Menstruace

Synonyma: menses, měsíčky, perioda

První menstruace

První měsíčky (viz. menarché) se zpravidla objevují mezi 12-14 lety. Obecně je pozorován mírný trend k postupnému snižování věku první menstruace. Tyto limity jsou ale pouze orientační, nemusíte se hned děsit, když přijdou o dva roky dřív nebo později. Pokud vám však táhne na 18 a měsíčky nikde, je třeba nechat se gynekologicky vyšetřit (to samozřejmě můžete i dříve, pokud byste měla pocit, že je něco špatně). Nástup menstruace je nespornou známkou začátku procesu dospívání. V některých kulturách je tato událost spojena s různými rituály a bývá i důvodem ke svatbě. To v našich zeměpisných šířkách nelze doporučit. :-)

Co je menstruace?

Menstruace je pravidelná měsíční ztráta trochy krve spolu s odumřelou děložní výstelkou. Tento proces se opakuje zhruba jednou za 28 dní (proto název měsíčky). Přesná délka cyklu je ale individuální, jsou ženy, které mají cyklus 21-denní (těm tedy nezávidíme), ty šťastnější třeba i 40-denní. Na délce cyklu příliš mnoho nezáleží, důležitější je sledovat, zdali je cyklus pravidelný. Nepravidelnosti v cyklu jsou časté u mladých dívek v prvních letech po nástupu menstruace, ale časem by se měl ustálit na své periodě. Pokud je váš cyklus nepravidelný a nepředvídatelný po více než 2-3 letech od první menstruace, je to opět důvod k návštěvě gynekologa. Dívkám, které by snad laškovaly s myšlenkou použití metody plodných a neplodných dnů jako antikoncepční metody, důrazně připomínám, že zcela pravidelný cyklus je naprostou (nikoli však zcela postačující) podmínkou úspěšnosti.

Menstruační cyklus

Za všechno můžou hormony. S nástupem puberty se v podvěsku mozkovém začíná produkovat hormon, který ve vaječnících stimuluje dozrání vajíčka. Počet vajíček je dán už při narození každé holčičky, tato vajíčka jsou ale nezralá a jsou v jakémsi klidovém stadiu. Bez působení příslušných hormonů nezralá zůstanou. Vzhledem k tomu, že v jednom cyklu dozrává právě jedno vajíčko (pokud se omylem uvolní více, výsledkem jsou dvojvaječná dvojčata), nemusíte se bát, že byste je rychle vyplýtvaly (máte jich v sobě asi 400.000!). Zásoba bohatě stačí na celé plodné období každé ženy. Za život se každé z nás uvolní něco kolem 400 vajíček. Uvolnění vajíčka se označuje jako ovulace. Po ovulaci vajíčko putuje z vaječníku trubičkou zvanou vejcovod do dělohy (viz. děloha). Trvá mu to asi týden. Děloha se v té době (opět pod vlivem hormonů – tentokrát těch produkovaných ve vaječnících) pilně připravuje na přijetí vajíčka. Děložní sliznice se ztlušťuje a bohatě se prokrvuje. Vajíčko však těchto výhod může využít pouze v případě, že bylo oplodněno mužskou pohlavní buňkou - spermií. V drtivé většině cyklů vajíčko oplodněno není, což znamená, že děloha vyvinula tolik úsilí úplně zbytečně. Po zhruba dvou týdnech se tedy (opět pod vlivem hormonů) děložní sliznice rozpadá a odchází spolu s malým množstvím krve přes pochvu z těla ven. A tohle je právě menstruace. Trvá nejčastěji kolem 5 dnů až týden. Někdy i déle, což se některým netrpělivým chlapcům někdy hodně těžko vysvětluje. :-) Za týden už dozrává další vajíčko a celý cyklus se opakuje.

Co jsou anovulační cykly?

