« Domů | Výsledky NHL 2011/12 » | Libye » | Jan Rokycana » | Vysídlení Němců z Československa 1946 » | Horatio Nelson » | Postupimská konference 1945 » | Jaltská konference 1945 » | Norodom Sihamoni - Kambodža » | Royal Navy - součastnost » | Royal Navy - historie »

Sokolovsko - Jehličná, Staré Sedlo, Vintířov, Tatrovice ....

Jehličná je zaniklá vesnice, část obce Královské Poříčí v okrese Sokolov. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Královského Poříčí. Není zde evidována žádná adresa. Trvale zde nežije žádný obyvatel. Jehličná leží v katastrálním území Královské Poříčí o výměře 12,2 km2. Zanikla z důvodu těžby hnědého uhlí.

Obec Staré Sedlo se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 796 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249.

Staré Sedlo – znak

  • Zámek Staré Sedlo.
  • Hlubinný uhelný důl Michal.
  • Obec Vintířov (něm. Wintersgrün) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1177 obyvatel. První písemná zmínka o vsi se vyskytuje v loketském urbáři z let 15231525. Držitelem Vintířova byl tehdy drobný šlechtic Šebestián Tyzl z Daltic (Sebastian Thüssel von Daltitz), sídlící na Novém Sedle. Zanedlouho přešla ves pod správu loketského panství. Město Loket ji drželo nejprve jako zástavu (od roku 1562), v roce 1598 se stalo jejím plným vlastníkem. Za podporu českého stavovského odboje císař Ferdinand II. loketským Vintířov spolu s mnohým dalším majetkem roku zkonfiskoval a roku 1623 prodal Marii Magdaléně Hertelové z Leuttersdorfu. Na sklonku třicetileté války Vintířov silně trpěl vojenskými akcemi v okolí, zejména obléháním Lokte v letech 16461648. Po zrušení poddanství se Vintířov roku 1850 stal samosprávnou obcí a tento status má nepočítaje různé změny příslušnosti k okresům dodnes. Rozvoj dobývání hnědého uhlí a kaolínu v okolí zcela pozměnil tvářnost krajiny a skladbu obyvatel. V roce 1971 byly k Vintířovu připojeny dnes zaniklé vsi Lipnice (Littmitz) a Dolní Rozmyšl (Deutschbundesort).

    Vintířov – znak

  • Kaplička z roku 1906.
  • Dům č.p. 25 s hrázděným patrem.
  • Obec Vřesová (něm. Doglasgrün) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 426 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1492. V listinách v následujících stoletích je zmiňována pod jménem v různých tvarech, například: Toklesgrun, Tocklasgrun, Dunkelsgrun, Douglasgrün, Doglasgrün. Původ tohoto jména je nejasný. Existovala místní legenda o založení usedlosti skotským hrabětem Douglasem. V 16. století zde byla pila. Až do poloviny 19. století náležela Vřesová k loketskému panství. Po 2. světové válce bylo místní německé obyvatelstvo vysídleno a počet obyvatel prudce poklesl. V roce 1950 byla zahájena těžba hnědého uhlí a roku 1958 obec zcela zanikla. V roce 1969 zde byla otevřena tlaková plynárna, která byla důležitou součástí sytému zásobování Československa svítiplynem. Po přechodu domácností na netoxický zemní plyn skončily dodávky svítiplynu, ale kombinát Vřesová úspěšně přežívá díky příjmům ze své elektrárny, která vyrábí energii ve světě ojedinělou technologií paroplynového cyklu.

    Vřesová – znak

    Obec Tatrovice (německy: Dotterwies) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 151 obyvatel. V katastru obce se nachází vodní nádrž postavená pro zásobovaní plynárenského a chemického závodu v blízké Vřesové pitnou vodou. Tato přehrada je hojně navštěvována rekreanty především z několik kilometrů vzdáleného města Chodova. Ti si zde v průběhu 70. a 80. let vystavěli mnoho rekreačních chat. První historická zmínka o vsi (Totrwcz) se vyskytuje k roku 1356 v kostelní knize pražského arcibiskupství v souvislosti s obsazením místa po zemřelém faráři. Po většinu dalších staletí náležely Tatrovice k panství loketskému, později byla součástí loketského, karlovarského a sokolovského okresu. V 18. a 19. století šlo z hospodářského hlediska o zeměděskou ves, poměrně významnou byla i těžba křemene. V letech 18401913 působila v Tatrovicích šperkařská dílna a zdejší Tatrovické šperky (Dotterwieser Schmuck) si kupovaly ženy z celého Poohří a Krušnohoří. Industrializace zasáhla Tatrovice v roce 1895, kdy zde Josef Endler otevřel pletací továrnu, která zde fungovala až do roku 1945. V tomto roce bylo všechno obyvatelstvo vysídleno do Německa a obec skoro zanikla. Oživení přinesl přelom 50. a 60. let, kdy byl nedaleko odsud vystavěn chemický a plynárenský závod ve Vřesové.

