Vzpomínky přece jen zůstávají 15.Leden 2011
Když člověk vzpomíná je to přece jen krásná věc ale pokud jsou ty vzpomínky moc živé už to moc dobré není.Já jsem na začátku tohodle roku také vzpomínala i když to moc krásná vzpomínka ale nebyla.Ono také když jsem si vzpoměla na bouračku co proběhla na začátku Ledna roku 2010 tak také není o co stát. Bohužel se my to ale celé zase promítlo před očima.Jsem ale šťastná za to že mám super kluka co mě dokázal podržet a říct my že to bude zase dobrý.No ano,jsou mezi náma na světě i ti lidi co se jim žívé vzpomínky dostanou před oči i když je to už rok stará záležitost a já bohužel patřím k nim.
Todle ale není jediné na co jsem vzpomínala.Také jsem si vzpoměla na svoji kamarádku co jsem ztratila díky svojí blbosti.Nebýt toho co jsem udělala asi před dvěma rokama tak je do teď všechno v pořádku.No jo ale v 15 je každej blbej jak my řekla jedna moje kamarádka,jenže později už je zase moc pozdě na to když to chcete napravit.Já se to snažím napravit už asi rok a půl a stále se my to nedaří a už asi nikdy nepodaří.Ten človíček o kterém píšu tak kdyby si todle přečetl tak bude hned vědět že mluvím o něm,jenže ona se semnou bavit nechce a popravdě se ani nedivím.
Byli to ale moc krásné časy co jsem s ní prožila a mám také plno vzpomínek.Jen doufám že my to i ona někdy odpustí ale už tomu asi tak nikdy nebude .Díky svojí blbosti mám teď zlomené 
ale můžu si za to jen a jen sama.Jediné za co jsem ale ráda je to že se semnou baví aspoň její přítel Tomáš,Toma mám moc ráda a je to také pro mě něco jako starší bráška kterého jsem nikdy neměla.
napsal/a: Lavioletka 12:20 | Link komentáře (0)
A co bude dál???? 25.Prosinec 2010
Když jsem ho poznala bylo to něco neskutečného.Po nějaké době jsem se do něj zamilovala a že to tak dlouho netrvalo.V Květnu 16 jsem s ním začala chodit a jsem s ním do teď.Jsem ráda že ho mám ale někdy se sama sebe ptám co bude dál.Už my představil svojí babičku a i pár svých kámošů a jednu vážně bezvadnou kamarádku ale o tý už jsem se jednou zmiňovala.Nečekám žádné zázraky nebo něco podobného ale jen a pouze to aby mě miloval takovou jaká jsem a nechtěl mě měnit.Víťa mě zatím měnit nechce ale co já vím co bude dál.Podle některých lidí se to prý časem může stát a tak se toho kapku děsím.No ale uvidím co bude dál,já jen doufám že to bude jen hezké a příjemné. napsal/a: Lavioletka 19:58 | Link komentáře (0)
Pred 4 lety jsem poznala jednoho fakt bezva kluka,Vasek se jmenuje,na zacatku toho vseho jsem si myslela ze jsem do nej zamilovana ale opak byl pravdou.Po krasnych 4 letech jsem zjistila ze jsem si to cele nalhavala a to paltilo i u nej.Oba jsme si myslely ze jsme do sebe zamilovany ale nebylo tomu tak,vlastne jsme meli vztah bez lasky.Ja jsem se s nim ale ted na zacatku Dubna rozesla a kratce na to jsem poznala jinyho kluka a ten se jmenuje Vita,do neho jsem se zamilovala az po usi.Vita je v nekterm smeru stejny jako Vasek ale porad zustava svuj a to se mi na nem libi.Je to proste kluk do nepohody,dokaze me rozesmat,utesit a i podporit a to at se deje co se deje.Ma me rad takovou jaka jsem a za to jsem fakt vdecna.
Diky Vitovi jsem ziskala jiny pohled na svet a uz nejsem takova jaka jsem byla pred tema 4 rokama.Neco me naucil prave Vasek ale z vetsi casti za to vdecim svymu nej kamaradovi(braskovi) Tomovi.Jsem vazne mooc rada ze jsem tenkrat Toma poznala a spolecne s nim ze jsem poznala i jeho pritelkyni Lenku.Vse co ted umim nebo vubec jak se chovam tak nejak uz dospele tak to vse me naucily jen oni 3...a ja jsem jim za to vdecna.I kdyz se ted s Lenou bohuzel nebavim tak jsem rada ze jsem ji poznala.
Jak uz jsem jednou rikala tak Vita je proste bezva kluk a ja ho vazne moc miluju a nechci o nej prijit.Vlastne diky nemu jsem take poznala i dalsi super osubku kterou mam take mooc rada.Ztratit Vitu,Andilka,Toma tak to by me vazne moooc bolelo.To jsou lidicky kteri me doakzou podrzet a diky nim jsem zacala novou a hezci etapu sveho zivota.
napsal/a: Lavioletka 00:01 | Link komentáře (0)
Co bylo,bylo co bude,bude.....čas sám ukáže 31.Prosinec 2009
Tak a je to vše pryč.Čas letí jak voda a já než jsem se stačila vzpamatovat tak je konec roku.....njn co bych chtěla.Ale jak se říká tak vzpomínky mi zůstanou a že mám na co vzpomínat.
22.12 přijel mamčiného přítele synátor tudíž něco jako můj brácha....musím uznat že na to jak jsem ho dlouhpo neviděla tak že se dost zmenil.Když přijel tak jsem ho vytáhla na brusle no a tam naše celá historka začala a pokračovala až do jeho odjzedu 28.12. Když tu byl tak můj živat nabral nový na nových obrátkách ale čas byl až příliš neuprosný a Jára musel zase zpátky na Slovač....ach,jo brašule kde je ti teď konec.Ty na Slovači a já v Česku....už abych tě zase viděla!!!!