U mladých dívek se někdy stává, že menstruují, ale v průběhu cyklu nedochází k uvolnění vajíčka. V podstatě nemáte moc šancí poznat, jestli je váš cyklus ovulační nebo anovulační. Některé dívky mohou pociťovat při ovulaci mírnou bolest v podbřišku, ale moc bych na to nesázela. V této době je ale žena nejplodnější, takže je třeba myslet na dostatečné zajištění antikoncepcí. Pokud je cyklus nepravidelný, často to signalizuje, že minimálně některé z cyklů jsou anovulační. V mladém věku je vám jedno, jestli se vajíčko uvolňuje nebo ne, anovulační cykly v pozdějším věku však bývají častou příčinou neplodnosti. Anovulační cykly jsou důsledkem hormonální nerovnováhy a pokud se vlečou do vyššího věku, měla by se tato nerovnováha léčit.

Menopauza

Menopauza je období, které nadchází kolem 45. roku ženy a v důsledku vyhasínání funkce vaječníků (které již neprodukují dostatek hormonů) žena přestává menstruovat a ztrácí postupně schopnost otěhotnět. Tento proces je pozvolný a obvykle začíná opět znepravidelněním cyklu, menstruace je stále vzácnější, až vymizí docela. Jsou ale výjimky žen, o kterých se občas dočtete v novinách, a které mají plodné období posunuté do vyššího věku.

Menstruační hygiena

V době menstruace je třeba zvýšit starostlivost o hygienu. Rozkládající se krev může vyvolávat nepříjemné čichové vjemy, proto je dobré si alespoň 2x denně omýt pohlavní orgány teplou vodou (případně mýdlem pro intimní hygienu). Pravidelná výměna vložek či tampónů je samozřejmostí. Mladé dívky často tápou v tom, jak často je třeba tyto pomůcky vyměňovat. Je k tomu samozřejmě potřeba trochu praxe. Záleží na síle krvácení, savosti použitých materiálů, ale obecně platí, že i při velmi mírném průběhu by se vložka měla vyměňovat alespoň 3x za den. Je to kvůli tomu, aby se v takovémto vlhkém a teplém prostředí nemnožily bakterie, které by mohly způsobit infekci. Rozkládající se krev zase po určité době způsobuje nepříjemné pachové vjemy. Při pravidelných kontrolách „stavu“, když jdete třeba čůrat, zhodnoťte, jestli už je čas. U tampónů je situace o něco ošemetnější. Musíte volit vždy tu nejmenší velikost tampónu, kterou potřebujete. Pokud použijete příliš velký tampón při slabé menstruaci, pak ani za 6-8 hodin, což je maximální doba, po kterou můžete nechat jeden tampon bez výměny uvnitř, není ještě plně nasáklý a jde těžko vytáhnout. Nasáklý tampon se naopak vyjímá velice snadno, vyklouzne skoro sám. Mýty o tom, že tampon vás může „ucpat“ a zabránit odtoku krve, se nezakládají na pravdě. Plně nasáklý tampón prostě začne propouštět a krev odtéká přes něj. Pro tyto případy je šikovné spolu s tamponem používat tzv. slipové vložky. Jsou to tenoučké vložky, přes kalhotky nepostřehnutelné, které ale mohou účinně zabránit znečištění prádla při protečení tamponu. Dnes jsou navíc stále oblíbenější jako běžná součást každodenní ženské hygieny. Nemusí se totiž nutně používat jen při menstruaci, ale i jejich nošení v jiných fázích cyklu vám může přinést pocit jistoty, že vás nezaskočí třeba náhlý příchod menstruace nebo že vám běžný ženský výtok nezašpiní vaše oblíbené prádlo. Výrobci ženských hygienických potřeb nabízejí ohromnou paletu výrobků, není možně si nevybrat. Čeho byste si měly všímat je absorpční schopnost. Bývá naznačená „kapičkami“ v rozmezí 2-4. Víc kapiček znamená větší absorpční schopnost a úměrně taky tloušťku vložky. Vložky na noc bývají nejen tlustší, ale i delší, aby se minimalizovalo riziko ušpinění ložního prádla, až sebou budete v noci mlít. Křidélka jsou šikovnou věcičkou, která zabrání zašpinění okrajů kalhotek. To hrozí vždycky, ale u vložek bez křidélek je to skoro pravidlem. Co se týče tamponů, tak velice podrobný návod k použití (včetně způsobu zavádění) je obsažen v každé krabičce.