    Obec představuje jednu část, sestávající ze tří základních sídelních jednotek:

  • Kostel sv. Erharta, zbudovaný již ve 14. století (prokazatelně stál v již zmíněném roce 1356). Původní nevelká budova, připomínající spíše kapli, byla roku 1555 přistavěním lodi rozšířena do současné podoby, nově sklenut byl tehdy i presbytář.
  • Památná Tatrovická lípa v Křemenité.
  • Stará Chodovská (něm. Stelzengrün) je místní část města Chodova v okrese Sokolov. Nachází se přibližně 2 km severozápadně od centra Chodova. Při sčítání lidu roku 2001 měla Stará Chodovská 84 domů a 202 obyvatel.

    Obec Těšovice (něm. Teschwitz) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Rozkládá se na pravém břehu řeky Ohře ve východním sousedství města Sokolova, s obcí Královské Poříčí na protějším břehu Ohře ji spojuje závěsná lávka pro pěší a cyklisty. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 153 obyvatel.

    Těšovice – znak

    Ves se v písemných pramenech poprvé připomíná roku 1394, kdy na zdejší tvrzi (stávala zhruba v místech nynějšího domu č.p. 1) sídlil jistý Beran z Těšovic (Beran de Teschowicz). V pozdějších dobách ves tvořila součást sokolovského panství. Po zrušení poddanství Těšovice od roku 1850 spadaly pod politickou obec Vítkov. Roku 1878 se Těšovice staly samostatnou obcí, která zahrnovala i část Horní Dvory (Berghöfe). V letech 19601991 byly Těšovice součástí města Sokolova, znovu samostatnou obcí jsou od 1. ledna 1992.Pamětihodnosti - Smírčí kříže.

    Obec Dolní Rychnov (něm. Unter Reichenau) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1424 obyvatel. První dochovaná zmínka o Dolním Rychnovu pochází z roku 1309. Klášter v Teplé v ní žádá Alberta Nothafta, aby mu dal náhradu za jím obsazený Rychnov. Celé 15. století náležela obec loketskému panství, v roce 1553 ji získal Wolf Šlik a připojil ji k Sokolovu (dříve Falknovu). K tomuto datu se Rychnov rozdělil na Dolní Rychnov a Horní Rychnov. V 19. století zanikla panská správa a Dolní Rychnov se stal samostatnou obcí, která prosperovala a rychle se rozvíjela, především díky bohatým nalezištím hnědého uhlí.

    Dolní Rychnov – znak

    S těžbou uhlí v Dolním Rychnově je spojován především Johann David Starck. Díky němu se stal Dolní Rychnov jednou z nejvyspělejších (bráno z hlediska těžby uhlí) obcí v Sokolovské hnědouhelné pánvi. Díky němu byl v této obci nainstalován jeden z prvních parních vodotěžných strojů už v roce 1834 Prakticky celý rod Starck je spjat z těžbou uhlí v Dolním Rychnově. V současnosti je Dolní Rychnov především baštou rodinných domků. Najdete zde také velké golfové hřiště, částečně zasahující do Sokolova a částečně do Dolního Rychnova.

     

    Královské Poříčí (německy Königswerth) je obec, nacházející se v okrese Sokolov, v kraji Karlovarském. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 820 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1483. Internetová stránka MÚ Královské Poříčí však uvádí první písemnou zmínku z r. 1240, takže údaj 1483 je sporný: …"Poprvé se jméno Královské Poříčí objevuje písemně zachyceno v listině z roku 1240, kterou český král Václav I. (12301253) uděluje řádu křížovníků s červenou hvězdou, založeném v Praze jeho sestrou Anežkou, patronátní právo na kostel v Sedlci, jeho filiálním kostelům v Lokti a Královském Poříčí. I když se tato listina ztratila, při rekonstrukci kostela Sv. Kunhuty probíhající na počátku devadesátých let tohoto století byly objeveny románské prvky jednoznačně potvrzující výjimečné stáří kostela Sv. Kunhuty, odpovídající počátkům 13. století…"

    Královské Poříčí – znak

  • Uhelný důl Marie Majerová, parní těžní stroj
  • Kostel svaté Kunhuty na návsi
  • Smírčí kříž
  • Královské Poříčí (v pozadí Sokolov).

    Obec Lomnice (německy Lanz) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1171 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339. Pamětihodnosti - Kostel svatého Jiljí na návsi.

    Lomnice – znak

    Týn je vesnice, část obce Lomnice v okrese Sokolov. Nachází se asi 1 km na západ od Lomnice. Je zde evidováno 99 adres. Trvale zde žije 386 obyvatel. Týn leží v katastrálním území Týn u Lomnice o rozloze 5,53 km2.

    Obec Libavské Údolí (něm. Liebauthal) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 604 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1829.

    Libavské Údolí – znak

    O autorovi

    • Jméno LUCky.luKA
    • Region Karlovarský kraj
    Můj profil