem ještě na těch deset minut s holkama za roh..přesně v pět sem šla za ním..seděl v autě před nádražím a nedočkavě mě vyhlížel..

v autě to vlastně všechno začalo..byla to rychlovka..všechno šlo ráz na ráz..dojeli sme k nějaký budově..šli sme dovnitř, do takový malý studený komůrky na konci chodby..tam sme strávili necelou hodinu..domluvili sme si další schůzku a byl konec..

ani domů mě neodvezl..tss..taková dálka na nádraží..pak čekačka na bus a hurá domů..doma se máma vyptávala jaký to bylo, co sme dělali, kdy du znova..pak volal táta a úpě stejnej výslech..

z toho článku je určo každýmu hned jasný, že sem psala o autoškole..nebo ne??

Jednoho krásného sychravého dne, zaměstnancům Eurestu asi hráblo a vyrazili na ryby..co nachytali, a že toho bylo opravdu hodně, to rozmixovali s rajčatama a udělali z toho "pomazánku", kterou nazvali Rybičky v tomatě a namazali jí na chleba..a já, jako zapřísáhlej nejíč ryb, kterej se drží heslem: Ryba je kámoš, ne žrádlo.., sem si jeden chleba vzala..vypadalo to divně..bylo to takový........jakoby chlupatý..jedla sem to stylem velmi vzdáleným konzumaci potravin..takový xichty..to ste neviděly..a nemít zavřený oči,tak sem to asi ani nesnědla..nějakym záhadnym způsobem sem to do sebe nasoukala..sice se říká,že hlad je nejlepší kuchař, ale i když mám hlada, tak si dokážu vybírat..

Flooooooooooooooooooooooooooooooog!!!
Vždyt je to silné sloveso..já se z vás zbláznim..
to byl úryvek z naší hodiny němčiny..byste tam museli být..to zas bylo něco..
Njn, komunistka Salačová opět perlila..
Co nám dala dnešní hodina němčiny?? Nic..
Co nám vzala?? Sluch..
Takže odedneška chodíme po chodbě a neřveme na sebe Co jééééééééé!! ale Flooooooooog!!

O volný hodině sme s Petí vyrazily nakupovat..koupily sme takový jedno velký a krásný nic..vlastně něco přece jen jo..jíííídloooo..čokolády a Haribáče, který už nechci dlooouho vidět..a hamburger a párek v rohlíku..

Ale nejlepší byla stejně psychologie..
Helenka kdysi navrhla, že bychom mohli nacvičit nějakou pohádku a pak jí jet zahrát dětem v dětskym domově v Milovicích..minulý týden nám dala návrhy několika pohádek (Popelka, Sněhurka, Šípková Růženka, Dvanáct měsíčků), ke kterým má i scénáře, a že prej ať si vybereme..dneska sme hlasovali..můj hlas patřil Popelce, která taky nakonec vyhrála..no a nastala Ta chvíle..rozdělování rolí..
Iveta s Ivanou si hned zabraly ty dvě nevlastní ségry..
Monča si vybrala kouzelnou babičku..taková ta víla, jak udělá z dýně kočár ..
Lucka bude vypravěčka..
Kýša, ač chtěl být pták, bude princ..
no a ostatní prý budou takový ty lidi pro všechno..když bude potřeba přebírat hrách, budou z nich holoubci, když bude potřeba tančit, budou z nich tanečníci..jo, ještě sem zapomněla na hlavní roli..o Popelku byl opravdu velký zájem..nikdo jí nechtěl hrát..nejdřív sme to chtěli hodit na Páju..ta se z toho furt vykecávala a vykecávala..tak sme to zkoušeli na Lenku, Hanku, Hanku,.. až to nakonec padlo na mě..a i Helenka si přisadila, že se na to prej jako hodim..
jasný, každej kdo byl jednou malej měl sny a přání..jo, vedle maminky, učitelky a popelářky (se mi dycky líbilo, jak jezděj v zádu na tom autě) sem chtěla být i princeznou..ale fakt sem netušila, že se mi to splní..a ještě k tomu na střední škole..a ve čtvrťáku..to by mě nenapadlo ani v tom nejdivočejšim snu..
Já a princezna..no dobrý no..du se vzbudit..

