« Domů | Výsledky NHL 2011/12 » | Libye » | Jan Rokycana » | Vysídlení Němců z Československa 1946 » | Horatio Nelson » | Postupimská konference 1945 » | Jaltská konference 1945 » | Norodom Sihamoni - Kambodža » | Royal Navy - součastnost » | Royal Navy - historie »

Norodom Sihamoni - Kambodža

Norodom Sihamoni, oficiálním titulem Preah Karuna Preah Bat Samdech Preah Baromneath Norodom Sihamoni, (* 14. května 1953 Phnompenh) je současný kambodžský král a jediný monarcha, který hovoří plynně česky. Kromě češtiny a khmérštiny hovoří dále plynně francouzsky  a dobře též anglicky a rusky.

Život _ Narodil v roce 1953, má dvanáct nevlastních sourozenců pocházejících od různých žen. Jeho otcem je Norodom Sihanouk, kambodžský monarcha, který měl řadu manželek a partnerek. Jediným Sihamoniho bratrem, který má stejné oba rodiče, je Norodom Narindrapong. V roce 1962 byl poslán studovat do Prahy. V květnu 1962 napsal jeho otec princ Norodom Sihanouk dopis prezidentu Antonínu Novotnému a požádal ho, zda by jeho syn, princ Sihamoni, nemohl pokračovat ve svém vzdělávání v Československu. Prezident Novotný souhlasil a princ Sihamoni obdržel vládní stipendium. Československé velvyslanectví bylo prý jediné, které zareagovalo na Sihanoukovu žádost o zprostředkování tanečního vzdělání.

Mladý princ přijel do Československa v červnu 1962. Zpočátku bydlel na kambodžském velvyslanectví. Dne 31. srpna 1962 byl zapsán do 3. třídy základní devítileté školy v Majakovského ulici (dnešní Peléova), později do základní devítileté školy v Ostrovní ulici s rozšířenou výukou jazyků. Ministerstvo školství ČR mu zajistilo preceptora, který se zabýval Sihamoniho přípravou do školy a pokračoval s ním podle Sihanukova přání ve studiu francouzštiny. Doprovázel jej také na kulturní podniky. Sihamoni měl velké pohybové nadání a miloval balet, z toho důvodu mu byly umožněny návštěvy sobotních baletních představení v Národním divadle a Stavovském divadle. Od roku 1967 studoval na Pražské konzervatoři. Se svými spolužáky se zúčastnil demonstrací proti okupaci Československa zeměmi Varšavské smlouvy v roce 1968. Po Lon Nolově převratu, kdy byl jeho otec Norodom Sihanouk svržen, již nemohl pobývat na kambodžské ambasádě a proto se přestěhoval do rodiny ředitelky své první základní devítileté školy.

Od roku 1971 studoval tanec, hudbu a divadlo na Akademii múzických umění (AMU) v Praze. Chtěl se po studiích vrátit do Kambodže, kde chtěl pracovat v baletním oboru a zároveň jako pedagog. Čáru přes rozpočet mu způsobilo vítězství ultrakomunistických Rudých Khmérů v Kambodži. V Praze žil do roku 1975, kdy ukončil svá studia na AMU. V září 1975 a byl jeden měsíc na návštěvě v polpotovské Kambodži. Kambodžská města již v té době byla vylidněna a Sihamoni byl záhy zařazen do skupiny určené k práci na rýžových polích. Oblečený v černých kalhotách a haleně těžce pracoval, spal v provizorních přístřešcích na polích a skromné jídlo dostával pouze dvakrát denně. S obtížemi a pouze na rozhodné naléhání jeho otce se mu podařilo získat povolení k zpětné návštěvě Československa na slavnostní promoci konanou v září 1975. Jeho matce princezně Monineath, která ho chtěla doprovodit, už Rudí Khmerové povolení neudělili.

Z Prahy odcestoval do KLDR, kde žil jeho otec na pozvání Kim Ir-sena. V letech 1975–1976 studoval kinematografii v severokorejském Pchjongjangu. Jeho otec mezitím odjel do Kambodži, kde byl jednak hlavou státu Rudých Khmérů a současně jejich vězněm. V březnu 1976 vedení Rudých Khmerů rozhodlo, Sihamoniho přilákat zpět do Kambodže. Obdržel zfalšovaný telegram podepsaný jménem jeho otce prince Sihanuka. Přikazoval se vrátit se zpět do vlasti na oslavy Nového roku a Dne nezávislosti. Sihamoni byl ihned po příletu do Phnompenhu obstoupen vojáky Rudých Khmérů a eskortován přímo do královského paláce, kde se ocitnul společně s otcem Norodomem Sihanukem a svojí matkou Monineath v domácím vězení. Zde prožili období vlády Rudých Khmerů. Po osvobození Kambodži Vietnamem se podařilo královské rodině odletět do Číny. Později se usadil Paříži. Před tím musel dle tradic královské rodiny strávit půl roku jako řadový buddhistický mnich v klášteře. V Paříži založil taneční školu a stal se profesorem tance. Od srpna 1993 pracoval jako velvyslanec Kambodže při UNESCO v Paříži.

Roku 1994 ho král Norodom Sihanuk obdařil titulem Velký princ. 14. října 2004 byl po abdikaci otce Sihanuka zvolen králem Kambodže, korunován byl 29. října 2004 v Královském paláci v Phnompenhu . Jako panovník nemá výrazné politické pravomoci a reprezentuje především jednotu země. Českou republiku znovu navštívil v roce 2006, kdy jako jediný král obdržel čestné občanství hlavního města Prahy. Zatím poslední jeho návštěva se uskutečnila v březnu 2010 a Norodom Sihamoni během ní obdržel čestný doktorát na pražské Akademii múzických umění.

