LUCky.luKA

Histirie Staré Role – z radničních listů magistrátu města Karlovy Vary

·         Nadmořská výška:

·         390 – 426 metrů n.m.

·         Celková rozloha:

·         529 hektarů, z toho polovina (52 %) zemědělská půda

·         Počet obyvatel: 8015

·         Počet domů: 962

Stará Role leží 3 kilometry severozápadně od centra města v průměrné nadmořské výšce 392 metrů při řece Rolavě, v místech, kde se její údolí sevřené nevysokými svahy Kukačky (438,3 m n. m.) a Havířským vrchem

(462,1 m n.m.) rozšiřuje, zvláště na levém (severním) břehu. Jihovýchodně od Staré Role se zvedá protáhlá vyvýšenina Bažantího vrchu, považovaná za lokalitu raně středověkého hradiště Sedlec. První písemná zmínka je sice z roku 1422, dá se však předpokládat existence obce o dvě století dříve. V roce 1286 se totiž hovoří o Nové Roli, která je přifařena k sedleckému kostelu. Existovala-li tehdy Nová Role (Roluna, Rohlau), musela existovat i Stará Role. Názvy obou sídel jsou zřejmě přejaty od řeky Rolavy (Roluny), která jimi protéká. Od roku 1814 se Stará Role vyvinula v přední středisko výroby kameniny a později porcelánu na Karlovarsku a již

tehdy začal její prudký růst, který zesílil zejména po poloviny 19. století. Rozvoj výroby podpořilo v letech 1829- 35 vybudování císařské silnice z Rybářů přes Nejdek a Jelení do Lipska a roku 1899 postavení železnice.

Stará Role byla vždy samostatnou obcí, od roku 1926 povýšena na město, 1. ledna 1976 byla integrována do Velkých Karlových Varů s ohledem na vnitřní technické a občanské vazby a na splynutí zástavby. Před 150 lety zde bylo pouze 67 domů, v nichž žilo 484 obyvatel.

Stará Role se vyvíjela hlavně díky rozvoji průmyslu porcelánu, který surovinu čerpal z nedalekých ložisek v oblasti Sedlece. Kromě porcelánek poskytovalo další pracovní příležitosti 19 malíren porcelánu, barvírna, hlubinný důl s těžbou hnědého uhlí Ranft, Plavírna kaolínu Gottl, cihelna Waldert. To vše bylo doplněno drobnou podnikatelskou činností v desítkách obchodů, ve třech hotelích, ve 27 hostincích a restauracích, v 5 cukrárnách, v desítkách řemeslnických provozoven a opraven.

Mezi dochované kulturní památky je možno uvést novorománskou stavbu kostela Nanebevstoupení Páně z let 1908 – 1909 postavené na místě starší kaple z roku 1823. Po druhé světové válce se Stará Role rozvíjela po živelných etapách, které jsou na urbanismu i architektuře patrné.

Kromě sídlištní panelové zástavby se zde uskutečnila poměrně velká výstavba rodinných domků. Své sídlo má ve Staré Roli i Jezdecký klub Karlovy Vary - Stará Role o.s., který se od počátku své existence, sahající

do šedesátých let minulého století, zaměřuje na sportovní a zájmové jezdectví, výcvik jezdců i koní a pořádání sportovních akcí.

Za zmínku rozhodně stojí cyklostezka v délce 1,2 kilometrů, která spojila rekreační oblast Rolava se Starou Rolí,

dále pokračuje v délce 5,4 km do Nové Role a dále do Krušných Hor. Podél této oblíbené cyklotrasy byla rovněž vybudována Naučná stezka.

Stará Role se nachází v prostoru severozápadního okraje města Karlovy Vary, vymezeném železniční tratí Cheb – Karlovy Vary, částečně řekou Rolavou a severozápadní hranicí katastrálního území města Karlovy Vary. Zeměpisné souřadnice jsou 50°14'41" s. š. a 12°49'57" v. d. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 392 m n. m. Rozloha je 529 ha.

Stará Role se nachází v oblasti tzv. Podkrušnohorského prolomu, který se několik kilometrů odtud začíná zdvihat k hřebenům Krušných hor. Povrch je určen údolím řeky Rolavy a celkově není výrazněji členitý. Nejvyššími vrcholy místní části jsou Bažantí vrch (417 m n. m.) a Kukačka (438 m n. m.).
Vodstvo je zastoupeno jedině řekou Rolavou, která v sousední místní části Rybáře ústí do Ohře, a rybníkem u železniční stanice. Na říčním kilometru 3,75 je malá vodní elektrárna a hlásný profil.

