Styska se mi po tvych polibcich i po tvem hlasu,
po tvych ocich zaricich a tvem sladkem usmevu.
ty jsi to co jsem vzdycky hledala.bez tebe jsem byla neuplna.
myslela jsem ze si vystacim sama,
nevedela jsem co hledam protoze jem te jeste neznala!
tet uz to vim hledala jsem tebe a jsem strasne stastna ze te mam
kde se te radost a talent ve me bere
a ja jimm odpovidam proste-nasla jsem kluka svych snu
a strasne ho miluju
protoze jenom on ma tak krasny usmev a oci plne nehy.
jen on je tak uprimny a hodny.
vzdycky si name udela cas a rika mi ty nejkrasnejsi slova zas a zas!
a kdyz jsem smutna on me rozveseli!
a takovy clovek je na svete jedinecny!
protoho miluju cim dal vic a pisu pro nej tyto basne.
miluju te medvidku a posilam ti pusinku

Chci býti s tebou zas a zas
strávit s tebou všechen čas
Potřebuji nikdy tě neztratit
jinak za to budu tvrdě platit
Chci tě pořád milovat
času co lásce bere dech vzdorovat
Potřebuji ti všechnu lásku dát
a od tebe zas tu tvou brát
Chci si v noci o tobě nechat zdát
přes den po tvém boku stát
Potřebuji tvé dotyky vnímat
tvé sladké rty líbat
Chci si s tebou povídat
ze starostí života tím utíkat
Potřebuji pár s tebou tvořit
aby jsme se mohli navzájem podpořit
Potřebuji a chci tě!!!
Protože nejvíc ze všech miluji tě ...

Chybí mi tvá mužná krása,
každičký vlásek, každá řasa
chybí mi tvůj křehký smích,
má ruka v dlaních tvých

Chybí mi tvé jemné dotyky
neuchráním duši od té paniky
chybí mi tvá něžná slova
co zní jak v noci sova

V Tvých očích,
chci sebe spatřit,
tělo i duši Ti odkázat,
celá Ti patřit.
Buď mi Zemí,
stanu se Měsícem,
takovým,
jenž je polibky rozsvícen

Dívám se Ti do očí
až v krku mi zaskočí,
jenom jedinou větu,
když chtěla bych říci,
ji vykřičet celičkému světu…

…ty jsi ten, na kterého jsem čekala!

Dívám se na Tvé rty,
v mých plánech škrty
dělám z vteřiny hned,
když svá slova vyslovíš,
s Tebou chci jít životem vpřed…

Naše těla
a stejná touha
- tahleta noc
bude dlouhá...
Bude tím,
čím nemá být,
když necháš mě
odejít.

Nezapomeň
na můj sen.
Buď mi blízko
a nemluv - Jen...
Jen do vlasů
mi dýchej
a z mého těla
nepospíchej___

Jsem jen duše bez těla,
Co světem letí
Kdybys mě tehdy viděl.
Měla jsem zamlžené hledí.

Ted však vím co chci.
Ted už vím co cítím.
Splním ti Tvé sny
A zahrnu Tě kvítím

Ne jen květy, ale i víc.
Vše co mám Ti dám.
I kdyby mi nezbylo nic.
Radost si tím udělám.

Svoje srdce na dlani nabízím Ti
Doufám, že přijmeš jej a nezahodíš
Má lásko já se již víc nebojím.
Všechny rány co mám vždy zahojíš.

Přes Tebe nikdo není víc.
Však každá karta má rub i líc.
Jsem z toho dost ztrápená.
Láskou k tobě plně ztracená.

Znovu se na mě, miláčku, dívej,
znovu mě hlaď a něžně celou líbej…

…já ráda Ti pokaždé podlehnu.

Znovu mě mazli s chutí a vášní,
ať znovu je den, nebo noc zvláštní…

…kéž hodiny by na chvíli stály.

Znovu mě vysvlékni z mých šatů,
rozehrajeme si oblíbenou partii šachů…

…chci prohrát, aby vzal sis mě celou.

Znovu chci všechno prožít s Tebou,
s Tvými slovy, že chceš být jen se mnou…

Já mám krásný sen
co splní se mi jen
když tvé srdce bude mým
a mé na oplátku tvým

Chci se dostat do tvých myšlenek
nechci je znát jenom navenek
znám trošku ten obal, tvoje tělo
to mi nedá, co by srdce chtělo

Ač naší lásce nic nevyjde vstříc
víc a víc miluju tvůj rub i líc
chci udělat vše co nás ještě více sblíží
to je co mě pořád v hlavě tíží

Možná je to náhoda,
když dva neznámí si cestu k sobě hledají.
Možná je to osud,
když se někdy někde setkají.

Možná to bude láska,
co v jejich srdcích vzplane.
Možná někde pod lípou
se ta nádherná věc stane.

Možná to bude on,
kdo ji svými slovy okouzlí.
Možná to budou její oči,
které mysl jeho oblouzní.

