Vážně nesl jeho odchod,

I po třech letech stále je to živý,

Když vydal se na poslední pochod,

Bílou lilií od nevinných dětí,

Doprovázen za síly plápolajících pochodní,

Vždy úsměvem mě potěšil,

Za mě vždy se postavil,

Slečna Smrtka trhla kosou,

Nad jeho silnou leč nemocnou osou.

Odešel spokojený a v bezpečí,

Poslední jeho usměv i dotek,

Byl mrazivě vášnivě uklidnující.