První písemná zmínka pochází sice z roku 1422, ale lze se domnívat, že obec byla založena již mnohem dříve, neboť roku 1293 se zmiňuje Nová Role. Název obce byl patrně odvozen od řeky Rolavy (Raluna, Rohlau). Po roce 1562 zde stála tvrz, jejíž přesné místo neznáme. Byla však zničena během třicetileté války. V roce 1814 zde byla založena továrna na kameninu a později i na porcelán, jehož tradice se drží dodnes. Právě v první polovině 19. století se rozrostl počet obyvatel i počet domů. Pro svůj celkový význam se roku 1926 stala Stará Role městem a tento titul si podržela až do sloučení s Karlovými Vary (1. ledna 1976). Během první poloviny 20. století se počet obyvatel zosminásobil a bylo nutno vybudovat nové byty. V 60. letech se začalo budovat sídliště Stará Role, které dotváří dnešní podobu městské čtvrti.

K 1. březnu 2001 žilo ve Staré Roli 8 139 obyvatel (SLDB 2001), což je asi 15,26% z celkového počtu obyvatel města Karlovy Vary. Obyvatel v posledních letech přibylo, což souvisí se zvýšenou bytovou výstavbou. Své sídlo zde mají tři církve: římskokatolická, baptistická a Svědkové Jehovovi.

Ve Staré Roli se nachází jedna z nejstarších porcelánek v zemi. Byla založena roku 1814 jako továrna na kameninu a až od r. 1838 se zde vyrábí porcelán. Dnes nese název Starorolský porcelán – Moritz Zdekauer, a. s. Jiné odvětví průmyslu nemá nadregionální význam. V minulosti se však severně od města těžilo hnědé uhlí ve dvou dolech (Ella, Václav-Vilém). V severní části Staré Role jsou garáže (Jabloňová ulice), které jsou umístěny na ploše bývalé skládky komunálního odpadu. V prostoru garáží se dříve těžilo povrchově uhlí. Skládka vznikla jako „rekultivace“ zbytkové jámy po těžbě.Momentálně město plánuje zbourání problematické lokality kde je potíž s kriminalitou a plánuje výstavbu drobné průmyslové výroby.

Na katastru místní části se nachází pouze silnice II. a III. třídy, přičemž klíčovou roli hraje silnice č. II/220, vedoucí z Karlových Varů do Nejdku. V roce 2008 byl dokončen průtah Karlovými Vary (jako součást silnice R6), jehož středová část protíná na jihu Starou Roli. Podél řeky Rolavy vede železniční trať č. 142 z Karlových Varů do Potůčků (-Johanngeorgenstadt). Za přejezdem u porcelánky je vlečka do této továrny. Městská hromadná doprava je zajišťována Dopravním podnikem Karlovy Vary již od roku 1955, v současnosti v rozsahu čtyř denních (3, 9, 13 a 15) a jedné noční linky (51). Vedle MHD skrz Starou Roli vedou i linky meziměstské dopravy, směřující do Chodova, Nejdku a Nové Role.
Místní částí prochází cyklostezka z Nové Role ve směru do Rybář.

Jedinou dochovanou památkou je kostel Nanebevstoupení Páně, postavený v novorománském stylu před rokem 1909 na místě starší kaple z roku 1823. V katastru obce se nachází také jeden z karlovarských římskokatolických hřbitovů.

Jednou za čas se objevuje iniciativa občanů této místní části, která požaduje buď odtržení od Karlových Varů nebo vnitřní diferenciaci města na samosprávné městské obvody. Zatím poslední takový pokus byl odstartován v roce 2007.

• Rolava

Rolava (německy Rohlau) je česká řeka, levostranný přítok řeky Ohře. Délka toku je 36,7 km. Plocha povodí měří 138 km².

Řeka Rolava pramení v Přírodním parku Přebuz v Krušných horách, zhruba 1 km jihovýchodně od Jeřábího vrchu (964 m) v blízkosti německých hranic, v nadmořské výšce 920,8 m. Teče převážně jihovýchodním směrem, protéká městy Nejdek a Nová Role. Ústí do řeky Ohře na jejím 171,6 říčním kilometru v Karlových Varech (místní část Rybáře), v nadmořské výšce 370,3 m pod estakádou silnice I/6. Patří do pstruhového pásma. Průměrný průtok na říčním kilometru 3,75 činí 2,35 m³/s. Stoletá voda zde dosahuje 99,6 m³/s.

• Větší přítoky
• levé – Slatinný potok
• pravé – Nejdecký potok

• Karlovy Vary

Karlovy Vary (německy Karlsbad) jsou statutární město v západních Čechách a metropole Karlovarského kraje. Město má 53 708 obyvatel (2008) a rozlohu 59,10 km². Je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem.

Přibližně kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v Lokti.

V roce 1522 vychází první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera, jenž je vydána v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759). 1775 Johann Georg Pupp položil základ rozvoji hotelu Grandhotel Pupp.

V roce 1807 začíná ve městě výroba likéru Becherovka, který se v následujících letech stane známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce 1844 se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz zřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na železnici a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také Grandhotel Pupp, divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující).

Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary, které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po druhé světové válce dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k odsunu německého obyvatelstva do Německa. Roku 1946 vzniká Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa.

Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989.

Současné město neleží přesně na místě, kde bylo založeno, ale vlivem eroze podložní desky řekou se pozvolna posunovalo proti proudu řeky v závislosti na tom, jak se objevovaly nové prameny.

• Kostely -
• Kostel sv. Máří Magdaleny z roku 1737 je nejvýznamnější památkou Karlových Varů,
• pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla z roku 1898,
• evangelický kostel sv. Petra a Pavla z roku 1856,
• řeckokatolický hřbitovní kostel sv. Ondřeje z roku 1500,
• anglikánský kostel sv. Lukáše z roku 1877,
• ruiny kostela sv. Linharta ze 13. století.

• Rozhledny -
• Rozhledna Diana z roku 1914,
• Vyhlídka Karla IV. z roku 1877,
• Goethova vyhlídka z roku 1889.

Karlovy Vary se v doučasnosti skládají z 15 místních částí a 15 katastrálních území.

• - 1, Bohatice, - 2, Cihelny - 3, Čankov, - 4, Doubí - k. ú. Doubí u Karlových Var
• - 5, Drahovice, - 6, Dvory, - 7, Hůrky – leží na k. ú. Olšová Vrata,
• - 8, Karlovy Vary – leží na k. ú. Karlovy Vary + Tuhnice, - 9, Olšová Vrata,
• - 10, Počerny, - 11, Rosnice – k. ú. Rosnice u Staré Role, - 12, Rybáře,
• - 13, Sedlec – k. ú. Sedlec u Karlových Var, - 14, Tašovice, - 15, Stará Role.

• Osobnosti města

Oblast je poměrně bohatá na přírodní bohatství, což se projevuje v jeho průmyslu, který je zaměřen na jeho využívání. Jedná se již o zmiňované minerální prameny, či ložiska kaolínů, jež se využívá pro výrobu zdejšího porcelánu, nebo výroba balené minerální vody.

• Lázeňství

Místní lázeňství je založeno na využívání minerální vody s léčivými účinky, která vzniká v granitovém krystaliniku v hloubkách okolo 2 000 metrů. Zdejší voda má blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na žaludek a játra. Chemicky se jedná o vodu Na,Ca-SO₄, která vyvěrá o teplotě 73 °C ze 60% ve Vřídle vydatností okolo 2 000 l/m. Mineralogické složení se pohybuje okolo 5,9 - 6,5 g/l s obsahem CO₂ 0,375 - 0,750 g/l.

O věhlas lázní se velmi významně zasloužil lékař dr. David Becher (zemř. 1792), který se zasloužil hlavně o modernizaci karlovarské balneologie. V 19. století potom na jeho práci navázali dr. Jean de Carro, dr. Rudolf Mannl a dr. Eduard Hlawaczek. Ve městě se nachází množství lázeňských domů (např. Grandhotel Pupp).

Prameny jsou v současnosti významným zdrojem příjmů pro město, které si uvědomuje jejich cenu a závislost a snaží se o jejich ochranu. V minulosti se již stalo, že prameny v oblasti vyschly, což bylo způsobeno neodbornou těžbou hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, kdy se podařilo prorazit kolektor podzemní vody. Následně došlo k zatopení dolu a současnému vyschnutí pramenů ve Varech. Následně bylo nutné důl uzavřít a proraženou oblast vybetonovat. I přes tento zásah se ale nepodařilo zcela obnovit vydatnost pramenů a poklesla i teplota vřídla. Druhým problémem trápícím město je přirozená vodní eroze, která se zahlubuje do podložní vřídelní desky. Panují předpoklady, že pokud by tuto nepříliš mocnou desku prorazila, došlo by k úniku minerálních vod přímo do řeky a nikoliv přes prameny. Proti tomuto se město brání tím, že nechalo koryto řeky vybetonovat, či vložilo betonové bloky.

• Kolonády

Z 79 karlovarských pramenů je 13 zachyceno a používají se pro pitné kůry. Ve městě je celkem 5 kolonád.

• Sadová kolonáda - Pramen Hadí, Pramen Sadový, Pramen Svoboda
• Mlýnská kolonáda - Pramen Skalní, Pramen Libuše, Pramen Kníže Václav I, Pramen Kníže Václav II, Pramen Mlýnský, Pramen Rusalka
• Tržní kolonáda- Pramen Tržní, Pramen Karla IV.
• Zámecká kolonáda - Pramen Zámecký dolní, Pramen Zámecký horní
• Vřídelní kolonáda - Vřídlo
• Sklářství
• Sklárna Moser
• Porcelán
• Starorolský porcelán Moritz Zdekauer
• Sedlecký kaolín
• Nápoje
• likér Becherovka od

Autor LUCky.luKA 24.Listopad 2007 v 07:00 | Permalink