Je menstruace nutná?

Dnešním trendem je nemenstruovat. Příchod moderní hormonální antikoncepce umožnil manipulovat s cyklem všemi možnými a nemožnými způsoby a není tedy problém menstruaci odkládat, jak dlouho je libo. Odborníci dnes mají za to, že žádná zdravotní rizika s tím spojena nejsou. Názor, že menstruace je „přirozená“, taky úplně neuspěje, protože pravěké ženy nemenstruovaly prakticky vůbec, protože byly pořád buď těhotné nebo kojily. Menstruaci lze tedy do jisté míry chápat jako civilizační záležitost. Traduje se taky, že se při menstruaci čistí krev, ale ani to nelze brát vážně. Představte si, jak by na tom pak byli chudáci muži? Naopak, při menstruaci (zvláště pokud je silná), dochází ke ztrátě železa a krvinek, což může někdy způsobit chudokrevnost.

Bolesti při menstruaci

Nepříjemným průvodním jevem menstruace bývá bolestivost. U různých žen je intenzita bolesti různá, od nepatrného pocitu, že se „něco děje“ až po křečovité bolesti, které ženu podstatně omezují v její běžné denní činnosti. Normální je mít bolesti mírné až střední intenzity první dva dny menstruace. Pak obvykle vymizí. Pokud máte bolesti velmi silné nebo trvají po celou dobu menstruace, určitě se poraďte s lékařem, nechcete přece trpět jako psi. Z volně prodejných léků proti bolesti jsou oblíbené např. Ibuprofen (Ibalgin), Valetol, Ataralgin aj. Při nárazovém použití 1-2 dny v měsíci se nežádoucích účinků prakticky nemusíte obávat. Doporučené dávkování ale rozhodně nepřekračujte.

Omezení při menstruaci

Fyzická omezení vyplývají částečně z toho, jak se samy cítíte. Jestli je vám nevolno nebo máte bolesti, asi se zřeknete sportovních výkonů celkem přirozeně. Při normálním průběhu se nijak zvlášť šetřit nemusíte. Sex při menstruaci se moc nedoporučuje. Možné to sice je, ale musíte se vyrovnat s tím následným nepořádkem a se zvýšeným rizikem infekce. Takže pokud do toho půjdete, tak jedině s kondomem, je-li vám vaše budoucí plodnost drahá. Druhým omezením je možnost koupání. Koupat se můžete s tamponem, ale uvědomte si, že propouští na obě strany, takže je tady zase zvýšené riziko infekce, a proto je třeba jej ihned po koupání vyměnit za nový.

Tak a je to tady. Nebo to možná přijde každým dnem. V každém případě tě asi velmi zajímá, co ono tajemné ""to"" vlastně je. Možná ti kamarádky vyprávěly, jaké to bylo, když dostaly první měsíčky. Možná šly ten večer na slavnostní večeři, nebo je máma vzala do obchodu. První menstruace je přeci velká událost.

V některých kulturách to určitě událost je. Jinde menstruaci chápou jako přirozenou věc. V každém případě je důležité, abys našla správný způsob, jak si o první menstruaci s mámou promluvit - pokud možno ještě předtím, než ji dostaneš. To se snadno řekne, ale přejít od slov k činům nebývá tak jednoduché.

Byla na tom stejně a musela to zvládnout

Možná je to pro tebe jen těžko uvěřitelné, ale i tvoje máma kdysi dostala své vůbec první měsíčky. Pokud si to uvědomíš, bude se ti s ní hovořit snáze.

Byly jsme na tom stejně…

Možná že si s tebou máma chtěla o menstruaci promluvit. Je-li tomu opravdu tak, pak se neuzavírej do sebe. Pouze vzájemná otevřenost ti umožní ptát se na různé věci, jež s menstruací souvisejí, aniž bys měla nepříjemné pocity.

Máma se toho bojí víc než já!