Možná to bude její úsměv,
který by chtěl vidět každý den.
Možná to bude ona,
kdo mu splní jeho nejtajnější sen.

Možná to bude ta růže,
co jí koupí k prvnímu výročí.
Možná to budou ty slzy,
které ona při první hádce vybrečí.

Možná to bude ten prsten,
když při jeho navlékání řekne ano!
Možná to bude ona,
kdo se vedle něho bude probouzet každé ráno.

chci se vedle tebe probouzet do konce života lásko...

Palouček rozprostřen do dáli,
my dva ruku v ruce stáli,
společně se všemu smáli,
pak krásnou pusu sobě dali.

V trávě si s prsty hráli,
z tvých rtů se slova do uší hnaly,
jako bychom se už roky znali,
naše srdce uvnitř zrály.

chybíš mi lásko...

Spaluje mě touha po Tobě,
mé tělo si tě žádá a ty seš daleko.
Mé oči tě chtějí zřít
a pomalu se do tvých vpít.
Mé ruce chtějí zkoumat tvé tělo,
tvému by se to jistě zalíbilo.
Můj klín by chtěl mít tvou pánev na sobě
a nezkoušet se rozdělit.
Stát se jedním neurčitým celkem
a za doprovodu lehkých pohybů,
střídajíce prudké bouře, dojít až tam…
tam, kam smíme jen my za doprovodu té nejslastnější hudby, zrychleného dechu a bušícího srdce.

Tak jako úsměv na Tvých rtech,
je něžný, sotva znatelný...
Mně pokaždé bere dech,
jsi zmatený a kouzelný.

Tak jako hebká kůže těla,
a zároveň tak studená...
Je vše, co v životě bych chtěla,
opřít se o Tvá ramena?

Tak jako teplo dlaní Tvých,
když sotva se mě dotknou...
 chci tě lásko....

Znát někoho a vědět všechno o něm,
identifikovat ho a poznat ho honem.
Mít ho rád a to velice,
vědět to co má rád nejvíce.
Vědět co řekne ještě než to řekne,
znát to překvapení, to čeho se lekne.
Bát se o něj a věřit mu,
srdce své klidně svěřit mu.
Vždyť to není život to je bláznovství,
já na to však věřím ne ze zoufalství!
vždyť znám někoho a vím všechno o něm,
identifikuji ho a poznávám ho honem.
Miluji ho a to velice....
snad vím to co má rád nejvíce.
snad Vím to co řekne ještě než to řekne,
znám překvapení i to čeho se lekne.
Bojím se o něj a věřím mu.
Srdce své navždy svěřím mu..

Láska mi dala křídla
a já si létam v hnusným světě.
Láska mi dala křídla
a já ti říkam...
miláčku chci tě!
Chci tvé polibky,
tak vašnivé...
Chci tvé milování,
kdy sténám slastí.
Chci tvé ahoj, po ránu...
Já jsem v pasti,
v pasti lásky!
Snad vyhrála jsem všechny sázky!!!

Každou dlouhou chvíli, když sem bez tebe,
jako anděl připadáš mi, a tak snažně koukám na nebe,
tvé oči, tvé rty, tvé tělo je to jako sen,
chci ho mít, tak mě do něj za sebou prosím vem,
Snažně toužím být jen s tebou,
cítit tvůj dotek, zaplnit tě láskou a něhou,
Když je všude tma, ty jsi moje světlo,
potřebuji toto světlo, aby mé srdce láskou rozkvetlo..

Tvé ladné kroky už dávno sleduji,
to je důvod, proč Tě tak miluji.
Ať zvonky konvalinek Ti v uších stále zní,
buď si jistý, že jedna zamilovaná o Tobě sní.

Že bez Tebe mi květy nevoní,
že bez Tebe to není to pravé.
Sním o tom, jak milovat se v trávě
na louce plné kopretin,
kde slunce vrhá jen slabý stín.

Věnuji Ti své srdce s láskou na dlani,
jsi krásný, hodný, s nadáním.
Tak moc Tě miluji,
ano, už dlouho to vím.

Vidím Tě večer před spaním
a také ráno, když se probouzím.
Přála bych si mít Tě na blízku,
místo toho držím jen propisku
a verše píšu Ti
miluju tě a Ty to víš,
jsi tak blízko a přitom daleko,
jakoby před námi visela mříž.
Život už nebude jako dřív,
copak může být láska hřích?

Láska není jen radost a smích,
přichází starosti, bolest i pláč.

zbožnuju tě lásko...

Vidím Tvé oči ve snech,dívám se na ně.
Sním si tu o dotyku Tvé krásné dlaně.
O něžném úsměvu Tvé krásné tváře.
Andělském převleku Polární záře!

Mé srdce na lásku jak z pohádek věří.
Ve snách mé oči za Tebou běží.....

Ta dnešní sametová noc,
měla vážně magickou moc.
V Tvé náruči, v pevném objetí,
tak ráda jsem byla v tom zajetí.

