Je to stejně zajímavý, jak pracuje lidskej organismus, hlavně ta hlava - psychika.. Někdy člověk může dělat totálně cokoliv a stav je stejnej a někdy nedělá nic a najednou zjistí, že je líp. Jako třeba touhle dobou...najednou...asi je to zvyk na nynější čas a ač si to asi ani neuvědomuju, tak už jsem se sžil s přítomností.. Myšlenky jsou stále ty samý, ale tělo už neprožívá tíseň, ale klid..nostalgickej klid..Už to začínám být zase já!
Musím říct, že už chápu lidi, co se zasebevražděj..Teda já osobně bych to nikdy neudělal, ale chápu je...Pokud mají v sobě neřešitelnej pocit, co je ničí a oni dlouhodobě nevědí, jak z toho ven, pak snad i rozumím týhle šílený představě.. Nekončící shluk negativních vjemů...paralizace mysli i těla a nedostupné řešení, jak z toho ven.. Nepomáhá nic.. Stav, jakoby gravitace byla 100x silnější.. Je to dojebanej stav mysli, psychická zlomenina, co v danej moment nesrůstá a stále stejně bolí..Chápu je..Jenže tak jako tak, tohle nejsou bojovníci.. Vydržet je asi nejvíc padnoucí slovo, který zní sice jasně a jednoduše, ale jeho význam je hodně těžký naplnit. Když se to ale povede, je vyhráno.. 
Nervy, antipatie k jakýkoliv činnosti, nechuť k jídlu, nepohoda, absence nadšení a těšení se na cokoliv.. Denodenně stejnej stav..i takhle můžou probíhat dny..jeden za druhým.. Hlava prostě ovlivňuje zbytek těla a hlavně žaludek pak stávkuje a nepracuje, jak by měl.. Jsou různý negativní projevy psychiky...záleží hlavně na příčině a ta, pokud není řešitelná, je hlavním nekončícím původcem všeho, co se tělu dále děje.. Jsou psychicky odolnější lidi a pak ti méně a taky jde o to jak a na co.. Každý jsme asi ve svým životě zažili špatný chvíle a stavy a možná, že když se divíme jinému, proč si dělá nervy z toho a toho, z čeho my bysme byli naprosto v klidu, mějme na paměti, že on to může prožívat silněji, než bysme si vůbec mohli představit.. A i naopak, nás může rozhodit dlouhodobě zase věc, co jiné ani v nejmenším.. Lidská psychika je prostě neprobádaná sféra a tak, jak je každý z nás originál a jedinečný, stejně tak i psychika funguje u každého jinak.. Posilují nás zkušenosti a možná platí, že co tě nezabije, to tě posílí.. Asi ano.. 
Jaké jsou asi ty největší příčiny? Určitě smrt blízkého člověka, ztráta partnera, vlastní pocit zbytečnosti, pochyby o sobě samotném, samota a asi určitě i dlouhodobý neúspěch v čemkoliv.. Se vším se dá bojovat a vždycky člověk může vyhrát..Hlavně ale musí vyhrát nad sebou samým... Je to v nás, ne tolik v těch druhých nebo ve věcech..Když začneme od sebe a nastavíme si priority, chování a životní cíle na pevných základech a půjdeme do světa s optimismem, daleko hůř se nás zase zmocní ten vyjebanej pocit, kdy je všechno špatně.. 
Na začátku si asi možná nevědomky vybíráme ze dvou možností...jedna je lepší a druhá horší..není vždycky snadný rozeznat, co je co a kterou si vybrat, ale když se správně rozhodneme na začátku, na konci budeme štasťní..
Psychika je prostě velmi důležitá věc v lidském životě, nedílná součást všech zásadních dějů. Slzy, smích, štěstí, vášeň, láska, nenávist, radost, smutek.....Je toho víc..
Já už jsem snad zase vykročil do tý lepší části všeho toho a doufám, že se tam už zabydlím do věčnosti:)