Měl jsem holku,
Co tvářila se jako anděl
Měl jsem kámoše,
Co z nesnází mě vyváděl.
Když ztratil jsem ji,
Potřeboval jeho pomoc,
On raději, prošukával s ní každou další noc.
--------------------------------------------------------------------------------
Večer u něj doma,
Chlastáme, smějem se,
Je to ta naše přátelská pohoda,
Paříme, probíráme ženský,
Ty co za to nestály, ty co zas řvaly u toho moc hezky.
To ale netušil jsem,
Že mluvil o tý mojí,
To ale netušil jsem, že mu pravidelně v její puse stojí.
------------------------------------------------------------------------------
Ztratil jsem ji už dávno,
Plácal kraviny "jak ji nechci vidět",
On byl můj nejlepší kámoš ... že jsou to jen zlomený kecy,
To měl dobře vědět.
Ne si z toho udělat záminku,
Aby ji moh vojet,
"Když už ji teda nechci", pěkně jí tu kundu projet.
-------------------------------------------------------------------------------
Je to jen pár měsíců zpátky,
Znemožňuju se před nima,
Omlouvám se za svou žárlivost.
Strašně jsem ji miloval,
Obviněn však byl jsem,
Že pálím, nejlepších přátel most.
Že prý jsem idiot a sebestředný kokot,
Co žárlit na nejlepšího kámoše nemá žádný důvod.
Ach ano byl jsem hlupák a slepě věřící vůl,
Snažil jsem se získat její srdce zpět.
Že by mě podpořil ?Ne !
Ani nevěděl jsem, že zatímco jsem se mu o ní svěřoval,
Každý večer co jsem usínal,
Jeho čurák se jí na jazyku topořil.
O pár dob později,
Potřetí získal jsem ji zpět,
Měl jsem za to, že konečně,
Ona bude můj šťastný svět,
Moje všechno,
Bude mojí a já její,
Kdykoli, třeba hned.
Líbala mě rty,
Od spermatu nejlepšího kámoše,
Hladila mě dlaněmi,
Potřísněnými jeho potem,
Proč ještě pořád jsem tak raněný ?
Proč cítím se jako v chladné hlíně pod hrobem ?
Už naprosto sám, jen na sebe odkázán,
Nejlepším přítelem, s úsměvem, zakopán.