ak se dívám na sebe,
Nevidím nic jiného kromě tebe..
Nikdy jsem si nemyslela, že na to všechno můžu zapomenout,
Netušila jsem že někdy přijde princ a udělá mě tak šťastnou
Všechno zlé se na mě nabalovalo,
Pak si přišel ty a na všechno jako kdyby se zapomnělo...
Navzdory všem hříchům svým,
Doufám, že o tvou lásku žádat smím.
Milovat tě budu navěky,,
Jen v tobě se ztrácím…
Ty už nejsi miláčku na své problémy sám a já sama..
Ukázali jsme všem, že jsme silní...že se milujeme...
Dotýkáme se se hvězd spolu,
Odmazáváš každou mou jizvu.....
Mé myšlenky jsou pořád s tebou,
Nejsem a nikdy nebudu sama sebou..
Ty jsi ten co mě změnil,
Svou láskou si mě štastnou udělal..a já ti milášku děkuji..…
Chci být tvá pořád....milovat tě budu navěky...

Když se s tebou miluji,
naše těla malují
nejrůznější obrazce,
všechny se mi poznat chce.
Něžně hladíš mé vlásky,
jsme tanečníci lásky,
přeneseni do světa bez hranic,
kde jedna vteřina znamená nic
a zároveň je nekonečná,
s tebou, moje lásko věčná.
Miluji tě každým svým atomem
a moc šťastná s tebou jsem.

Bez Tebe chvěju se chladem,
na srdci visí ledová kra.
Jsem jako pole, co leží ladem,
mé nohy kráčí po střepech skla.

Bez Tebe usínám s ránem,
mé myšlenky bloudí jen v tmách.
Jsem jako žíznící s prázdným džbánem
a v očích pálí mě prach.

Bez Tebe bloudím a hledám,
má duše nemá tu klid.
Jsem jako hvězda a na zem padám,
bez Tebe já neumím životem jít...

Jsi nejjasnější hvězdička
co mi v noci září
jsi půlka mého srdíčka
co mi strašně schází
tak dej mi něžný polibek
slaďoučký jak med
a já ti za to pošeptám
že jsi celý můj svět...

S rozbřeskem rána nového,
já hledám kolem sebe něco krásného,
něco, co náladu mi naladí,
nebo někoho, kdo mě po tváři pohladí.
Měl by jsi chviličku
a propůjčil mi svoji ručičku,
na jeden dotek dlaní,
já miluju dotýkání.
Já miluju více věcí,
a ty to víš přeci ))

Miluju každý tvůj pohled, každý tvůj úsměv. Ráno se probouzím s myšlenkou na Tebe a v noci se stejnou myšlenkou usínám. Bez Tebe si už nedokážu představit svůj život, který najednou dostal smysl.Pokaždé, když Tě uvidím, rozbuší se mi srdce. Když Tě jen chvilku nevidím, už se mi stýská. Jsi moje štěstí a nechci být jinde než s Tebou.miluju tě broučku

Děkuji Ti za to, že jsi se mnou. děkuji Ti za to, že jsi. Když na Tebe myslím, tak se usmívám. Každý den s Tebou je pro mě tím nejhezčím. Dny, kdy Tě nevidím, hrozně utíkají pomalu..... Nejraději bych Tě objala vší silou a už nikdy nepustila. Jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo a to nejkrásnější a nejúžasnější na světě čumáčku

Jak světlo na konci tunelu,
jako krásný hvězdný prach,
tak zasvítila Tvoje duše,
v těch mých tmavých končinách...
Zas šťastná díky Tobě jsem,
přijde mi to jako sen,
co bude se mi dlouho zdát,
nejlépe však napořád.
Vždy když blízko k Tvým rtům mám,
víš, že nejsi na nic sám,
že tu máš mě a já Tebe,
podívej se na to nebe,
jenom pro nás hvězdy svítí
celý život se v nich třpytí,
a ta jedna, blízko k nám,
má teď dveře dokořán.
Miluju Tě má lásko.....

