Až se budou ptát,
neříkej nic,
až tě budou obdivovat,
vystav se na odiv,
až o tobě budou snít,
buď hrdá,
až po tobě budou toužit,
odmítej je,
až pro jednoho z nich přestaneš existovat,
neptej se proč...
Tik tak tik tak,
počítadlo pracuje,
v rytmu dvaceti čtyř měsíců,
do dvaceti čtyř dní se zkracuje..
Než odečte poslední den,
koukni se na nás dva, ještě přece jen,
než zmizíme na fotkách docela..
a až se budou ptát,
neřeknu nic..
Tam kde umřeš zbyde jen otazník,
a posmrkanej kapesník,
a na youtubu výkřik do tmy,
a ve weblogu v rýmech rytmy,
co čteš si už jen ze zvyku,
svět rádoby komiků..
A že proč?
Neptej se proč..