Některé matky rozhovor na téma menstruace uvádí do rozpaků víc než jejich dcery. Je-li tvoje máma taky taková, asi budeš muset převzít iniciativu. Můžeš ji oslovit přímo a prostě říct, že s ní potřebuješ probrat něco velmi osobního, nebo jí můžeš dát najevo, že se něco děje, třeba na nákupu. Prostě do košíku přihodíš balíček vložek nebo tampónů a je to.

Nezáleží na tom, jaký postup zvolíš, důležité je, aby ste si spolu o tom povídaly. Poprvé to možná bude obtížnější - ale to je úplně normální. Až to budete mít za sebou, oběma se vám uleví.

Úvod - kdo takové vyšetření provádí?

Jdu ke gynekologovi! To bude legrace!

Dobře, dobře - většina z nás nejde na první gynekologickou prohlídku PŘESNĚ s takovými pocity. Víme, že gynekologická prohlídka není zrovna procházka růžovým sadem, ale většina dívek a žen tvrdí, že to poprvé nebylo tak hrozné, jak čekaly. Vyšetření bývá bezbolestné a trvá přibližně jen 10 minut.

Takže přečíst celou tuto pasáž ti patrně bude trvat déle. Dej se do čtení, získej o tom více informací a přestaň se bát. Čím více toho budeš vědět, tím lépe vyšetření zvládneš.

Kdo gynekologické vyšetření provádí?

Gynekologické vyšetření provádí gynekolog, odborník se specializací na ženské pohlavní orgány a sexuální otázky. Tito lékaři bývají zároveň i porodníky, takže dohlížejí na průběh těhotenství a „rodí“ děti, tedy jsou u ženy v čase porodu.

Pro zjednodušení budeme na této stránce odborníka-gynekológa, který vyšetření provádí, nazývat "lékař".

Lékaře si můžeš najít několika způsoby. Mnoho lidí se domnívá, že nejlepší je doporučení. Zeptej se kamarádky nebo někoho z rodiny, ke komu chodí. Máš-li uzavřené zvláštní zdravotní pojištění, zeptej se v pojišťovně, jestli nemá seznam smluvních lékařů. Nebo můžeš obvodního lékaře či jeho zdravotní sestru požádat o doporučení.

K čemu je gynekologické vyšetření dobré?

Ve většině případů jde o rutinní prohlídku. Existují však důvody, proč by se k ní dospívající dívka nebo žena měla odhodlat:

• Je ti 18 let a ještě jsi nebyla na gynekologickém vyšetření
• Je ti 16 let a ještě jsi nezačala menstruovat
• Máš zdravotní potíže - např. bolesti při menstruaci nebo PMS
• Již 1-2 roky menstruuješ, ale měsíčky se stále nedostavují pravidelně
• Míváš nepravidelnou menstruaci nebo ti více než třikrát menstruace zcela vynechala
• Pochva tě svědí, je zarudlá, citlivá, oteklá nebo je neobvykle cítit
• Máš neobvyklý výtok - jde o jakýkoliv výtok, který má jinou konzistenci, barvu nebo množství než obvykle
• Opravdu silně krvácíš, na tvé menstruaci je něco neobvyklého nebo trvá déle než 7 dní (neobvykle silné krvácení se pozná tak, že si za necelou hodinu musíš vyměnit tampón super nebo vložku super)
• Při močení cítíš pálení nebo musíš chodit velmi často
• V pánevní oblasti jsi utrpěla zranění
• Vedeš sexuálně aktivní život
• Uvažuješ o prvním pohlavním styku a potřebuješ se poradit o vhodné antikoncepci a bezpečném sexu
• Domníváš se, že jsi v jiném stavu
• Domníváš se, že jsi se mohla nakazit sexuálně přenosnou chorobou
• Stala ses obětí sexuálního útoku

Jak si zpříjemnit gynekologické vyšetření

Nervozita a rozpaky jsou při gynekologickém vyšetření na místě - prostě nejsme zvyklé takovýmto způsobem odhalovat své intimní partie! Pamatuj si, že vyšetřující lékař udělal takových vyšetření již stovky, ne-li tisíce. Pro něj nebo pro ni je to naprosto běžný úkon, srovnatelný s kontrolou krčních mandlí. Zkus si to tak nebrat.