Jak se dívám na sebe,
Nevidím nic jiného kromě tebe..
Nikdy jsem si nemyslela, že na to všechno můžu zapomenout,
Netušila jsem že někdy přijde princ a udělá mě tak šťastnou
Všechno zlé se na mě nabalovalo,
Pak si přišel ty a na všechno jako kdyby se zapomnělo...
Navzdory všem hříchům svým,
Doufám, že o tvou lásku žádat smím.
Milovat tě budu navěky,,
Já se v tobě ztrácím…
Ty už nejsi miláčku na své problémy sám a já sama..
Ukázali jsme všem, že jsme silní...že se milujeme...
Dotýkáme se se hvězd spolu,
Odmazáváš každou mou jizvu.....
Mé myšlenky jsou pořád s tebou,
Nejsem a nikdy nebudu sama sebou..
Ty jsi ten co mě změnil,
Svou láskou si mě štastnou udělal..a já ti milášku děkuji..…
Chci být tvá navždy

Usínat ve tvém náručí
a přitom se ti dívat do očí.
Ach lásko moje jediná,
bez tebe těžko se mi usíná.
Tolik mi chybí tvé pohlazení
a na ústa políbení.
Tolik mě bolí srdíčko,
po tobě touží lásečko.

Když se dívám za tebou,
jak odcházíš černou tmou.
Velký smutek v sobě mám,
protože zas budeš sám.
Ale i já budu bez tebe
a tak se dívám do nebe.
Na roj krásných hvězdiček,
na které svítí bílý měsíček.
A myslím na každý s tebou prožitý den,
který byl pro mě jako sen.

Ještě dnes Tě vidím
Jak přes ulici jdeš
Ještě dnes za Tebou běžím
I když dávno vím, že je to jen lež

Ještě dnes Ti stále volám
Když chci Ti něco říct
Nevěřím, že tohle někdy zdolám
Nevěřím, že už to nikdy nebude bolet víc

V srdci tě stále nosím
V hlavě tvůj obraz stále mám
Možná se zlobíš, že ještě dnes Tě tolik prosím
miláčku, prosím Tě, vrať se......

V šumění větru neslyším co říkáš.....v šumění větru vidím jen tvé chvějící se rty.....v šumění větru za ruku tě chytám.....v šumění větru jsi můj jen ty...

Jsi krásný sen, co se mi zhmotnil...Jsi štěstí, co jsem kdysi ztratila...
Jsi má radost, když jsem smutnila...Jsi milá kniha, kterou jsem si večery krátila..
Jsi oáza ve vyprahlé poušti...Jsi teplo, které slunce dává...
Jsi jediná růže v nepropustném houští...Jsi vzácný amulet, co na řetízku se nosí..
Jsi čistá voda, o kterou žízniví lidé prosí....Jsi dražší než všechno zlato....
ZKRÁTKA JSI A JÁ DĚKUJI TI ZA TO....

Až teprve naše společná láska mi ukázala,co je v životě důležité.
Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit,
a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci.
S Tebou jsem poznala, co to znamená opravdu milovat a jaké to je,
když je moje láska opětována... Milujinkuji Tě můj milovaný Broučku
Chci být Tvým klíčem ke štěstí...
Chci být Tvým mořem splněných přání...
Chci být tím zrnkem písku, co uvízne Ti v oku...
Chci být Tvou láskou nesmrtelnou...
Chci být uvnitř Tebe...
a Ty ve mně...
v jedno srdce spojit naší lásku...
To je touha má veliká...

přes překážky ke hvězdám
tebou lásko proplouvám
Měsíc si mi daroval
duše má v tvém žhavém
zajetí...
láska je dar i prokletí

Černý motýl tmy
čas mu setřel pel...
přesto novou nadějí
v teskných samotách
když láska zdá se..že umřela..
znovu povstává z popela
jak Fénix roztáhla křídla
a letěla....

Nocí stává se ve mně množstvím zázraků...

Bosa jdu si k tobě pro lásku
cestou z oblázků
přímo do srdce...
S bolestí..
nové zrození
snad jsme si souzeni..

