« Domů | Výsledky NHL 2011/12 » | Libye » | Jan Rokycana » | Vysídlení Němců z Československa 1946 » | Horatio Nelson » | Postupimská konference 1945 » | Jaltská konference 1945 » | Norodom Sihamoni - Kambodža » | Royal Navy - součastnost » | Royal Navy - historie »

Výsledky NHL 2011/12

Sedmnáct gólů! Philadelphia s Winnipegem daly vzpomenout na osmdesátá léta

Nejvíc branek v jednom zápase od roku 1996. Něco takového neviděla NHL patnáct let! Šílené utkání, jehož každá třetina by obstála jako přinejmenším brankově průměrný zápas, nakonec netěšilo domácí, nýbrž hosty. Ani hráči Winnipegu však po bláznivé výhře 8:9 nevěděli, zda se stydět nebo jásat. „Nejdivnější zápas, jehož jsem se kdy zúčastnil. Bylo to jako utkání národní fotbalové ligy,“ hledal kouč Jets Claude Noel příměry v americkém fotbale. „Nesmíme hledat moc logiky v tom, co jsme dnes předvedli. Pár věcí nás může těšit: devět branek a vítězství, takhle ale hrát nemůžeme. Bereme dva body a padáme odsud.“

Večer nabídl sedmnáct branek rozdělených mezi patnáct střelců. Vedení 1:5 a 2:6 pro Jets, které na přelomu druhé a třetí třetiny obrátili domácí do stavu 7:6, aby ve zbytku utkání vedení znovu ztratili. Jen v prvních čtyřech a půl minutách třetího dějství padlo ve Wells Fargo Centeru neuvěřitelných pět gólů. Oba týmy si vytvořily sezónní maximum v počtu vstřelených branek a to tak vysoké, že ho možná nepřepíšou do konce sezóny. Jets vyrovnali devíti trefami vlastní klubový rekord z listopadu 2005 (z dob Thrashers). Ten si v součtu sedmnácti branek vyrovnali také Letci, devětkrát nekapitulovali od 23. října 1993. Pro zajímavost, klubové maximum Flyers je 12 inkasovaných gólů z ledna 1969 s Chicagem. O sezónu později naskočil do mužstva jako nováček dvacetiletý Bobby Clarke.

Zápas bavil i rozčiloval. Trenéři nemají podobná střetnutí rádi. Patnáct let se NHL opírá o defenzivu a teď se díváte, jak vaše obrana nezvládá jednu situaci za druhou. Brankáři? Pro ty jde o hotovou noční můru. Vystřídali se všichni čtyři. Za Winnipeg inkasoval Ondřej Pavelec sedmkrát, jeho záskok Chris Mason jednou, za Philadelphii Sergej Bobrovskij pětkrát, Ilja Bryzgalov po něm čtyřikrát. Domácí hráči v poli se složili na 48 střel, hostům stačilo k devíti zásahům 25 pokusů. „Moje sebevědomí je teď na nule,“ stěžoval si zdrcený Bryzgalov. „Jsem hrozný. Útok nasázel osm gólů a my stejně prohráli. Obvykle to bývá špatným brankářem a tím jsem já. Jsem důvodem, proč jsme prohráli. Ztratil jsem se v lese.“

„Nemyslím, že je správné vinit ze všeho jednoho muže,“ zastal se svého gólmana Daniel Briere. „Byly tam brejky vlevo, vpravo. Všichni jsme zodpovědní za góly tam i tady. Jinak dát někoho osm, devět, deset branek jsem viděl jednou nebo dvakrát. Většinou je to 9:3, 9:2 nebo tak. Nikdy jsem neviděl 17 gólů v zápase.“ Andrew Ladd, autor vítězné trefy Winnipegu z času 58:54, přirovnal utkání k videohře. Ani jeho spoluhráči si triumf nedokázali docela užít. „Nikdy jsem nic takového nezažil a doufám, že už nezažiju,“ kroutil hlavou jednadvacetiletý Zach Bogosian. „Je dobře, že jsme tvrdě bojovali a nakonec zvítězili, ale bylo tam víc negativ než pozitiv.“

Pokud jde o útočníky, nikdo příliš nevyčníval. Za Winnipeg dosáhli jen tři hráči na tři body – Nikolaj Antropov (1+2), Tanner Glass (1+2) a Blake Wheeler (0+3). Na straně domácích zářil nejvíc čtyřbodový Daniel Briere (2+2), obránce Kimmo Timonen (0+4) a tříbodový James Van Riemsdyk (2+1). Jaromír Jágr výstavně přihrál na první trefu Scotta Hartnella, později už se do statistik nezapsal. „Dáváte gól za gólem… Problém je, že ani to není dost,“ nechápal zkrat svého mužstva kouč Flyers Peter Laviolette. „Nikdy nevyhrajete zápas s devíti inkasovanými góly. Většinou neuspějete, když je podmínkou nastřílet jich deset. Vrátíme se zpátky a na všem pořádně zapracujeme.“

Jágrova trefa Philadelphii k úspěchu nestačila, Roman Horák vstřelil první gól v NHL.

