- Stojíš na prahu velikého světa.
Za zády máš krásný dětský svět.
Ale najednou je Ti zatěžko jej opustit,
i když ty poslední týdny se Ti zdály
tak trošku těsný a nízký.
Pomalu odcházíš, krůček po krůčku.
V očích tajně skrýváš slzy, a pořád,
pořád se ohlížíš. Máš bránu dětství jistě
za zády, a víš, že se tam víckrát nevrátíš.