Krásnej příběh

13.Srpen 2007

Sedím sama na dně černého sklepa. Ruce už jsou celé zakrvácené a tělo bezmocné a vyhublé. Život pro mě ztratil cenu. Chtěla jsem se už několikrát zabít a ted jsem o tom plně přesvědšená. Nikomu na tom světě nescházím. Kluk o kterém sním už pár let pro mě ztratil cenu. Sedím tu úplně sama a v ruce mám ostrý dlouhý nůž. Svírám ho pevně, je to v této chvíli poslední co mám a je to můj jediný přítel. Ze shora se ozývají tiché kroky. Náhle přejdou v hysterické běhání a já už mám prořízlé žíly na levé ruce. Náhle se otevřou dveře... V nich stojí on, ten kterého tak bezmocně miluju. Vidím jeho vystrašené oči a spocené čelo. Je celý mokrý jako by odběhl maraton. Náhle se ke mě vrhne a začne mi brát můj zakrvácený nůž z ruky a tiše se mi omlouvá! Tvrdí jak mě má rád a že tohle už nikdy nesmím udělat. Váhám, ale poté ho poslechnu. Ale už bylo pozdě, vidím bílé světlo na konci černého tunelu. Jeho slzy mě hřejí na srdci, že pomalu umírám a on stojí vedle mě a tiskne mi hlavu k sobě. Moje smrt je bezstarostnáa štastná. Jsem ráda že už je vše za mnou......

napsal/a: L3nik 19:25 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář