Řád Bílého lva
Řád Bílého lva je v současné době nejvyšším státním vyznamenáním České republiky. Řád Bílého lva byl původně udělován osobám, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Československo, a to od roku 1922. V současné podobě, jejímž výtvarným autorem je Michal Vitanovský, je udělován v České republice od roku 1994.
Je rozdělen na občanskou a vojenskou skupinu. Občanská varianta má zkřížené palmové ratolesti a vojenská zkřížené meče. Dále se dělí do pěti tříd. První dvě doplňuje osmicípá stříbrná paprsková hvězdice. Má tvar červené pěticípé hvězdy se stříbrným dvouocasým lvem uprostřed. Na zadní straně vyznamenání je státní znak České republiky a heslo „Pravda vítězí“. S řádovým řetězem je vyznamenání předáváno pouze hlavám států. Zatímco pravidla českého pravopisu označují řád s malým počátečním písmenem, zákonné vymezení řádu vždy hovořilo o řádu (popř. Řádu) Bílého lva.
Zákonem z 10. dubna 1920 č. 243/1920 Sb. byla zmocněna vláda, aby vytvořila řád udělovaný cizím státních příslušníků za zásluhy o československý stát. Tento zákon měnil původní zákon o zrušení šlechtictví a udělování řádů a titulů. Zřízen byl vládou ČSR se souhlasem prezidenta republiky. Podle zákona měl tento řád předávat pouze prezident, který za tímto účelem mohl pověřit také premiéra nebo vrchního velitele vojska. Část odpovědnost za vytvoření insignií řádu nesla Kancelář prezidenta republiky a část Ministerstvo zahraničních věcí a školství. 3. prosince 1920 bylo usneseno oběma ministerstvy, že se nový řád bude jmenovat „řád Československého lva“, ovšem později byl československý lev změněn na Bílého lva. Na návrh řádových odznaků byla vypsána 22. dubna 1921 veřejná soutěž. Soutěž zahrnovala všech pět tříd, způsob dekorace i motiv řádového odznaku. Tato soutěž neuspěla, proto byla vyhlášena druhá, ve které vybrala 12. září 1922 umělecká porota návrh rytce Rudolfa Karneta. Později, v březnu 1922, speciální referát přičlenění ke Kanceláři prezidenta republiky prosadil ještě vznik medaili související s řádem ve dvou stupních, zlatou a stříbrnou. Inspirací pro Řád Bílého lva byl Český šlechtický kříž z r. 1814.
1921/1961 - Konečně 7. prosince 1922 byl ustanoven vlastní řád zákonem č. 362/1922 Sb., když byly schváleny řádové stanovy, které vypracovala Kancelář prezidenta republiky. Řád byl rozšířen vládním nařízením 13. listopadu 1924 č. 261 Sb., které přidalo k ostatním řádovým dekoracím ještě řádový řetěz. Ten měl být udělován rovnou s ostatními dekoracemi řádu I. třídy nebo později zvlášť. Tento řetěz měl být udělován hlavám států, ale i běžným občanům pokud jejich zásluhy byly mimořádně pozoruhodné. Zákon zároveň neumožňoval československým státním příslušníkům přijímat zahraniční řády, ale zároveň nestanovil žádné sankce za tento přestupek, takže porušování nebylo nijak neobvyklé. Zhotovením všech odznaků i řetězu byl pověřen sám Rudolf Karnet a firma Karnet-Kyselý. Řádovým odznakem byla pěticípá hvězda, jejíž paprsky byly rozeklány do tří hrotů, jednotlivé paprsky byly granátově smaltované se zlatými kraji a mezi nimi se nacházely lipové lístky. Uprostřed hvězdice byl připevněn stříbrný lev malého státního znaku. Na zadní straně je ve středu granátově smaltovaný kruh s monogramem ČSR a kolem něho opsáno Pravda vítězí. Paprsky této strany byly rovněž granátově smaltované a nesly štíty s bývalými znaky Československa, moravským, slezským, slovenským a podkarpatoruským. Hvězdice byla zavěšena na palmovém věnci, přes jehož střed jsou zkříženy buď dva meče u řádu za vojenské zásluhy nebo dvě palmové ratolesti u řádu za občanské zásluhy. Stříbrná osmihranná hvězda měla ve středu granátově smaltovaný kruh, kde je stříbrně smaltovaný lev kolem něhož je nápis Pravda vítězí, přičemž na reverzu je celostříbrná s monogramem ČSR. Medaile mají na přední straně opět lva z malého státního znaku a řádové heslo, na straně zadní je ve středu monogram ČSR a na obrubě nápis Uděleno v uznání zásluh. Řetěz byl tvořen z dvaceti článků spojených vždy dvěma řetízky. Uprostřed je článek závěsný s monogramem ČSR a okolo něho se střídají menší články, které tvoří malý státní znak nebo iniciály ČSR. V roce 1945 byla také zřízena vojenská obdoba řádu, Československý vojenský řád Bílého lva Za vítězství. Tento řád byl potvrzen v roce 1946 a změněn v roce 1948. Byla udělována hvězda I. a II. třídy, řádový kříž a zlatá a stříbrná medaile.
1961/1990 - K obnovení řádu došlo po změně oficiálního názvu na ČSSR podle vládního nařízení č. 10/1961 Sb. U tohoto řádu nebyla obnovena IV. ani pátá třída, podobně jako stříbrná a zlatá medaile. Monogram ČSR se změnil na ČSSR a zmizely znaky zemí Československa z cípů hvězdy. Změnil se také znak na hrudi lva, dle nového malého státního znaku. Řádový řetěz byl stále rezervován hlavám státu. Udělování vyznamenání bylo ještě později ošetřeno zákonem č. 62/1962.
1990/1992 - Poté co vzniklo ČSFR bylo znovu obnoveno zákonem č. 404/1990 Sb. pět tříd, ale již ne medaile, což zůstalo dodnes. Lev je korunovaný, stříbrný a dvouocasý. Monogram na řetězu ČSSR nahradil ČSFR a na rubu hvězdy se objevil znak ČSFR a opis Veritas vincit (Pravda vítězí) dole oddělený modrým lipovým listem.
OD 1994 - Po rozpadu ČSFR byl Řád Bílého lva obnoven zákonem o státních vyznamenáních ČR č. 157/1994 Sb., jako nejvyšší státní vyznamenání České republiky. Změny se dočkal rub řádového odznaku, kde se nově objevil velký znak ČR. Také latinský opis byl znovu nahrazen českým „Pravda vítězí“. Řádový řetěz je opět tvořen dvaceti články, ale středový závěsný článek na klenot tvoří bíle smaltovaný monogram ČR. Další články tvoří stříbrní lvi s opisem Pravda vítězí.
Při slavnostních příležitostech se řádové insignie nosí „in natura“, a to jen insignie nejvyšší propůjčené třídy. Při jiných příležitostech se nosí odpovídající rozeta na klopě, na služebním a vycházkovém stejnokroji se insignie nahrazují stužkami. - ČLÁNEK 7, PŘÍLOHA ZÁKONA Č.157/1994 SB.