Máme pro tebe několik rad, jak si gynekologické vyšetření pokud možno zpříjemnit.

Buď vybíravá

Na vyšetření můžeš jít ke komukoliv chceš (v mezích tvé pojistky, pokud nějakou máš). Pokud tě někdo jiný odkáže ke konkrétnímu lékaři, zeptej se, zda-li se s ním snadno hovoří, protože to je velmi důležité. Možná ti lépe vyhovuje lékař nebo naopak lékařka - to záleží jen na tobě. Důležitější než pohlaví je pocit, jaký z toho člověka máš - ať už jde o ženu nebo o muže. Po setkání s lékařem ti nic nebrání odejít. Pokud ti z nějakého důvodu nevyhovuje, využij svého práva a jdi jinam.

Vyžádej si při vyšetření přítomnost sestry

Až si budeš domlouvat termín návštěvy, zeptej se, jestli u vyšetření bývá sestra - vždy, někdy nebo nikdy. To ti pomůže rozhodnout, jestli má jít na vyšetření někdo s tebou.

Přiveď si kamarádku

Podpora někoho známého vždycky potěší. Zvláště když se musíš vyrovnat s novými zkušenostmi. Dobrým příkladem je právě první gynekologická prohlídka. Možná bys tam chtěla jít s mámou. Pokud nemá čas, požádej starší sestru, tetu, jinou příbuznou nebo kamarádku. Doprovod může být s tebou v ordinaci nebo během rozhovoru s lékařem - nebo na obou místech. Rozhodnutí, zda-li s sebou někoho chceš nebo ne, záleží pouze na tobě.

Jasně řekni, co máš na srdci

Až si budeš telefonicky domlouvat termín, řekni sestře nebo telefonistce, že jdeš na první vyšetření. Požádej o delší schůzku, aby sis s lékařem mohla popovídat a podrobně se ho na vše vyptat.

Promluv si o tom

Jestli jsi z blížící se prohlídky nervózní, popovídej si o tom s někým, kdo už ji má za sebou. Můžeš oslovit starší sestru, mámu, jinou příbuznou nebo kamarádku. Možnost vypovídat se možná zmírní tvou úzkost.

Příprava na vyšetření - otázky

Koupel nebo sprcha ráno před vyšetřením je dobrý nápad. Patří k základní hygieně a alespoň nebudeš myslet na to, jsi-li dost čistá.

Pokud dostaneš menstruaci zrovna v termínu vyšetření, odlož termín schůzky o týden nebo dva. Alternativně se můžeš rozhodnout, že k lékaři přeci jen zajdeš, ale budete si pouze povídat. 

Zapiš si datum posledních měsíčků. O svém menstruačním cyklu bys měla mít přehled. Také si můžeš udělat seznam příznaků, které tě obtěžují, a vzít ho k lékaři s sebou.

Otázky

Gynekologické vyšetření můžeš využít k procvičení konverzace o zdraví. Celé generace se lidé lékařů na nic neptali - ani na zvolený postup, ani na aplikované léky. Tak to vidíš! Ptej se, jako by na tom záviselo tvé zdraví, protože to tak opravdu je.

Před návštěvou lékaře si připrav seznam otázek. Pomoci ti může také pasáž o menstruaci nebo ženských pohlavních orgánech na našich stránkách. Po jejím přečtení budeš mít jasnější představu o tom, co se s tvým tělem děje a ujasníš si, co chceš přesně vědět.

Lékaře se můžeš vyptat ještě před vyšetřením, když se s ním seznamuješ, během vyšetření nebo až po něm. NIKDY se neboj ptát. Jestli se ti s tímto konkrétním lékařem špatně hovoří, nebo na tvé otázky vůbec neodpovídá, pak je možná vhodné jít k někomu jinému. Určitě bys stála o takového lékaře, kterého se ptát můžeš a který ti naslouchá. Každého lékaře by ses měla zeptat, jaká vyšetření ti bude dělat, proč je bude dělat, jak působí předepisované léky a co můžeš od celého zákroku očekávat.

