No tak o čem by mohl být tento blog? Já vážně nevíííím..  Mám v sobě strašně moc pocitů, který by asi možná chtěly ven.. Jenže jak to zformulovat, aby to dávalo smysl.. Samozřejmě ve mě  z 99% převažuje láska, která je tak úúúúžasná! Láska k mému pokládku, který mi opět odfrčel do vzádlené Anglie..  No jo, co nadělám.. Vždyť já vím, že to všechno dělá pro nás!  A za to já ho neskutečně moc obdivuju.. Gábinek je člověk, který mě toho strašně moc naučil, ale v první řadě mi ukázal co je to opravdová láska.. Já vím, par lidí si vážně klepe na čelo a říká si: Ty si vážně kráva.. Vůbec nevíš o čem to je! Ale opak je pravdou.. Já a On - tudíž MY víme nejlíp o čem to je! A teď jsme si to dokázaly.. Už oba dva víme, že náš společný život je to pravé.. To po čem jsme toužily.. Společné bydlení, společné noci, společná rána.. To je přesně to co jsme hledaly..  Samozřejmě.. Ja neříkám, že náš vztah je bezproblémový.. To není žádný vztah.. Občas se nějaká ta hádka vyskytne.. Ale my oba dobře víme, že je to pouhá výměna názorů, která nás vždycky rychle přejde.. A díky tomu ho zbožňuju! Díky tomu jaký je.. Neexistují slova, která by vyjádřila to co já k němu cítím.. To prostě nejde.. Pocit důvěry, tolerance, porozumění, vyhovění, opory a lásky je k nezaplacení.. Jen jeho si chci vzít, chci s ním žít, chci ho mít pořád u sebe.. Je to můj Pan Dokonalý.. Se všemi vychází, každý ho má rád.. Včetně mé rodiny, která ho má občas radši než mě..  Ale to pro mě není důležité, jistě, že mě to těší, ale já vím, že i kdyby ho nebraly, tak pro mě je důležité co k němu cítím já a jak s ním vycházím já..  A že to není nic malého, tak tomu věřte..  Zbožňuju tě Gábi, víc než cokoliv na světě.. Dýchám jen pro tebe a čekám tu jen na TEBE, nikoho jiného k životu nepotřebuju..  Děkuju ti za nejkrásnější chvíle, které určitě nebyly poslední..  Jsi můj život, který si teď momentálně vážně vychutnávám, i když mi tu moc chybíš..  Ale MY to zvládnem..

No další pocit, který ve mě vážně je, je zklamání, možná vztek.. Nevím.. A tyto smíšené pocity mám ke slečně, která je vážně k nepochopení.. Nehodlám zde uvádět její jméno, já myslím, že ono jí to samotné dojde.. Bylo to tak.. Když nám bylo kolem 15-ti, byly jsme dobré kamarádky, nějaký čas jsme spolu trávily čas, pak se moc nevídaly no a potom přišla její první velká láska.. Tudíž už jsme se nevídaly vůbec.. Nebyly jsme nejlepší přátele, tudíž jsem jí až tak nepostrádala.. Občas jsem zavzpomínala na staré časy, ale to bylo celé.. Občas sme se taky potkaly, prohodily pár slov a šly si dál.. Potom přišla věc, která nás rozdělila.. Jak to tak bývá hrál v tom roli samozřejmě kluk.. Kterého ona údajně milovala a já z něj byla okouzlená a chtěla jsme ho.. Snažila se nás rozhádat, což se jí nakonec povedlo.. To že sme se s tím Panem Dokonalým pohádala jistě nemůžu dávat za vinu jen jí.. Ale určitě v tom malou roličku měla.. Ale to už je věc jiná.. Já sem o ní píšu z jiného důvodu a to z toho, že se z nás opět staly kamarádky, jak jsem si naivně myslela.. Ale opak byl pravdou.. Znáte takový ten pocit, když někomu začínáte věřit a řeknete si: Tak ona asi vážně není tak špatná.. Vždyť je vážně fajn.. Ale nakonec se dovíte, že ta osoba hledí jen sama na sebe a je sobecká? Tak to je přesně ono o čem já tu mluvím.. Před vámi si hraje na to jaký je to váš přítel a že pro vás chce to nejlepší a snaží se vás chránit před špatnou láskou.. Ale za vašimi zády té vaší lásce píše, objímá ho a vlastně jí evidentně SERE to že vaše láska ji ignoruje.. Tak to je ono co já cítím k té osobě.. Zklamala jsi mě a to tak že dost! Nechci s tebou už mít nic společného a od teď už jsme jen kolegyně..  A jestli si myslíš, že mi ublížíš starýma záležitostma tak jsi na omylu! Protože já žiju přítomností a mou vysněnou budoucností..

Tak to je asi tak vše co jsem chtěla vzdělit..  Takže se mějte krásně a milujte toho kdo si to zaslouží stejně jako já..