Byls můj nejlepší přítel,
Byls má železná opora.
Ty jsi ten, kdo ve lžích pravdu viděl,
kampak, zmizela však, tvá podpora ?

Ty jsi ten, kdo měl být se mnou,
Ne oporou,
Pro tu manipulativní mrchu, směšnou.

Ty jsi ten co měl ctít má bolestná tajemství,
O ní,
A nebýt ten co za mými zády, se s ní za ruku vodí.

Ty jsi ten kdo měl mít koule poznat, kdy se něco děje,
Nebrečet, posmutněle kývat hlavou a líně v jejím klíně,
Nečumět kam to kurva spěje.

Ty jsi ten kdo to zničil,
Viním tebe ne ji,
A pokud to ještě někdo zpíčil,
Jsem to já, páč jsem ti stoprocentně věřil.

Měls bejt strejda mejch dětí,
Strejda Andy,
Musel bys ale taky něco dělat,
Když poznals že jde to od desíti k pěti,
Odpustit si ty "nevinný" srandy !

Varoval jsem tě a ty jsi chápal,
Cos však místo toho udělal ?
Ignorancí svou, na kusy mě rozsápal.

Nepoznal jsi, že stal jsi se nástrojem,
Žádným "jejím kamarádem."
Jen pžíležitostným záchranným lanem ...

Ze studny nesplněnejch přání,
Jedný blbý krávy, co postarat o sebe se ani neumí,
Všechno kolem ní se topí,
Ne jen ona, ale i ti nešťastní lidoopi.

Já říkal jdi od ní dál, miluju ji,
Řeks "Není můj typ, copak mi nevěříš ?"

Ustopil jsem a dodal "promiň mi."
Jako kokot jsem věřil, že mou důvěru nezradíš.

Tvářil ses jako borec,
Jako týpek co všecko zmákne.
Kámo sory to je konec,
Už nebudu ten co odpouští,
Co se prochází s kudlou v zádech.

Tvářil ses jako chlap,
S kecy silnými jako kov,
Přitom seš prostě jenom srab,
Co bojí se sám sebe,
Co bojí se i vlastních slov.

Vezl ses s ní už dávno a věděls to,
Neudělals ale ani hovno,srals na to.

Když jsem vás varoval, jako chudák si stěžoval, na vaše pochopení apeloval.
Smál ses mi,
Zpochybňoval mou důvěru,
Nazýval mě "blbečkem co na nejlepšího kámoše žárlí" ...
A koukněme, kdopak nám to tu zase protiřícně perlí ?

"Vím jaká je", "Nechci s ní být" ...
Ty idiote slepej,
Přestaň kurva klít,
A když seš nešťsatnej,
Ne jen debilně dokola,
Lži v mysli mlít !

Jdi do světa,
Jdi náhradu najít,
Jdi holku jinou sbalit,
Ne holku, co miluje tvůj nejlepší kámoš,
Co fakt si pak, připadá,
Jakoby mohl jen tak do dubu mluvit.

Kejvnuls že mám pravdu, že jsi s ní nikdy nebyl takovej kámoš,
Jako ses tehdy té noci odvolával,
Té noci, kdy já kvůli tobě,
V trapným, pláči poraženě posmrkával.

Kejvnuls jen tak pro parádu,
Když odjel jsem, ...
Rozjel sis s ní další hit parádu.

Co o tobě slyším a co se kurva odehrálo !
Nejde to dohromady,
Kde sakra, tvoje svědomí, celou dobu bylo ?

Jak jsi to moh dopustit,
Po tom všem co jsme zažili,
Po těch cvhílích,
Co na pé dvojce jsme pařili.

Barney Stinson duo,
Pouhopouhá oběť na špalek,
Aby sis moh krátkomyslně zašpásovat, ...
Abys měl aspoň trochu klidnej spánek.

Cold fire kelímek,
Je to píčovina já vím,
Stejně jako z něj - ale zbyl z našeho nejlepšího přátelsví,
Pouhej flek a popílek

A proč vlastně ?
Protože jseš slabomyslnej a radši se před problémem otočíš ?
Přesně tak,
Protože jseš stejnej jako jsem byl já,
Ale ... stane se, že to tvý vystrašený já někdy pochopí ?

Dokážeš taky někdy myslet i na svý okolí ?
Nepřenášet na ně co tebe bolí ?

Chtěl bych dál se s tebou kámošit,
Všechno ti svěřit,
Ale jak to mám udělat,
Když výraz tvůj, změní se jako nic,
Stačí se jen zády otočit.

Co oči nevidí,
To srdce nebolí,
Já vím, o ni mi nejde.

Řekni mi ale,
Pamatuješ si, že někdy balil jsem, lásku tvojí ?

Odpověz sám sobě,
Ne mě, na mě nezáleží.

Jde jen o to,
Jak moc tvá odpověď,
Ovlivní tvý svědomí.



Na všem špatným je něco dobrý. Jen aby se neřeklo. Snad ti ta náhrada bejvalky tou mojí, za naše přátelství stálo.