V následující části najdeš údaje a seznam věcí, jež by sis možná na vyšetření ráda vzala s sebou:

• Data poslední menstruace (začátek a konec)
• Délka menstruace a cyklu
• Seznam otázek pro lékaře a témata, o nichž by sis s ním ráda promluvila
• Názvy užívaných léků. (Zapiš si jméno a dávkování, nebo si lahvičku s lékem přibal do kabelky a lékaři ji prostě ukaž.)

Možná tě zajímají sexuálně přenosné choroby, antikoncepce nebo těhotenství. Tvůj lékař ti může odpovědět na konkrétní otázky a pravděpodobně ti dá informační brožury, ze kterých se dozvíš víc. Hlavně se nesmíš zapomenout zeptat a proto si to raději zapiš.

Odpovědi na otázky při vyšetření

Několik prvních minut se neliší od jiných vyšetření. Lékař tě asi vyzve, aby sis sedla. Pokud budeš nesvá a nervózní, řekni mu, že je to tvé první vyšetření tohoto druhu. Tím uvedeš první téma hovoru a samotné ptaní ti půjde lépe. Lékaři nebo lékařce by po takovém úvodu také mělo být jasné, že ti bude muset několik věcí podrobněji vysvětlit a připraví tě na samotné vyšetření. Někteří lékaři se rozpovídají i bez ptaní, jiné to bez přímé otázky nenapadne.

Po tomto úvodu se tě lékař vyptá na tvůj celkový zdravotní stav a menstruaci. Co bude chtít vědět:

Kdy jsi měla poslední menstruaci?

Samozřejmě, že pokud jsi ještě nezačala menstruovat, nemá cenu si nad odpovědí lámat hlavu! Pokud už jsi menstruaci měla a data si zapisuješ, pak budeš znát i přesnou odpověď. Lékaře taky zajímá, kdy jsi dostala svou vůbec první menstruaci – tak si to zkus vzpomenout.

Kolik dnů tvá menstruace trvá?

Lékař chce vědět, kolik dnů krvácíš a jak silně. Pokud začneš krvácet a pak ti menstruace třeba na den vynechá, nezapomeň to zmínit.

Jak u tebe krvácení probíhá?

Krvácení se může měnit - slabé možná přechází v silnější, jasně červená krev postupně tmavne nebo až hnědne. Možná si všimneš i sraženin.

Jak dlouhý je tvůj menstruační cyklus?

To zjistíš následujícím způsobem: několik měsíců v řadě si zapisuj první den menstruace a poté spočítej dny mezi nimi.

Máš nějaké příznaky, které ti znepříjemňují život?

Na tomto místě uveď případné křeče, špinění mezi menstruacemi, svědění, zapáchající výtok nebo cokoliv jiného, co tě v souvislosti s genitáliemi nebo pohlavními orgány zneklidňuje.

Chceš mi ještě něco říct?

• Pokud se tě lékař nezeptá, začni se ptát sama. Možná máš ještě další otázky - třeba tě zajímá antikoncepce, speciální testy (na sexuálně přenosné choroby nebo HIV) a pohlavní styk.

Gynekologické vyšetření - kontrola zrakem

Až budeš znát všechny odpovědi, lékař nebo sestra tě vezmou do vyšetřovací místnosti. Před samotným vyšetřením si zajdi na toaletu - vyšetření pohlavních orgánů se lékaři přes plný močový měchýř hůře provádí a ani tobě nebude příjemné. Pravděpodobně tě lékař nebo sestra požádá o vzorek moči a dá ti proto sebou příslušnou nádobku na moč.

Další rady:

• Pokud ti lékař neřekne jinak, svlékni si i kalhotky a podprsenku. Většina lékařů nicméně netrvá na odložení ponožek!
• Posaď se na kraj vyšetřovacího stolu a uvolni se

Až budeš převlečená, lékař nebo sestra se vrátí a zkontrolují tvou váhu a krevní tlak. Lékař si potom možná poslechne i tvé srdce a plíce a zkontroluje štítnou žlázu (v krční oblasti) a břicho.