Hokejisté Montrealu zvítězili ve středečním utkání NHL nad Philadelphií 5:1 a ukončili sérii šesti porážek. Letcům tentokrát nebyl nic platný gól Jaromíra Jágra, který v 11. minutě svou třetí trefou v sezoně otevřel skóre zápasu.

Hosté měli v první třetině výraznou převahu, nedokázali ji však zúročit více než jedním gólem. Tři sekundy před úvodní sirénou se navíc domácím povedlo vyrovnat, když Yannick Weber využil přesilovou hru. Flyers, kteří nastoupili bez zraněného kapitána Chrise Prongera, pak po přestávce zahodili další slibné šance, zatímco Canadiens jim v polovině druhé třetiny během dvou minut zasadili dva gólové údery. V třetí třetině už hráči Montrealu kralovali, přidali další dvě branky a po pěti porážkách mohli konečně oslavit premiérové vítězství v sezoně na domácím ledě. Přispěli k němu i Jaroslav Špaček a Tomáš Plekanec, kteří si připsali po jedné asistenci.

Hlavní hvězdou zápasu se ale stal útočník Max Pacioretty, který vstřelil dva góly a na jeden přihrál. Přitom ještě krátce před utkáním to vypadalo, že kvůli zranění zápěstí nenastoupí. Dalším strůjcem triumfu Canadiens byl brankář Carey Price, který zneškodnil 21 střel a vychytal svou jubilejní stou výhru v NHL. "Dělal jsem si na ni zálusk už v uplynulých šesti zápasech. To čekání trvalo moc dlouho," připomněl Price neslavnou bilanci Montrealu na začátku sezony, nejhorší za posledních 70 let. "Myslím, že se nám dnes v zápase povedla spousta věcí. První třetina byla slabá, ale pak jsme se zvedli a hráli velmi dobře. Konečně jsme dali nějaké góly a excelentně jsme bránili," řekl Price.

Čtyřiadvacetiletý gólman před utkáním odložil svou speciální růžovou výstroj, v níž odchytal předchozích pět neúspěšných zápasů a která bude dána do charitativní dražby na pomoc v boji proti rakovině, a vrátil se ke svému tradičnímu vybavení. "Ale nebylo to moje rozhodnutí. Nechci říkat, kdo s tím přišel, prostě to byl příkaz shora," uvedl Price. Se spoluhráči si před utkáním vyslechl ještě jeden nečekaný verdikt. Generální manažer Pierre Gauthier zbavil funkce asistenta trenéra Perryho Pearna a oznámil to hráčům 90 minut před začátkem zápasu. "Mimo jiné jsem chtěl mužstvu naznačit, že se prostě něco musí změnit," vysvětlil Gauthier.

Hvězdný večer prožil ve středu mladý český útočník Roman Horák, který svým premiérovým gólem v NHL přispěl k výhře Calgary nad Coloradem 4:2. Dvacetiletý rodák z Českých Budějovic a syn bývalého reprezentanta si navíc připsal asistenci a byl vyhlášen nejlepším hráčem zápasu. Horák se prosadil ve 14. minutě, když se před brankou dostal k odraženému puku a v pádu bekhendem vyrovnal na 1:1. "Jak se cítím? Dal jsem svůj první gól v NHL. Budu si ho nejspíš pamatovat do konce života. Je to úžasný pocit, zvlášť když jsme vyhráli. Doufám, že brzy přidám další góly," řekl Horák, jenž odehrál šestnáct a půl minuty po boku Jaromea Iginly a Alexe Tanguaye.

Flames vyhráli po dvou předchozích porážkách a přerušili vítěznou šňůru Colorada na hřištích soupeřů, která trvala šest zápasů. Vedle Horáka se o to zasloužili autor dvou gólů René Bourque a brankář Miikka Kiprusoff, jenž si dal dárek k 35. narozeninám. V posledním středečním zápase se nedařilo finalistům minulé sezony z Vancouveru, kteří na domácím ledě podlehli St. Louis 0:3 a už potřetí v ročníku vyšli střelecky naprázdno. Brankář Brian Elliott si připsal 32 zákroků a vychytal své desáté čisté konto v NHL.

Odstartoval ve čtvrtém útoku, nyní už je v elitní formaci. Mám velkou radost, říká Sobotka.

