Jan Kmoníček (Za Hranicí;Borderland;Město v Karanténě 1 a 2;Krvavé vzpomínky)

5. básnická sbírka - Love Murderer

Roztříštěný diamant (cz)

Ledový vrch
vysoKo tyčícího se gigantu
tvrdý jako povrch -
di - amantu

Shlíží na své okolí
posetý pRasklinami
značící mnohočetné rozkoly

Chladný a neoblomný
z prvního I posledního pohledu
Zrádný a nezlomný

hrdě Se tyčí k nebi
Přijď blíž - a uslyšíš - ony sliby
ty nesplněné sliby
jak z plna hrdla křičí

Z pod povrchu
rudá krev prýšTí
rudá krev nesplněných přání
dál a dál
na střípky se tříštÍ

já lhal a lhal
řetězy ďábla v sobě rozvázal

Prodal jsem svou duši
v touze po moci slávě a úspěchu
přál bych si, aby mi tehdy nebylo tolik do spěchu
abych teď každý den Nemusel žebrat
o jakoukoli útěchu

Zakletá ledová horA
posetá labyrintem rudých vlásečnic
ano je to ta nora
- svět mých krásných imaginárních tanečnic

svět, který pokrytecky BTB Studios nazývám
pohřebiště lidí, nad kterými rozjímám
pořád a pořád
v různých scénářích na ně vzpomínám

v mysli dokola vykonávám ten obřad
poražení smrti
ikdyž čím dál víc
duši mou svědomí škrtí

Vím
že odpuštění
si má ubohost
nezaslouží

Přesto neberte mi to poslední
to o čem tak často sním a přemýšlím

Mou
jedinou
záchranu možnou

Tu dívku záhadnou
jež prorazila díru
do krvavého ledu nějakou záhadou
jež seslala mé srdce doprostřed víru
cítím se
jakoby mi srdce z těla
snažil se někdo vytrhnout

A nechci o ten pocit přijít
pocit ohněm se stát
a jako voda
volně do okolí se rozlít

Doposud nechápu jak to dokázala
že oči mé
tak zvláštním způsobem upoutala
směr mých myšlenek
pevně k sobě připoutala

Není jako ty holky předtím
neznám ji ale přesto to vidím

má v sobě něco ...
- něco kouzelného
všechny ostatní mají sice lecco
pro mě však ne dost přitažlivého

Můj trest
stále přetrvávající
ke zkáze měl mě vést
a možná je nadále převládající

však ve mě se objevilo něco nečekaného
něco co otřáslo ledovou pokrývkou
Co porvalo se s mou - kdejakou - bolístkou

a Ledové vězení
rozpadalo se kolem mě zatímco jsem utíkal
na hrudi cítil jsem ostré pálení
"už dál nemůžu",to je to co
často jsem si říkával

Ale teď není ten čas
znovu to vzdát
příležitost jak roztát
je tu zas
příležitost sám se sebou si to rozdat
porazit ten nervózní třas
a za ní konečně se vydat
první slovo ze sebe vydrat
její horké rty
- pro sebe ukrást
Musím jít
musím konečně roztát

Světlo ve tmě
horko v hoře
nemohu uvěřit
že skutečně vře to ve mě
že když jsem ji viděl
cítil jsem se zas tak dobře

Ledový gigant
zachvátila bouře
tříští se ten nejtvrdší
diamant
pod tíhou toho - rozplynutí
cítím - jak blízko jsem
finálnímu Procitnutí