V jediné noci..navždy ztraceni
Láska je nejkrásnější perla
co ukrývá oceán..
hloubkou budoucích světel zrozená..
z té vody vycházím
tebou stvořená..
bez šatů...nevinná
...bez jména...

Tajemná vůně květů...
tančíme spolu
valčík všech světů..
věčná inspirace pro poetu

pro pocitů pár..
těch nocí žár
když sis mě bral
a neptal se co bude dál...
zastavil se čas

Hladový umělec
co tvoří dílo...
zrození Evy
v našem soukromém ráji

Láska je smát se přes slzy
i když srdce krvácí
S polibkem na rtech usínám..
s jediným úderem
křídel andělských...

Rozdávám světlo do tmy..
nechť na věky svítí
a láska světem vládne..
Vždyť s ní vše tak snadné..

Už aby jsi se mnou byl
a něžně mě políbil.
Oči smutné,úzko v duši,
pro tebe mé srdce buší.

Úsměv smutný,slzy tečou,
minuty se marně vlečou.
Kam se kouknu,vidím tě,
čím to bude?miluju tě:-*

Postrádám Tě každou chvíli čím dál víc, že miluji Tě lásko,
to chci ti říct a polibkem chci hladit tvoje rty.

Každičký okamžik, mé srdce po tobě touží a jen Ty můžeš utišit jeho touhy křik.

Pak času se ptám, kdy mohu Tě zase spatřit a najevo Ti dát,
že mé srdce bude Ti věčně patřit.

Vánek mi šeptá, co dál se stane a ví, že mé srdce jen pro Tebe plane.

Osudu se ptám, co dál se bude dít, on odpoví, že jen Tebe budu NAVŽDY v srdci mít.

Dnes směla jsem Tě políbit,
Tvá ústa svými pohladit,
být v Tvé blízkosti
a cítit teplo Tvého těla...

Dnes mohla jsem lásku posílit,
společné vlny tak naladit,
až do hloubky té hrdosti,
kdy láska by mnohem víc chtěla...

Dnes i jindy, vždyť oba známe,
žár citů, vášně roztoužené,
kdy ani led nestačí hasit
žízeň po milování, mazlení těl...

Dnes, jako jindy, jen sebe máme,
naše cíle tak vytoužené,
nově zaseté necháme rašit,
tak, jak si přeješ, jak bys chtěl...

Děkuji, že jsi mě naučil milovat!
Děkuji, že toho vyznání nebudu litovat!
Děkuji za to, že si mě opatruješ a hýčkáš!
Děkuji, že mě někdy láskou skoro umačkáš!
Děkuji, že jsi tu pro mě a že jsi celý můj!
Vážím si toho a budu tě milovat stůj co stůj!
Za každou vteřinu, minutu s tebou ti hrozně děkuju!
Jsi jenom můj, nikomu tě nedám, protože tě miluju!!!

Miluju tvé oči, když se na mě dívají,
miluju tvé rty, když mě něžně líbají.
Miluju tvé srdce, když zrychleně buší,
miluju tvé řasy, malované černou tuší.
Miluju tvůj hlas, když mi něco vyprávíš,
miluju pohled na tebe, když ke mě přicházíš.
Miluju ty okamžiky, když se na mě díváš,
miluju tvůj úsměv, který při tom míváš.
Miluju to bezpečí, když mě pevně objímáš,
miluj tvůj výraz, když okolní svět nevnímáš.
Miluju tvou náruč, kde jsem tak šťastná,
miluju ty naše plány, kde budoucnoust je krásná.
Miluju ty vzpomínky, kde jsme jen spolu,
miluju tvou pomoc, když zrovna padám dolů.
Miluju tvé smsky, které mě zahřejí,
miluju tvá slova, která mi dobrou noc přejí.
Miluju tvé tajné zbrané, když mě chceš přemluvit,
miluju tvou odhodlanost, když si chceš za svým jít.
Miluju tvé tričko, ve kterém můžu spát,
miluju ty situace, kdy se s tebou můžu smát.
Miluju ty chvíle, kdy s tebou můžu být,
miluju ty noci, kdy o nás dvou můžu snít.
Miluju ty skladby, které nás vážou k sobě,
miluju tvou provokaci, když mě zlobíš hodně.
Miluju tu cestu, když jdu za tebou,
miluju ty pocity, které mě tam vedou tomu.