A libé tóny vášně nám k tomu zněly,
když naše nahá těla k sobě se měly.
Já nechala jsem se Tebou jemně unášet,
na křídlech Tvých citů a polibků se vznášet.

Po našem nezkrotném mazlení a milování,
přišlo příjemně unavené a nahé spolu usínání.
Přitulila jsem se k Tobě, s tlukotem Tvého srdce,
usínalo by se mi, miláčku, neskutečně hezky sladce.

Když smím tě pozorovat...
Když si spolu povídáme...
Když mohu tě obdivovat...
Když se nové věci dovídáme...

Když si spolu píšeme...
Když spolu nejsme naopak...
Když já ano a ty že ne...
Když já jsem já a ty můj opak...

Když chuť na tebe mám,
Když se cestou stydíš...
Když ti sama sebe dám...
Když se nikdy nemýlíš…

Když svět zastaví se mi...
Když se na tebe dívám...
Když dech vytrácí se mi...
Když tě líbám...

Když se směješ krásně...
Když se mračíš...
Když ti skládám básně...
Když se za rohem ztrácíš...

Když ti to moc sluší...
Když se mě dotýkáš...
Když autor nic netuší...
Když se s problémy potýkáš...

Když se na mě díváš...
Když v očích máš radost...
Když úsměv na tváři míváš...
...mám pro tebe vždy slabost.
 miluju tě lásko..

Chci tě líbat, přijď, lásko má, nač se skrývat.
Přijď, už se nám začlo stmívat,
já jsem tu sám den co den.

Chci se dívat, jak lehce v chůzi se houpeš,
ten pohled není snad loupež,
vem' jaro sem do mých stěn.

Nejíš, nespíš, nevíš, jak dát mi zprávu,
když telefon máš venku na nároží,
stejně doufám, že zas přiletíš jak vítr,
jak příval, co smýval prach dnů, dlouhých dnů,


Chci tě líbat, přijď, lásko má, nač se skrývat,
přijď, už se nám začlo stmívat víc
a já jsem tu sám, den co den.

U vás nikdo nezvedá, náš dům zamkli,
padesátník poslední zrádně spad',
stejně doufám, že zas přiletíš jak vítr,
jak příval, co smýval prach dnů, dlouhých dnů. Chci tě líbat.

Máš snad křídla a v motýlech prý ses mi zhlídla,
to vím, že's mi víc nenabídla
a já bych tě chtěl den co den.

Chci tě líbat, přijď, lásko mááá,
jen u mne své místo máš.
Buď sluncem všech mých čtyř stěn,
čekám s vírou i dál, čekám s vírou i dál,
zvonek zní jak zdáli, ústa tvá mě pálí,
ó, tak už tě líbám, nebo aspoň mám krásný sen.


Chci tě líbat, přijď lásko má, nač se skrývat
Přijď už se nám začlo stmívat víc
A já jsem tu sám den co den.

Přeju ti krásnou dobrou noc,

at spinká se ti hezky moc!

Až budeš v peřinkách spát,

nechej si jen o mě zdát.

Přeju ti krásný sladký sníky,

dyt ten pro koho žiju jsi Ty..

jako jsi mi ty jen,

tak si mé srdce vem!

At spí se ti krásně,

já složím ti zas básně!

hrozně moc tě miluju..

Jsi jako růže,růže mého života,co den za dnem mi před očima rozkvétá.
Jsi jako kapka,kapka rosy co každý večer se vrací, a naplňuje mě touhou
po tobě…MILUJI TĚ LÁSKO MOJE…

Země je jak zahrada plná květů... Ty jsi jeden z té hromady květin, kterého jsem si vybrala a na věky tě budu mít u sebe... Miluju tě.

Pohled očí řekne víc než slova pouhá, je v nich vidět vášeň, touha. Když odcházíš, tiše se ptám, kam Tvý kroky jdou, kam? Bez Tvého těla nemůžu spát, jen ono jediné může mě zahřívat.

Když jsem byla malá, slýchávala jsem pohádky. Neuvěřitelné příběhy o čisté lásce, o porozumění a světě, ve kterém slovo VĚŘIT má svůj význam. Postupem času mi začaly chybět. Teď jsem ale zjistila, že v jedné takové pohádce žiju... s Tebou!

Jsem šťastná, že Tě mám. Jsem šťastná, že JSI... Miluju každou vteřinu, sekundu, minutu, den a hodinu strávenou s TEBOU... Děkuju osudu, že mi Tě dal, lásko.

Jen Ty jsi ten nejlepší,
jen Ty jsi můj nejdražší…
Jen na Tebe já ve dne myslím,
jen o Tobě já ve dne básním…
Jen Tebe já nikdy nechci ztratit,
líbat Tvoje rty neustále, nepřestávat, chci…
Ty jsi moje zlatíčko,
a já Tvoje sluníčko…