Bitva u Moháče 1526
Bitva u Moháče se odehrála roku 1526 a byla jednou z nejdůležitéjších bitev první poloviny 16. století. Ludvík Jagellonský, král uherský a český, se v ní pokusil zastavit tureckou expanzi do nitra maďarské části své říše, avšak neuspěl. V boji se zhruba dvakrát silnějším a lépe vyzbrojeným i vycvičeným protivníkem utrpěl zdrcující porážku a na útěku zahynul. Uhři překročili Dunaj u Moháče a zde se utábořili, hned ráno 29. srpna vyrazili. Uherské vojsko bylo rovnoměrně rozděleno do třech křídel, zleva byly neprostupné bažiny. Osmané byli rozděleni na tři řady pěšáků a navíc několikatísícový oddíl měl bojiště obejít a zaútočit zezadu.
Trvání: 29.srpna 1526
Místo: Moháč, jižně od Budapešti
Výsledek: drtivé vítězství Turků
UHERSKÉ KRÁLOVSTVÍ x OSMANSKÁ ŘÍŠE
Velitelé: Ludvík Jagellonský +, Pál Tomori +, Jiří Zápolský + x Sulejman I.
1. řada Turků zaútočila asi hodinu po poledni. Uhři a další křesťané ji dokázali obrátit na útěk a vyrazit do protiútoku proti příchozí 2. řadě. Na pravé křídlo v těch chvílích zaútočila lehká islámská jízda a uherský protiútok byl zastaven. Bojovali už i uherské jízdní zálohy. V tuto chvíli probíhal tvrdý nerozhodný boj a také vyrazila třetí řada Sulejmana složena z jeho osobní gardy - zkušených a kvalitních janičářů. Bitva probíhala už asi hodinu. Příchod janičárů znamenal obrat bitvy. Uherské oddíly se začaly rozpadat a z nejvytíženějšího pravého křídla křesťanské armády začali utíkat první vojáci. Na bojiště navíc ještě dorazila skupina, která uherskou armádu obešla. Uherské vojsko bylo poraženo, rozehnáno, bojovali už jen jeho zbytky. Král Ludvík při útěku utonul v bažinách. Na obou stranách byly ztráty skoro stejné - 16 000 mužů, pro uherskou armádu to znamenalo drtivou porážku.
Ludvíkovi hodně uškodilo, že třetina jeho armády (zemská hotovost), v čele s Janem Zápolským (8000 Uhrů a 5000 Chorvatů), zůstala u Segedína a nestihla se dostavit na bojiště včas. Výsledkem bitvy nebyl jen počátek hegemonie Turků v Maďarsku (kteří rychle postupovali směrem na sever až k dnešnímu Slovensku, ale i vymření českouherské větve Jagellonců.
Turci zanedlouho poté obsadili Budín, hlavní uherské město, od té doby je bitva u Moháče symbolem porážky maďarského národa. Uherským i českým králem se stal Habsburk Ferdinand I. a Habsburkové vstoupili s konečnou platností do Evropské politiky a na čas se stali nejmocnějším evropským rodem. Prakticky bitvou u Moháče začal jejich vzestup v evropské politice 16. století. Jako druhá bitva u Moháče se někdy označuje bitva u Nagyharsány, která proběhla 12. srpna 1687. Pojmenování je ovšem silně poplatné propagandistickému názoru o odvetě, neboť od Moháče dělilo v tomto případě bitevní pole přes 41,25 km.
.jpg)