Celou neděli sem přemýšlela, co se mnou bude dál..kde skončim a jak dopadnu..mám teď namysli svou tenisovou "kariéru"..
od konce srpna sem totiž nehrála..a to mě začíná solidně štvát..mmnt, začíná?? tak teď kecám..už mě to štve delší dobu..přesnějc něco přes měsíc..ale problém je ten, že sem hrát nemohla kůli kolenům, který mám ještě teď špatný,ale už lepší..a i kdybych mohla tak sem neměla s kým..
o prázdninách sem si jezdila občas pinknout s tatůnem do Milovic..našli sme tam trenéra (ňákej slovák to je), kterej se nabíd, že mě bude trénovat..nasliboval všechno možný..pravidelný tréninky, sparingy, turnaje tady a dokonce i v zahraničí,..vyměnili sme si čísla a on řekl, ať se mu během toho dalšího týdne ozveme a že se domluvíme na nějakym tom trénování..OK..další týden sme mu s tatůnem volali snad padesátkrát denně..nic, nezvedal to..tak sme se sebrali a jeli znovu do Milovic..tam nám bylo oznámeno, že pan trenér je v zahraničí a že se vrátí za týden..no super..počkali sme týden a znovu mu volali..a co se nestalo..opět to nezvedal..doufali sme, že ho třeba napadne zavolat zpátky, nenapadlo..
takhle začal konec mojeho tenisu..a teď se snažim přijít na to, jak bych se zase vrátila do formy..myslim svou hru..mám hrozně nejistý údery a místo abych hrála útočně, tak se bránim..a to není moc dobrý pokud chci vyhrávat..
v září sem měla jet na turnaj..nejela sem tam, protože sem předtim netrénovala a vypadnout hned v prvním kole, to se mi fakt nechtělo..
no a včera sem byla s maminou nakupovat v Praze..sedíme si takhle v KFC na Čerňáku..cpeme se tam těma dokonalejma, úžasnejma, lahodnejma, vynikajícíma, chutným a prostě mňam kuřatama, když tu náhle se vedle nás začali zvedat k odchodu tři osoby..poznala sem v nich Bíškovi..sme se s nima pozdravili a máma pak na mě udeřila s otázkou co můj tenis..debatovaly sme o tom a vymýšlely, jak by se dalo zařídit, abych zase začla hrát..přišli sme na několik možných variant s kým a kde..začalo to v Benátkách u mojí současný spoluhráčky a skončilo v Praze u mých bývalých spoluhráčů..
takže, když se mi nevrátěj ty kolena a vyjde aspoň jedna z možností, tak už bych konečně mohla začít zase naplno hrát..
doufám
chci

