Sliby

Mlha jak předtucha nad obzor stoupá...
Já stojím...nevím jak dál.
Co jen si počít mám?
Jak odolat všem nástrahám?
Jsem na světě tak sama...
Přitom lidí plný jest.
Proč? Proč právě já?
Co jsem komu provedla?
Byla jsem tak bláhová...
Tvým slibům jsem věřila.
Slibovals' mi lásku věčnou,
roky plné šťastných chvil...
Nosila jsem lásky brýle růžové.
Neviděla jsem...snad nechtěla jsem
vidět tvou pravou tvář...
Své sliby jsi nesplnil,
za jinou jsi mě vyměnil.
Dlouho, moc dlouho, jsem nevěděla,
co si počít mám.
Hořké slzy pálily mě ve tváři...
Mlha jak předtucha nad obzor stoupá...
Avšak...nestojím - jdu...
Už vím jak dál...