Vzpomínky přece jen zůstávají 15.Leden 2011
Když člověk vzpomíná je to přece jen krásná věc ale pokud jsou ty vzpomínky moc živé už to moc dobré není.Já jsem na začátku tohodle roku také vzpomínala i když to moc krásná vzpomínka ale nebyla.Ono také když jsem si vzpoměla na bouračku co proběhla na začátku Ledna roku 2010 tak také není o co stát. Bohužel se my to ale celé zase promítlo před očima.Jsem ale šťastná za to že mám super kluka co mě dokázal podržet a říct my že to bude zase dobrý.No ano,jsou mezi náma na světě i ti lidi co se jim žívé vzpomínky dostanou před oči i když je to už rok stará záležitost a já bohužel patřím k nim.
Todle ale není jediné na co jsem vzpomínala.Také jsem si vzpoměla na svoji kamarádku co jsem ztratila díky svojí blbosti.Nebýt toho co jsem udělala asi před dvěma rokama tak je do teď všechno v pořádku.No jo ale v 15 je každej blbej jak my řekla jedna moje kamarádka,jenže později už je zase moc pozdě na to když to chcete napravit.Já se to snažím napravit už asi rok a půl a stále se my to nedaří a už asi nikdy nepodaří.Ten človíček o kterém píšu tak kdyby si todle přečetl tak bude hned vědět že mluvím o něm,jenže ona se semnou bavit nechce a popravdě se ani nedivím.
Byli to ale moc krásné časy co jsem s ní prožila a mám také plno vzpomínek.Jen doufám že my to i ona někdy odpustí ale už tomu asi tak nikdy nebude .Díky svojí blbosti mám teď zlomené 
ale můžu si za to jen a jen sama.Jediné za co jsem ale ráda je to že se semnou baví aspoň její přítel Tomáš,Toma mám moc ráda a je to také pro mě něco jako starší bráška kterého jsem nikdy neměla.
napsal/a: Lavioletka 12:20 | Link
