Mezigenerační vztahy
31.Leden 2007MEZIGENERAČNÍ VZTAHY
Podobně sobecky jako se konzumní společnost chová k dětem, často jedná i s dalšími bezbrannými – s nemohoucími starými lidmi. Vzhledem k tomu, jak rodiče zanedbávají děti, není překvapující, že ty jim to podobným způsobem vracejí, jakmile samy dospějí a jejich rodiče zestárnou. Ti se snaží pracovat co nejdéle, protože penze se jim zdají nízké a i oni chtějí konzumovat, stejně jako ti mladí. Jednoho dne však přece jen musejí odejít do důchodu a často pak rychle scházejí a chátrají. Nikdy se totiž v této společnosti, která povýšila mládí a mladistvý vzhled na nejvyšší ideál, nenaučili v klidu zestárnout a přijmout přirozený úděl stáří se vším dobrým i špatným, jež přináší. A když už na tom jsou se zdravím tak špatně, že potřebují péči druhých, jejich děti šoupnou dědečka či babičku do domova důchodců, kam za nimi dvakrát ročně zajedou na krátkou návštěvu, a je po starostech! Nebo je navštěvují jednou měsíčně a to když jim přijde důchod.
Sám jsem tomu byl svědkem,když jsem měl praxi na LDN.Týden co jsem tam byl mi úplně stačil,tam si člověk uvědomí a pochopí co je stáří a co obnáší.Zkuste si představit starou babičku,která pláče v posteli a chce domů.
Nejvíc na tom tratí vnoučata, která kvůli hamižnosti a sobeckosti dospělých nikdy nepoznají laskavou a trpělivou péči prarodičů a kouzlo jejich pohádek. Ty jsou přitom velmi důležité, protože dětem dávají tu prvotní, ale nezastupitelnou mravní výchovu, a z toho důvodu se také předávají z pokolení na pokolení. Snad vůbec největší dopad má tato tragická degradace vztahů mezi generacemi v tom, že v posledních několika desetiletích ty generace, které se právě nacházejí u moci, již nedbají o blaho těch přicházejících a starají se jen o své vlastní sobecké zájmy daného okamžiku.Je to kruté a pravdivé.Když se zamyslím a vžiji do takové situace,že bych se měl starat o svého otce či matku,kteří jsou téměř imobilní,tak opravdu nevím co bych si počal,snažil bych se samozřejmě co nejvíce pomoci,ale co zaměstnaní,vlastní rodina,asi bych na to nemohl být sám.
Závěrem bych chtěl říci,že by jsme si měli pěstovat dobré vztahy s rodiči i příbuznými.Já osobně mám jenom matku a dvě sestry,otec umřel v roce 97,oba dva dědečky si nepamatuji a babičky?Ty už taky nemám.Je to smutné,když jsem se třeba od obou dědečků mohl mnoha věcem naučit.
napsal/a: Kadence 00:06 Link
Komentáře
maňas666 31.10.2008 06:03:51
dik za zveřejnění tviho textu použil sme ho jako referát
