1= U básniček bývá obvyklé,  že se rýmují (i když to nemusí být pravidlo!). Jsou různé druhy rýmů. Nejjednodušší jsou rýmy sdružené, to znanemná, že se rýmují vždy konce veršů, které po sobě následují (označuje se to jako aabb) a nebo střídavé, kdy se rýmují verše na přeskáčku (abab).

2=Při skládání určitě brzy zjisztíš, že ne všechna slova se rýmují s ostatními. V češtině nenajdeš moc slov, který by se rýmovaly na slovo tramvaj nebo pojištovna, ale zato jich je dost, které končí třeba na -íč/ič (míč, klíč, bič, rýč...) nebo na -ička (kytička, myšička, kytička....).Takové rýmy je snadné dát dohromady, ale zase na druhou stranu, zase jimi moc neohromíš (třeba láska, sázka, kráska nebo nebe-tebe-sebe najdeš v každé druhé básničce). Zkus tedy vymýšlet trošku neobvyklé kombinace (do vlasů-pegasů-sníh-ve dlaních, halili jí na lilii). Překvap svého čtenáře také novým kteativním spojením, napříkad ,,její úsměv zahnal déšt na ústup".

3= Všechno také musí pasovat obsahově. A co dělat, když ještě hledáš námět? Nejoblíbenějšími tématy je láska, smutek, strach, bolavé srdce, víra v nekončíci milování a podobně. Nejlepší je, když se necháš vést srdíčkem. I spousta skadatelů písníček říká, že se jim píše nejlépe v situaci, kdy se potřebují ,,vypsat'' ze smutku a nebo naopak hodit na papír svou zamilovanost.

4= Zkus psát konkrétně, ne absraktně. Pod slovem naděje, doufáním, si toho člověk nemůže moc představit. Ale třeba ve větě ,,doufal, že příjde jeho čas štěstí'', to už je ti jasné, o co jde. Nech ale čtenáři zároven místo por interpretaci. Nejlepší básně jsou ty, kde musí člověk číst mezi řádky. Můžeš napsat básničku  o lásce na několik srránek, aniž bys v ní jedinkrát použila slovo ,,láska''.

5= Správná básnička nemá žádné slovo navíc. Až ji napíšeš, zkus si ji zarecitovat. Nepřijde ti, že tam některé slovíčko překáží? Je to způsobeno tím, že má víc slabik, než je potřeba. Nahrad ho jiným, s menším počtem slabik.

napsal/a: Kacka.Kocka.mnau 21:51 | *Psáno láskou* Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář