Jan Kmoníček (Za Hranicí,Město v Karanténě 2 a 2,Krvavé vzpomínky,Reborn,Endless Circle ...)


Poznámka : Frontline Entertainment BTB Studios uvádí zrekonstruovanou verzi 1.01 knihy Za Hranicí.
Příběh byl upraven do lepší stravitelnosti a délky,text obohacen o přehlednější písmo.
V zásadě je v 1.01 kompletně předělaná,postavy ovšem
zůstávají :)

Autor : Po 7 měsících práce na bullshitové verzi 1.00 ZH přináším novou 1.01 a doufám,že snad někdo z podobně rozpolcenou osobností,nalezne v mých řádcích podobnost vlasních představ,jimiž stíňuje prázdnotu v srdci :) .
Hrají : Jon Daniels (Jan Kmoníček{18} [student střední školy IT,občasný spisovatel a básník] )
- Andy Dreadone (Libor Ďásek [nejlepší kámoš,student střední školy IT,technický poradce EA Games] )
- Marta Zany (Marta Gašparová [bývalá přítelkyně,studentka GML] )
- Hannah Booner (Hana Vaněrková [Andyho současná přítelkyně,studentka CHrb] )
- Matthew Sawmill (Smyšlená postava)
- Dilectus (Smyšlená postava)
- Humidie (Smyšlená postava)
- Tertius (Smyšlená postava)
- Gabriela Wise (Gabriela Bádrová [skvělá kamarádka,studentka CHrb] )
- Somnie (Smyšlená postava)
- Paul Downing (Jan Kmoníček{14} [-//-] )
- Shawn Downing (Smyšlená postava)
- Zachari Andersson (Libor Ďásek [-//-] )
- Damian Pathway (Všichni,který jsem kdy nasral a kterým jsem ublížil)
- Isabela Clarkson/Andersson (Smyšlená postava)

A další
_________________________________________________________________________________
Za Hranicí (Jon Daniels;Andy Dreadone;Hannah Booner;Marta Zany;Gabriela Wise)

2. Epizoda (Déšť Krve)

6. Kapitola - Cyklus Smrti - 2. část



Martina azurově modrá očka mrkala o život,jednou rukou se plácala do hrudi a pokoušela se chytit dech.
Místnost byla však zamořená prachem a její plíce jej odmítaly vpustit do těla.
  Hlavou jí v rytmu pulsujícího srdce projížděla drtivá bolest a chlad,cestující od konečků jejích prstů se začal šířit.
Vyčerpaná utíkala podél stěny a snažila se najít východ,jenže žádný tam nebyl.
Nemohla křičet ani plakat,s pomyslnou smyčkou kolem krku padla na kolena.
Šedou mlhu ve mžiku pohltila tma a ona tvrdě padla obličejem,se stále otevřenýma očima k zemi.
  "Marto",pokusila se vykřiknout Hannah když uslyšela ránu,ale štiplavý prach v hrdle její výkřik změnil jen v další záchvat kašle.
S každým zakašláním ztrácela dech a nadechnout se znovu nedokázala,zoufalství a strach ji obklopovalo jako ledový zábal a blížící se smrt ji stahovala k zemi.
Nechtěla se vzdát - tohle nechtěla.
Víčka jí ztěžkla a stejně tak ruce i světlé chloupky na rukou.
Pomalým zaklimbáním ztratila rovnováhu a i přes veškerou snahu ji chladná linoleová podlaha stáhla k sobě.
  Bolest zmizela,cit v rukou také.
"Tak takhle to končí",pomyslela si.
Jen tak ležela s vlasy různoběžně rohozenými a hleděla nad sebe.
"Promiň Marto - doufala jsem ..."
Řasy se jí lehce třepaly,netrvalo to však dlouho a třas ustal - zavřela oči.

  ...

