přes překážky ke hvězdám
tebou lásko proplouvám
Měsíc si mi daroval
duše má v tvém žhavém
zajetí...
láska je dar i prokletí

Černý motýl tmy
čas mu setřel pel...
přesto novou nadějí
v teskných samotách
když láska zdá se..že umřela..
znovu povstává z popela
jak Fénix roztáhla křídla
a letěla....

Nocí stává se ve mně množstvím zázraků...

Bosa jdu si k tobě pro lásku
cestou z oblázků
přímo do srdce...
S bolestí..
nové zrození
snad jsme si souzeni..

V jediné noci..navždy ztraceni
Láska je nejkrásnější perla
co ukrývá oceán..
hloubkou budoucích světel zrozená..
z té vody vycházím
tebou stvořená..
bez šatů...nevinná
...bez jména...

Tajemná vůně květů...
tančíme spolu
valčík všech světů..
věčná inspirace pro poetu

pro pocitů pár..
těch nocí žár
když sis mě bral
a neptal se co bude dál...
zastavil se čas

Hladový umělec
co tvoří dílo...
zrození Evy
v našem soukromém ráji

Láska je smát se přes slzy
i když srdce krvácí
S polibkem na rtech usínám..
s jediným úderem
křídel andělských...

Rozdávám světlo do tmy..
nechť na věky svítí
a láska světem vládne..
Vždyť s ní vše tak snadné..