Vlajka Kambodže  Znak Kambodže

  • Kambodža (kambodžsky Kâmpŭchea), celým názvem Kambodžské království nebo Království Kambodža (kambodžsky Preăh Réachéanachâkr Kâmpŭchea), je království v jihovýchodní Asii. Sousedí s Thajskem, Laosem a Vietnamem; na jihozápadě má přístup k Thajskému zálivu Tichého oceánu. Země patří mezi nejchudší v regionu. Smutný věhlas si získala zejména vinou řádění Rudých Khmerů v letech 1975-1979, kdy byly vyvražděny na 2 miliony obyvatel (zhruba čtvrtina tehdejší populace). V letech 1976 - 1990 byl pro Kambodžu používán název Kampučia (1976-1979 Demokratická Kampučia (kambodžsky Kampuchea Prachea Thipatey), 1979-1990 Kampučská lidová republika, duben 1990 - září 1993 Kambodžský stát).

 

Dějiny Kambodže - Do 9. století bylo území dnešní Kambodže pod nadvládou hinduistických království - nejprve Fu-nan (68-550), poté Čen-la (550-802). Následovalo období říše Angkor, která dosáhla největšího rozkvětu v 10. - 13. století. Jednalo se již o buddhistickou říši. Z tohoto období pochází i nejznámější kambodžská památka – chrám Angkor Vat postavený ve 12. století, který je dodnes zdrojem přílivu turistů – spolu s khmérským vězením Tuol Sleng je nejnavštěvovanější kambodžskou památkou.

Zánik říše způsobily útoky Vietnamu a Siamu (dnešní Thajsko), které byly podnětem k rozvoji typické xenofobie Kambodžanů vůči těmto dvěma říším, především k Vietnamu, což mělo sehrát výraznou roli později. V první polovině patnáctého století se pak Kambodža stala na Vietnamu a Siamu již plně závislou.

Pod ochranou Francie _ Útoky ovšem nepřestaly, a tak Kambodža (její král Norodom) požádala o francouzskou ochranu, pod kterou se dostala roku 1863. O několik let později, v roce 1887, se stala součástí Francouzské Indočíny. Během druhé světové války se Kambodže povedlo částečně se z francouzského vlivu vymanit. Po porážce Francie v roce 1940 došlo roku 1941 také k japonské okupaci kambodžského území. V tomtéž roce nastoupil na trůn král Norodom Sihanuk, pro Kambodžu jedna z nejdůležitějších osobností druhé poloviny století. Francouzi se koncem války dostali v Indočíně i v Kambodži zpátky k moci.

V roce 1946 Kambodža získala svou první ústavu, která je velmi podobná ústavě Čtvrté francouzské republiky. Jejím autorem byl princ Sisowath. V jejím důsledku dostalo Národní shromáždění větší pravomoci než král. Francouzi s ústavou souhlasili, jelikož Národnímu shromáždění nedávala některé pravomoci (například finanční nezávislost nebo samostatnou zahraniční politiku).

Nezávislost a Sihanukova éra _ Plnou nezávislost získala Kambodža od Francouzů až roku 1953 pod podmínkou, že zde proběhnou demokratické volby. Absolutním vítězem se v nich stala strana prince Sihanuka. Ta získala všechna křesla. Podle ústavy se však panovník nesměl aktivně účastnit politiky. Proto se Sihanuk vzdal panovnického titulu ve prospěch svého otce, aby se sám mohl angažovat. Toto vzdávání se trůnu ve prospěch otce či matky Norodom Sihanuk opakoval několikrát během své kariéry. Proto byl občas králem (kdy kraloval, ale nevládl) a občas princem (kdy se naopak účastnil aktivně na vládnoucí politice země).

Následujících sedmnáct let se obvykle nazývá jako Sihanukova éra, jež se s výjimkou posledních několika let vyznačovala politickou stabilitou a jistým ekonomickým pokrokem. V zahraniční politice usiloval princ Sihanouk o zdánlivě neutrální politiku, zaměřenou na získání zahraniční pomoci a udržení kambodžské nezávislosti vůči svým proamerickým sousedům Thajsku a jižnímu Vietnamu. Tato politika ho však zavedla do spojenectví s komunistickou Čínou a k silnější vazbě na státy sovětského bloku. Na domácí scéně pak kladl Sihanouk důraz na velkolepou minulost Kambodže, její významné postavení v rozvojovém světě a na svou vlastní nepostradatelnost. Sám svou politickou směsici nazýval „buddhistický socialismus“. Na konci 60. let se v zemi začali velmi výrazně projevovat tzv. Rudí Khmérové, v čele s Pol Potem.

Současná Kambodža _ Smrtí Pol Pota v roce 1998 přestalo hnutí Rudých Khmérů existovat, ještě dříve však král Norodom Sihanuk zamítl návrhy amnestie představitelům vedení hnutí. Všichni členové Rudých Khmerů se snaží dnes integrovat do demokratické společnosti. Zemi však vládne premiér Hun Sen, jeden z bývalých vysokých představitelů Rudých Khmérů. Pro poslední představitele dnes už neexistujícího hnutí Rudých Khmérů byl prosazován mezinárodní soud, který se však neuskutečnil. Zabránili mu především právě ti bývalí vysoce postavení Rudí Khmérové, kteří jsou i dnes ve státních funkcích.

Král Norodom Sihanuk, který v průběhu více než šesti desetiletí povětšinou stál v čele země ať už jako král, předseda vlády či prezident (krátce byl formální hlavou státu i za Rudých Khmérů a Kambodža tak vlastně byla první komunistickou monarchií na světě) v roce 2004 pro chatrné zdraví abdikoval.

O autorovi

  • Jméno LUCky.luKA
  • Region Karlovarský kraj
Můj profil