"Co jsi viděl",vyptávala se Gabriela když Jon,uprostřed tmou zahalené kruhové místnosti konečně popadl dech.
Nepodíval se na ni a ani si nevšímal všudypřítomné tmy.
Cítil ji,věděl že tam je,nevěděl odkud ale znal ji,stejně jako každičký kout muzea v němž nikdy nebyl.
"Já - já si nejsem jistej",vykoktal ze sebe a mnul si obličej,"byl jsem na nějaké jiné planetě,všude kolem byla tak zvláštní stvoření,mluvila cizým jazykem ...".
"... Nevím jakto,ale rozumněl jsem jim a pak celá ta - obří planeta - explodovala a ...".
"Uklidni se Jone,jen klid",zastavila jej Gabriela když se začal třást a mezi slovy ztrácet vědomí.
"Rozeletěla se na několik kousků,vypadala jakoby krvácela,cítil jsem tu tekutinu,nebo co to bylo - cítil jsem ji jakobych ji měl ve svých žilách",pokračoval poněkud klidnějším tónem.
"Všechno si to pamatuju ve střípcích,nejsem si jistej,skoro si nic z toho nevybavuju",kroutil hlavou,"co to znamená",zeptal se po chvíli.
  "To se včas dozvíš,vlastně už všechno víš,znáš každé vstřebané tajemství z atrehitového meče,čeká tě ještě tvrdá cesta a konečně jsi připraven",usmála se na něj,Gabriela - věděla,že ji vidí.
Jon Daneils už nebyl tím samým Jonem Danielsem,jakým byl po celý svůj život do této chvíle.
Jeho žilami nyní koloval senus,krev jádra planety,krev Unova,všechna jeho síla,jen ji bylo třeba probudit.
Všechno kolem něj zářilo fialovou aurou,cítil to spojení.
Celý svět byl protkaný toutéž silou jaká vyplňovala jeho tělo.
Zdi kolem něj,poseté fialovými nitkami,pulsující v nesystematickém rytmu,mramor zářil jako měsíc na noční obloze,kam se podíval viděl - slyšel - cítil tu sílu.
  Pohlédl na Andyho s ústy dokořán,viděl něco co Jon ne.
Nafialovělá síla zlehýnka prozařovala Jonovými žilami skrz kůži ven,i jeho oči zářily žhnoucí hnědí.
Pohlédl od něj na Gabrielu a i ona jej pozorovala s otevřenými ústy a pomalu se zvedala.
"Ty to cítíš",vydechla s očima upřenýma do těch jeho.
A Jon pohlédl na své ruce.
Vzplanuly stejně jako v tom snu,který se mu zdál po boji s Matthewem Sawmillem.
"Už začínáš chápat - odkud lidstvo pochází".
Jon se jí zrovna chystal zeptat,ale odpověď mu náhle naskočila sama.
  "Jedna za druhou z dominantních generací,vládnoucích luxunionu nacházela záhadný atrehitový prvek v jádru planety",počal přednášet Jon a zhasnul oheň tekoucí po jeho pažích.
Plamenem ozářené tváře Gabriely a Andyho opět pohltila tma.
"energie v tekutém stavu,která v malém množství dokázala pohltit veškerou negativitu z duší jejích majitelů".
"Atrehit",vyslovili s Gabrielou společně.

  ...

Matthew Sawmill stál jako přibitý a zamračeně sledoval své dílo.
Výborně Matthew,ozývalo se v jeho hlavě tak zvláštním řinčivým tónem,znělo to trošku jako spojení zuřivého motoru a tlumeného řvu transformátorů,ale on se ani trochu necítil vítězně.
... Teď už zbývá poslední věc ...
Matthew se lehce klimbal ze strany na stranu a poslouchal rozkazy,necítil žádný cit v těle,jediné co vnímal byl zřícený dům před sebou a ten chraptivý hlas v jeho hlavě.
Dokonce ani nevnímal zvědavé lidi vybíhající ze svých aut,zkoumající nastálou katastrofu,hlasitě brzdící sanitky - nikoho.
... Zbav se svědků a těl ...
A Matthew vyrazil kupředu.
Musel splnit Unovy rozkazy,pohled ale na zmrzačené cestující autobusu,který svou silou navedl do oné zdi,jej mrazil až v kostech.
Přesto však kráčel dál.
  A náhle uslyšel i nářek a pláč.
Zranění nechtěli opustit své mrtvé přátele - všichni zemřeli jeho rukou.
V šíleně horkém vzduchu byla cítit krev.
Všichni zemřeli tak - zbytečně.
Matthew zaváhal.
  "Ustupte",řval tým záchranářů,zrovna vybíhající z oblaku prachu,zahalujícího sutiny a trosky.
Na nosítkách vyběhli se spoustou těl a konečně - zahlédl Martu s Hannah.
Chtěl se ihned rozběhnout,něco mu ale bránilo.
Bylo to snad svědomí nebo jen dočasná nevolnost z pohledu na tu spoušť.
Každopádně skleslým obličejem pozorval tým mediků naložit Martu s Hannah do jedné z ambulancí,ale neudělal nic - ani se nepohnul,jen provinile pozoroval zdravotnické logo,vzdalovat se v horkem kmitajícím vzduchu s oběma dívkami uvnitř.

  ...

