Jan Kmoníček (Za Hranicí;Město v Karanténě 1 a 2;Krvavé vzpomínky)
2. básnická sbírka - At The Edge
Kouř (cz)
Myslel jsem že je to osud
že jsme pro sebe jako dělaní
myslel jsem že jsi síla
která mé srdce pohání
Nevadí že to skončilo
asi to tak prostě mělo být
bylo mi souzeno
se probudit
přestat bdít a snít
o ničem jiném než o tobě nemluvit
stejně si přeji aby se to vrátilo
všechny ty věci které jsem si ani neuvědomoval
teď strašně moc lituji
jak jsem o našem vztahu ze začátku pochyboval
byl jsem slepý
nevěděl jsem zda miluji tě nebo ne
když viděl jsem tě
cítil jsem se jako ostřelován střepy
v břiše suché pouště
A když jsem to vzdal
a říct ti to se odhodlal
ulevilo se mi
já ten blud překonal
a když jsem tvou krásu vážně poznal
nenávratně se zamiloval
Pomaloučku jsem poznával tvé přednosti
své vnitřní pocity
já ještě ani zdaleka nevěděl jak nabírají má slova na vážnosti
já neměl v tomhle směru žádné znalosti
Ukládám tě do své minulosti
do přihrádky mých lásek
avšak pro to co jsi pro mě znamenala
není v žádné skříni místa dosti
Doufal jsem že plním tvé sny
že jsem tvým adnělem seslaným
doufal jsem že jsi to myslela vážně
že jsem nebyl jen terč komplimentů smyšlených
Doufal jsem že jsi zavírala oči z lásky
když jsem tě líbal
doufal jsem že tvé vrásky
když ses smála
jednou z nemála
vzpomínek
odrážely můj hořící plamínek
Tak jak jsem se cítil s tebou
necítill jsem se nikdy v životě
jen z obav že mi tě vezmou
nedokázal jsem nahlas říct "miluji tě"
trvalo mi to dlouho
to je možná to
co tvé city tak ovlivnilo
nebo je to proto
že se to tou dálkou poničilo
Mrzí mě ta představa
kdy si představím jak jsme se poprvé líbali
za ruku se drželi
kdy poprvé mi srdce tlouklo
tak silně až mi málem prasklo
mrzí mě ta představa
když vzpomínám
a zapomínám
čas už skoro nevnímámo ničem jiném než o tobě nesnívám
nejím a nesnídám
nemám chuť
srdce mám rozmačkané
na pouhopouhou suť
Pořád myslím na to jak pomohla jsi mi zapomenout
naučit se už nikdy neohlédnout
Protože ty jsi byla ta pravá pro moje rozpraskané srdce
teď jsou to jen sentimentální verše ale přece ...
Než odešla jsi pryč
nevěděl jsem
jaký patří k mému srdci klíč
Nebyl jsem si jistý
a proto jsem ti nemohl dát lásku jakou jsi potřebovala
pohled na věc mám teď čistý
až teď když vzpomenu si na to jak jsem na tom byl
a jak mi bylo s tebou jsem poznal co jsi pro mě znamenala