Pocítila sem to na vlastní kůži..
včera sem na chvíli vypla founíka, protože sem objevila čtečku a chtěla sem stáhnout z karty do počítače fotky..vyndám kartu, stáhnu fotky, zandám kartu a zapnu foun..zadám PIN, chvíli počkám, než se všechno zpracuje..když tu náhle mi přišly dvě SMSky..ani nevim od koho byly, protože se ten inteligent vypnul ještě než sem je stihla přečíst..normálně sám od sebe se vypnul..
zapínám ho tedy znovu..znovu zadávám PIN..znovu se načítá..a znovu se vypíná..tentokrát už ani nenačítá tapetu..prostě divnej zvuk a černo..už sem začínala být vytočená..
znovu sem ho zapla..znovu sem naťukala PIN a situace se opakovala..furt sem to zkoušela..pořád a pořád..a nic..bylo to marný..dycky se vypnul..
po nějaký době si asi řek, že už je to trapný a ohraný, a že by měl udělat něco jinýho..esi si myslíte, že se rozhod, že se zapne, tak ste na véééélkym omylu..rozhod se, že se omezí a bude po mě chtít Kód pro omezení telefonu..když sem to viděla, tak málem letěl oknem..co si to o sobě vůbec myslí?? si asi připadal děsně důležitě..mě už ale timhle svym chováním vytáčel do neuvěřitelný vrtule..
několik dalších (marných) pokusů ho oživit..zkusila sem ho dát na kapačky, ale taky nic..ani nezaregistroval, že je v síti..vykašlala sem se na něj a šla spát s hrůznou představou, že se ráno vzbudim a ještě nebude fungovat..
spím..spím..spím..spím...spím..
najednou budík..budík na mobilu..nechápavě sem ho zamáčkla, vylezla a chystala se do school..dokonce sem se odhodlala dát founovi ještě jednu šanci..zkusila sem ho znova zapnout..zadala sem PIN a nic..vyletěl mi z ruky na zem..rozpad se na tři kusy (baterka, kryt od baterky a zbytek)..tohle si ke mě dovolovat nebude..
zvedla sem ho, vzala papír a tužku a napsala tatůnovi vzkaz..podrobně sem mu vylíčila, jak mě foun zlobí..odjela sem do školy..byl to děsnej den..i ty tři hodiny němčiny za sebou byly naprosto v pohodě..ale den bez mobilu..sem myslela, že to nepřežiju..připadala sem si, jako kdybych někde nechala hlavu..všechno důležitý mám totiž v ňom..a zrovna dneska sem potřebovala napsat docela dost zpráv..
doma na mě čekal lístek od táty, že ho vzal do opravny..tak snad mi ho tam uzdravěj..a brzy, protože další den už bych asi nedala..

když nad tim tak přemýšlím, tak jednu výhodu to přeci jen má..
už si pamatuju PIN

Určitě to taky znáte..sedíte ve škole v lavici a najednou zničehožnic začnete škytat..a nejlepší je, když zrovna něco říkáte, bo to nečekáte..to se pak všici otáčej a zkoumaj, kdo narušuje hodinu..a včera to přišlo na Akinku..asi čtvrt hodiny tam zkoušela různý "zaručený" finty..ale ukázalo se, že to všechno bylo na dvě věci..jediný co zabralo, byla výhružka zkoušení..btw, z češtiny..to ste měli vidět, jak jí to škytání rychle přešlo..
takže co z toho plyne?? chcete-li se zbavit škytky, nechte se vyzkoušet..
Pomůžete tím nejen sobě, ale i ostatním..

Jj, žije, ale je podtrženej..myslela sem, že Helenka bude mít k tomu testu víc připomínek..první co nám řekla, než nám dala ty testy bylo: "Tak vyklopte, kde ste měli ty taháky!" ona nám normálně nevěří, že sme se to naučili..ani se jí ale nedivim..já bych nám taky nevěřila..ale tenhle test byl faktis nějakej jednoduchej..pětka byla jenom jedna..a hádejte co mám já..chvilka napětí..
10..........9.........8........7.......6......5.....4....3...2..1
přesně jak sem si myslela a doufala..
mám za 2
a naštěstí mi Nerudu nekomentovala..jenom zmínila, jak je i v literatuře důležitá mluvnice..a příště nám prý dá známky dvě..jednu za obsah a jednu za gramatiku..jediná chyba, které sem se dopustila, tak byl Francouz s malym f..

