Katcherka

I když tělo vzpřímeně mi stojí,

i když rty se stále usmívají,

přesto, že to není vidět,

chtěla bych na dlouhou dobu zmizet.

Spoustu věcí udělati jinak

vypustit z hlavy temný přízrak,

najít dost síly pro dny další

a věřit i vědět, že budou lepší..

Kde stratilo se moje štěstí?

S kým dobře bude mi i v dešti?

kdo postaví se mému bolu

a bude rád, že můžeme být spolu?

Takový člověk asi není,

který překoná to utrpení

a tak snad navždy budu sama, patří mi ta osamělá strana...