Znovu, nejméně už po tisící
vnímám Tvé tělo, jak hřeje,
zase ty krásné ledy bortící
jimiž láska nám víc a víc spěje…

…vždycky víš, jak na mě… miláčku.

Tvoje polibky celou mne halí,
mám až z toho malé závratě,
proud vášně z mazlení se valí,
nikdo nekočíruje, nejsou opratě…

…opět jsem podlehla touze...
… můj ďáblíku.

Nahá a plně Tobě oddaná ležím,
Tebou celičká hýčkat se nechám,
pak oplátkou Tvé chloupky zježím,
v tomhle víš, že vážně nespěchám…

…byla slast ochutnávat Tě všude… andílku.

Tvá vášeň, ani ta má nezná krotkost,
beze všech zábran nádherné milování
pouští jejich hravost, zároveň divokost,
co spolu se rády perou, ale nikdy neodhání…

…bylo to nádherné.......