Tvý dopisy,kompromisy obratem vracíš zpět.
Tajný zkratky mezi řádky,co nejde vyprávět.
Tvoje dlaně ničivý zbraně-děkuju nemám dost.
Jsem na kolenou,nechci jinou,seš moje závislost.
Slzy černý v očích máš,
málo mě znáš, málo mě znáš.
Hej,sedni si vedle mě,
tady svoje místo máš, co hledáš
Bez pohádky, sme na vysutý hrazdě,pod náma vodopád!
Doufám, u tebe najdu vždycky opuštěnou zem- veď mě.
Hloupá, my dva se spolu stejně jednou pobijem.