"A jak stavěly vyspělé generace atrehitové stavby k ulehčení od svých duševních strastí a trápení,atrehit pomalu ale jistě pohltil duši všech jedinců každé civilizace jednu po druhé".
"Cyklus smrti",pronesl Jon společně s Gabrielou.
"Po dávných civilizacích jen zbývaly atrehitové stavby a bezduchá těla,napůlžijících bytostí,se pomalu rozkládala dřív než z pouhých buněk vznikl život další - se stejným osudem".
"Dlouhá milénia se tyto cykly opakovaly až do dne kdy nová generace "Společenství Spectral Union" odsouhlasila globální zákaz experimentování s atrehitem".
"Sapienové,genetičtí předchůdci lidské rasy však nesouhlasili,tajně unášeli Reptilská mláďata a odhodlaní dokončit projekt "Miscere",neboli unikátní sjednocení,v experimentech pokračovali.
  A společně s Jonovými slovy,jeho mysl provázela vize z atrehitového meče.
Octnul se znovu uprostřed kruhové lavice za níž zasedalo jedenadvacet zastupitelů ras "Společenství Spectral Union".
"Ti sapienští parchanti si ani nezaslouží místo v radě,nedivil bych se kdyby za mizením malejch Reptilů byli oni",vzrušoval se vyslanec po Jonově pravici.
"Ano je to pravda",promluvil lidštěji znějící hlas,"přiznávám se za celou Sapienskou populaci - zde je Sapienský muž,nositel atrehitového meče v němž je uložena moudrost celé naší rasy",prohlásil hrdě člověk zpoza lavice a prstem ukázal na Jona,jehož tělo patřilo sapienovi,chycenému a předhozenému jako důkazní materiál,usvědčující je z porušení zákona.
  "A Sapienská past sklapla",pokračoval opět duchempřítomný Jon,"agent byl popraven a Sapienové odsouzeni k trestu genocidní smrti".
"Jejich poslední přání bylo zalít meč do kamene tvaru záře v sevření sapienské pěsti a umístění na odlehlé místo s dalšími miliony atrehitových památek".
"Jakmile sapienská zásilka dorazila,meč zkonstruovaný k nekonečné energetické implozi počal vysávat veškerou uloženou sílu ve všech atrehitových stavbách v okolí.
  Jonova mysl se opět přehltila a jeho zrak zastřel pohled na ostatní Sapieny,Reptily,Avie a ostatní ztrácet se ve fialové záři.
"Obrovská nestabilní energie nasála duši veškerého života na planetě,avšak meč jí tolik obsáhnout nedokázal a následná energetická exploze Luxunion zničila".
Přímo před jeho očima se planeta roztrhla na tisíce kousků v doprovodu s tekutinu připomínající rozšiřující se skvrnou.
  "Déšť krve",vyřkli s Gabrielou ve stejný čas.

  ...

Matthew proklínal sám sebe za svou neschopnost,nikdy nezaváhal,nikdy nedělal chyby.
Musel alespoň dokončit druhou fázi Unových rozkazů.
Přes žár a tíhu zesilujícího se svědomí rozpřáhnul ruce a z jeho těla do okolí vytryskla vlna ohně.
Bez milosti pokryla a spálila každého,kdo s ní přišel do styku.
  Dech popadající zranění,truchlící pozůstalé,hrdinné záchranáře i zvědavé řidiče.
Po chvilce bolestného řevu nastalo ticho a horký vzduch nasátý krví se smíchal s pachem spáleného lidského masa.

  ... konec druhé části ...
_________________________________________________________________________________

Kritiku a připomínky vítám,neváhejte,komentujte :D a kdyby měl někdo zájem o víc produktů od mojí imaginární firmičky BTB Studios tady je ochutnávka z filmové rubriky,kterou si taky vedu :)

                                     Zmasakrovaná prodavačka

                                     Papa Roach - Retext pro Martu

                                     Stranger will die

                                     Sarethův volný čas

Zároveň taky hodlám zakládat stránku pro publikaci literární tvorby,nebo nějaké další kreativní činnosti,takže kdybyste se chtěli něčím pochlubit co jste sami napsali,nafilmovali nebo cokoli jiného a nemůžete najít lepší stránku než weblog.líbímseti.cz,jehož první místa věčně zaujímájí "klišé citáty" skočte na facebook a přidejte se do skupiny.

Najdete tu kompletní seznam všech,zatím zpracovaných kapitol Za Hranicí,ale taky knihu od kamaráda Majkeeho Josífka s celkem slušnou odezvou "Ignem Aeternum".
Budu rád když pracovní místa v BTB Studios zaplní další lidé ;)

- Frontline Ent. BTB Studios ... Za Hranicí ...