Prožil svou nejlepší sezonu v NHL, vybojoval si stálé místo v týmu St. Louis. V pětašedesáti zápasech nasbíral útočník Vladimír Sobotka (na snímku) celkem devětadvacet kanadských bodů za sedm gólů a dvaadvacet asistencí. V létě se pak dohodl s vedením klubu na novém tříletém kontraktu v celkové hodnotě 3,9 milionů amerických dolarů, na začátku nového ročníku ho však potkalo nečekané překvapení. Hlavní kouč Davis Payne totiž Sobotku zařadil až do čtvrté formace. "Byl jsem z toho zklamaný," přiznává český útočník v rozhovoru pro list St. Louis Today.

Vladimír Sobotka věřil, že by se po vydařené minulé sezoně mohl probojovat mezi šest nejlepších útočníků talentovaného týmu. Nová smlouva, jež s klubem v létě uzavřel, tomu napovídala. Skutečnost ale byla poněkud jiná, hlavní trenér St. Louis Davis Payne totiž rodáka z Třebíče zařadil až do čtvrté formace. "Byl jsem z toho trochu zklamaný. Ale řekl jsem si: Nic jsem přece neošidil, musím zkrátka dál bojovat" konstatuje Sobotka. Čtyřiadvacetiletého střelce odsunul až do čtvrtého útoku letní příchod veteránů Jasona Arnotta a Jamieho Langenbrunnera. Kouč Payne sice Sobotku několikrát označil za jednoho z nejlepších útočníků svého týmu, příležitost v některém z elitních útoků mu však dlouho nedával. Věci se začaly hýbat až ve chvíli, kdy utrpěl otřes mozku hvězdný útočník Andy McDonald. Payneovi se tak rozpadlo složení prvního útoku. K Davidu Backesovi a Chrisu Stewartovi zkoušel následně různé hráče, k úspěchu to ale nevedlo.

Po dvou porážkách proto přišla řada právě na Vladimíra Sobotku. "Obrovsky mě to potěšilo. Vnitřně jsem věřil, že mám na to, abych hrál v některé z prvních tří formací. Zatím jsem v sezoně nedostal pořádnou šanci, abych dokázal, co ve mě je," připomíná talentovaný centr, jenž byl do St. Louis vyměněn loni v létě z Bostonu. Zatímco vstup do sezony americkému celku příliš nevyšel, s posunem českého mladíka do elitní formace se dostavily i lepší výsledky. Blues v pátečním utkání přehráli Carolinu 3:2 v prodloužení, rozhodující trefu pro Matta D'Agostiniho připravil právě Sobotka. "Je to talentovaný kluk. Nic ve zlém, ale možná trochu doplácí na svojí výšku. Kdyby nebyl tak malý, dávno by hrál prvního či druhého centra. Když hraje ve čtvrté lajně, je trochu naštvaný a má obrovskou snahu dokázat, že má na víc," říká na adresu svého spoluhráče kapitán St. Louis David Backes.

Zdá se, že Davis Payne konečně našel ideální složení elitní formace. Backes se Stewartem jsou obrovití útočníci, kteří do hry vnášejí tvrdost, šikula v podobě českého hokejisty je pak ideálně doplňuje. Zámořští útočníci vybojují spoustu kotoučů u hrazení, na Sobotkovi potom je, aby přispěchal s ofenzivními nápady. "Právě takové složení elitní formace jsme potřebovali, Vladimír výborně pracuje s pukem," libuje si mladý trenér. St. Louis dokázalo vyhrát i následující dva zápasy proti Philadelphii a Vancouveru, elitní formace se sice neprosadilo, její výkony však mají vzestupnou tendenci. "Musíme pokračovat v poctivé práci, kterou předvádíme. Je třeba, abychom se zaměřili na vyhrávání osobních soubojů a víc kontrolovali puk v soupeřově obranném pásmu. Pak přijdou i góly," má jasno někdejší hráč pražské Slavie, jenž na svou první trefu v novém ročníku NHL stále čeká. V devíti zápasech má Sobotka na kontě pouze dvě asistence. Pro mladého útočníka je důležité, že si konečně vysloužil pořádnou šanci. Nyní bude záležet pouze na něm, jak s naskytnutou příležitostí naloží. Lodivod Davis Payne totiž rád točí se složením jednotlivých útoků, zranění útočníci Blues David Perron a Andy McDonald by se navíc mohli již brzy znovu vrátit do sestavy. "Nečekám do Vladimíra bodové hody. Zkrátka dostal šanci a je na něm, jak se předvede," uzavírá Payne.

O autorovi

  • Jméno LUCky.luKA
  • Region Karlovarský kraj
Můj profil