Minulý týden v pátek sme psali písemku z češtiny..z literatury..jasně..říkáte si, proč to sem píšu, dyt je to naprosto normální..a taky máte pravdu..písemka z češtiny a ještě k tomu z literatury je normální..ale už není normální to, co sem v souvislosti s touhle písemkou provedla..ted čekáte nějakej mega průser,co??no co..každý tomu říká jinak..pro někoho to může být průser velikánských rozměrů..pro někoho je to naprosto normální..a pro mě je to zázrak..něco, co sem vůbec nevěděla, že umim a že bych se k tomu někdy odhodlala..Oki..zkrátim to..někdo už možná tuší co se stalo..ale ti co nevědí, tak sou určitě znudění,protože tu čtou nějaký bláboly a okecávky, ale nikde není to podstatný..jééj..sry..už se zase rozkecávám o ničem..ale už toho nechám, protože chápu, že vás to nebaví číst a že byste se rádi dozvěděli, co se to vlastně stalo..tak jako ono to není nic zas tak moc závažnýho, jak by se mohlo zdát..mno prostě a jednoduše sem si jednoho krásného dne vzala sešit a naučila sem se na písemku..ted si někdo říká, proč to píšu..dyt je to naprosto běžná věc..no, u vás možná..u mě ne..já se naposled šrotila na základce..a tohle vlastně ani nebylo šrocení, páč kdykoli sem se něco šrotila, tak sem si to druhý den už nepamatovala..ale tentokrát to bylo jiný..takový  zvláštní..ve čtvrtek sem si to před spaním přečetla a v pátek ráno, v buse, cestou do školy, která někdy trvá 10 někdy 15 minut (záleží na řidiči, jak moc je to velkej hňup), sem si to četla a normálně mi to nějako naskákalo do hlavy a ještě to tam je.. no a v pátek sme šestou hodinu psali písemku..sem se na ní těšila jak děcko na Ježíška..mno a tak sme psali tu písemku..jako řekla bych, že sem to napsala tak na 2..teda doufám..jediná kravina, o který vim, že sem tam napsala byla, že Neruda napsal Starý pověsti..nevim proč, ale prostě se mi ke Starejm pověstem automaticky přiřadil Neruda..ani ve snu by mě nenapad Jirásek..tak jenom doufám, že profesorku taky nenapadne Jirásek a Nerudu mi uzná..to asi ne, že??  mno a proč ten titulek?? protože dneska sme měli češtinu a profesorka nám ty testy nepřinesla..že prej to je jediná věc, kterou zapomněla v kabinetě..tak sme se jí nabízeli, že tam pro to dojdem, ale ona furt, že ne, že to vydržíme do zítra..sme se s tim teda smířili..mno a jednou o přestávce sme za ní s Akinkou zašly, jako esi by nám ty testy nedala, že bychom je ve třídě rozdaly..a Helenka na to,že ne..že nám k tomu chce ještě něco říct..hned sem si vzpomněla na Nerudu.. že by to chtěla okomentovat?? před celou třídou?? no to snad ne..to mi nemůže přece udělat..ale jo..může..a když sme po ní chtěly vědět aspon známky, tak nám laskavě oznámila, že je ještě nemá u sebe napsaný, takže máme smůlu..a smála se nám..sme jí tam ukecávaly, at nám to řekne, nebo jenom ukáže, že to do zítra nevydržíme, že sme zvědavý co máme a ona nás normálně vysmála..tss..tak sem na to zítra zvědavá..držte pěsti at je to ta dvojka..nejhůř trojka..

Ale co??
Tak třeba vysvětlení, proč vůbec tenhle blog vzniknul..
Vlastně ani vzniknout neměl, ale potřebovala sem něco, kam bych občas mohla přenýst svoje myšlenky, pocity, dojmy, zážitky,trápení, problémy,..
Nejdřív sem vzala do ruky tužku a zkoušela psát na papír..Jenže, když sem si představila tu spotřebu papíru, rozhodla sem se šetřit naše lesy..
Položila sem tužku, uklidila papír a zapla comp..
Otevřela sem Word a začala psát..
Když tu náhle mě tak napadlo, že ve Wordu mi to je na nic..
Potřebuju místo, kde by si to mohlo přečíst víc lidí a ne jenom já..
nejsem přece sobec..
 Místo, kam by mi kdokoli, mohl napsat svůj názor, poradit mi, pomoct mi,..nebo mě třeba i pochválit či zkritizovat..
Najedu na libimseti.cz a co nevidím..weblog..to je něco pro mě..
a tak sem tady..