V samotě dívka sedí,
do prázdna tiše hledí.
Sedí sama a tiše,
ruka jí po papíře píše.
Psaním se zbavuje smutku,
poté jí je lépe vskutku.
Co chvíli jí slza z očí ukápne,
bojí se, že to nezvládne.
Na srdci ji bolest tíží,
bojí se, že ji to sníží.
Těžká jako kameny,
bude s pocity pod koleny.
City zchladnou jako led na pólu,
nikdy si už nic nepřipustí k tělu.
Úsměv se jí nevrátí,
jas z očí se vytratí.
Z rtíků úzké čárky se stanou,
z očí jen slzy pokanou.
Ty slzy velké jako hrách,
ty rty šedé jako prach.
Ty oči jako vyhasínající plamínky,
ta duše umírající dívenky.

Letěl kolem mě andělíček, do ouška mi zašeptal, že na světě je človíček, který by mě rád miloval, rozmazloval a šťastnou udělal. Teď jen stále přemýšlím, kdopak mě má tak rád, asi z toho zešílím, odpověď chci znát. Jen jednu otázku na tebe mám, nejsi to ty sám?
zbožnuju tě...

Je těžké najít porozumění, důvěru, lásku. Najít někoho, s kým je každý den stejně krásný a plný života, jako rozkvetlá květina. Ještě těžší je však najít toto všechno v jedné osobě. Mně se to povedlo. Mám štěstí, protože mám Tebe.

Chci být tvá první vteřina, chci být tvé ráno, kdy všechno začíná, chci být tvou nocí, kdy všechno končí, chci být tvé já a už se nerozloučit.

Dnes v noci,
znovu jsem Tě mohla přikrývat,
dnes v noci,
mohla jsem se na Tebe usmívat.

Dnes v noci,
znovu splynula naše nahá těla,
dnes v noci,
vášeň a touha nás oba chtěla.

Dnes v noci,
měsíc a hvězdy tu krásu viděli,
dnes v noci,
třeba se znovu možná se styděli.

Dnes v noci,
v objetí lásky tajná přání se plnila,
dnes v noci,
znovu jsem s Tebou usínala a snila.

Dívám se na Tebe, jak spíš,
vypadáš tak nevinně …
Přemýšlím o čem asi pak sníš,
o lítání, o lásce či o víně …

Vypadáš jak bezbranná malinká ovečka,
však přes den jsi bojující býk!
Tvá ústa se teď trochu jemně zachvěla,
chtěla bych tam též, kde jsi Ty teď, být.

Co náhle vyrušilo Tvé snění, můj drahý,
že jsi své líce zabořil více do polštáře?
O něčem vážném asi s někým ve snu mluvíš,
hádám to z výrazu Tvé tváře …

Zatímco hruď se Ti pravidelně dechem zvedá,
mé oči něžně jezdí po Tvém krásném těle,
žel nedočkavost mým prstům pokoj nedá,
tak začínám hladit Tvé vlásky......

Teď i má víčka se mi zavírají,
přesto mé prsty Tvé vlasy stále hladí …
Chci totiž, abys ve snu cítil lásku té,
která je po boku Tvém,
která Tě miluje.

Víš, jak se říká, že člověk má svou druhou polovinu, kterou celý život hledá? Já už jsem ji našla... našla jsem Tebe. A když nás osud párkrát na okamžik rozdělil, hledala jsem Tě znovu a znovu a žila jen pro opětovné splynutí nás dvou... Jsi můj život, děkuji Ti.

Chci tvou lásku pro sebe jen mít,
nikomu ji nedat ani nepůjčit.
Celý život jen a jen s ní žít,
zemřít s ní i do nebe s ní jít!

Některé dny jsou ponořeny v šedi…Ale TY přicházíš, rty šeptají a
slova hladí…Semínka smutku náhle promění se v chmíří, svět zrůžový
barvami duhy, hýří, Ty usmíváš se…a mě je krásně..