01.Říjen 2011,19:12
zatím první návrh ... opravu chyb budu dělat radši za pár dní :)

"Calce Cityyyyyy",řval opilý muž z okénka taxíku,když zrovna míjel Jona na schodech vedoucích do vestibulu jednoho z mnoha vlakových nádraží,kterým velkoměsto oplývalo.
"Řidiči",ozval se ještě v dálce mladík vševlastnickým hlasem,"jeď do Ja Nei´rea - za kun ... ",dál už mu ale nerozumněl,hranice jeho snu taxík pohltily a jeho nohy,cizím přičiněním vyrazily kupředu.
S jedním bassovým úderem se mu v uších rozeznívala typická klubová disko hudba a pouliční lampy se také přidaly do toho nesystematického chaosu a blikaly všemi možnými odstíny barevného spektra.
Jeho tělo pochodovalo samo od sebe a jediné čím mohl hýbat byly oči.
Těkal jimi ze strany na stranu.
Z jednoho,hustě modře,osvětleného billboardu,na kterém viděl sám sebe na druhý.
Jeho srdce se rozbušilo do rytmu té všudypřítomné hudby,která jej obklopila jako náraz vodní vlny,obalamutila všechny jeho smysly.
Chvíly se ocital na diskotéce obklíčený čerstvě dospělými osmnáctkami a jejich vpichující se zraky cítil až v zádech.
Najednou byl zase uprostřed silnice a se zvedající se rychlostí hudby se zvedla i ona míjející auta do vzduchu a začala rotovat kolem něj.
"Hej,tebe odněkud znám",ozvalo se mu po levici ve stříbrném světlem blikajícího klubu.
Otočil se a s dotykem její ruky položené na jeho hruď mu skočilo srdce až do krku.
Obrovské repráky po stěnách a připevněné po půl metrech,na vysokých železných sloupech,připomínajících molekulární struktury,řvaly a mlátily,až se zem otřásala.
Stála před ním Marta Zany a na sobě měla jen neuvěřitelně krátkou koženou sukénku,od kolen ke kotníkům se mu do očí dral kontrast černorůžových podkolenek,celou si ji ale neprohlédl,když jej chytila svými hebkými tenkými prsty za tváře až se mu vyšpulily rty.
Oči měla mírně přivřené a zpod hustých černých řas na něj koukaly ty azurově dokonalé kruhy s černými panenkami uprostřed.
Pomalu je otevřela a přitáhla si jej k sobě.
Než se stačil nadát její lehce narůžovělé rty mu vpálily svou ohnivou horkost do těch jeho až se mu začala točit hlava,jako na kolotoči a ta tohrkost mu proplula krkem přes žaludek do celého těla.
Jednou rukou ji chytil za bok a v druhé ruce zmáčknul hrst jejích středně dlouhých blonďatých vlasů,načež se jí rty malinko zkřivily úsměvem.
Přejížděl jí rukama po tkaničkách uplého koženého korzetu a hladil po tvářích v agonii té zvyšující se teploty.
A jak se mu vpalovaly měnící se barvy laserové show do zavřených víček,octnul se znovu uprostřed vřavy poletujících automobilů.
Ze všeho toho vzrušení se mu svíralo břicho až jej pocit nevolnosti ohnul obličejem k zemi.
Chtělo se mu zvracet,obličej si zakryl dlaněmi,když ale ucítil tu spalující horkost své kůže rychle se pustil a pohlédl na oranžovou záři tryskající z jeho rukou ven.
"Byla to chyba dávat na ten pocit nejistoty lásko",ozval se znovu její sladký hlas,pořád stál na oné asfaltové silnici,ale přesto cítil její horký dech na svém krku.
"Potřebuju tě a ty potřebuješ mě - miluju tě",jak její hlas zmizel přímo před očima spatřil své ruce explodovat v té oranžové záři a obě jeho paže se náhle ocitly v plamenech.
oheň obklopující jej od ramen ke konečkům prstů připomínal vodu,plamínky mu stékaly u loktů a propalovaly se skrz asfalt pod zem a ta hudba - neubírala na rychlosti ani důrazu,jen se pořád zrychlovala a mlátila mu v uších.
S každým bassovým úderem spadl jeden automobil ze vzduchu a zvuk tříštícího se skla mizel v ranách vybuchujících motorů.
A když dopadlo poslední z epicentra ohně se vynořila Matthewova postava.
"Nenech ho zničit vše pro co jsme tak bojovali",promluvila k němu znovu Marta,škrábajíc jej nehty po tvářích.
Každé písmeno vyslovené jejími rty mu dodávalo sílu a rozpumpovávalo jeho srdce do nelidských výšin.
"Jsi výjimečný,vždycky jsem to věděla",a jak to dořekla,černé siluety tančících lidí kolem něj se rozplynuly a proti němu stál Matthew.
"Jsi hrozbou pro celý svět Jone,a já tě nenechám zničit druhou šanci lidstva od dob Luxunionu",zvolal na Jona a holýma rukama na něj vypustil oblak ohně.
Všechen se ale od něj jen odklonil a rozplynul jako hlína ve vodě.
"A já zas tebe nenechám sebrat mi jediný důvod žít",vykřikl Jon a rozmáchnul se hořícími pažemi proti Mattovi.
Během pouhé vteřiny z konečků jeho prstů vytryskla obrovská kvanta ohně a rozpustila Matthewa v krátké agonii řevu na pouhý prach.
 
vložil: KEANES-CARTAGO
Permalink ¤


2 Komentáře:


  • 27.10.2011 03:36:20, KEANES-CARTAGO

    před půl rokem ta knížka ještě byla na základě skutečnosti :D psal jsem do toho sračky kvůli rozchodu s Martou :) pak jsem to překopal že společný s realitou má ta knížka jen ty Jonovi vzpomínky a stížnosti Marty Zany v dalších kapitolách :D

  • 16.10.2011 21:33:13, CoOl_PaTriCzEk

    všechna čest :) jen by mě zajímalo jestli je to na základě skutečnosti nebo cely Fake :D