Kontrola zrakem

Během vyšetření budeš ležet na zádech. Hýždě budeš mít na kraji stolu a paty v kovových opěrkách. Lékař nebo lékařka sedí u konce vyšetřovacího stolu, aby mohla vyšetřit tvé vnější a některé vnitřní orgány. Při vyšetření bude mít lékař speciální rukavice.

Tato část vyšetření ti může připadat divná a ty můžeš být velice nesvá. Co v takové situaci můžeš dělat, aby ses cítila trochu lépe:

• Požádej lékaře nebo lékařku, ať ti průběžně říká, co bude dělat. Alespoň budeš vědět, co čekat. V některých případech ti trocha mluvení může celou situaci ulehčit.
• Zhluboka dýchej a zkus se uvolnit. (Podaří-li se ti uvolnit, povolí i svaly v pánevní oblasti.)
• Jsi-li na rozpacích, řekni o svých pocitech lékaři. Už to, že své pocity vyslovíš, ti uleví. (Řekni třeba, "to je tak divný pocit".)
• Máš-li hlavu v nepohodlné poloze, požádej o polštář.
• Zajímá tě tvé vlastní tělo? Požádej o zrcadlo a sleduj, jak lékař provádí vyšetření vulvy. Během další části můžeš sledovat i vyšetření pochvy kovovým lékařským zrcátkem.

Vyšetření kovovým zrcátkem

Lékařské zrcátko je nástroj, který se vsune do pochvy a tam se opatrně rozevře, aby lékař mohl zkontrolovat sliznici pochvy a děložní hrdlo (na konci pochvy) a odebrat vzorky pro další testy. Zrcátko může být z umělé hmoty nebo z kovu. Pokud je kovové, může tě studit.

Na začátku vyšetření ucítíš zrcátko a ruce lékaře kolem vulvy a ústí pochvy. Zasunování zrcátka dovnitř může být trochu nepříjemné, ale nemělo by být bolestivé. Spíše bys měla cítit tlak. Zůstaň uvolněná (nezapomeň zhluboka dýchat), protože tím povolíš i svaly v pánevní oblasti.

Pokud je probíhající zákrok bolestivý nebo ti není příjemný, řekni o tom lékaři, který může celou věc napravit. Pro dívky, které ještě neměly pohlavní styk nebo mají velmi pevné svaly kolem ústí pochvy, se lépe hodí menší zrcátko.

V této části vyšetření řada žen raději myslí na něco jiného. Zkus zavřít oči a myslet třeba na vlny omývající pláž, oblíbenou písničku nebo svůj program po skončení vyšetření! Jiné dívky si naopak nechají vysvětlit, co přesně lékař dělá - konverzace jim pomůže situaci lépe zvládnout. Vyzkoušej, která varianta je ti příjemnější.

Několik slov o panenské bláně a panenství

Pannou je podle definice ta dívka nebo žena, která ještě neměla pohlavní styk. Někteří lidé se však ještě dnes domnívají, že pannou je ta dívka nebo žena, jejíž panenská blána je neporušená. Tento názor neodpovídá skutečnosti.

Můžeš být pannou a zároveň mít porušenou panenskou blánu. Jak? Třeba díky fyzicky náročnému sportování nebo i jízdě na kole.

Cytologické vyšetření děložního hrdla a další testy

Když je zrcátko zavedeno do pochvy, lékař může odebrat vzorek buněk z děložního hrdla. To je cytologické vyšetření. Dělá se proto, aby se zkontrolovalo, že buňky děložního hrdla jsou v pořádku. Odebrání vzorků je velice snadné a neliší se od používání kosmetických vatových tyčinek.

Při cytologickém vyšetření lékař lehce setře povrch děložního hrdla malou špachtličkou (trošku se podobá dřívku od nanuku). Tento vzorek buněk se potom rozetře na sklíčko a pošle do laboratoře. Vyšetření obvykle není bolestivé a trvá jen několik vteřin. V některých případech ale bývá trochu nepříjemné a mohou je provázet křeče. Po cytologickém vyšetření můžeš mít lehký výtok, ale to je v pořádku.

Cytologické vyšetření by se mělo dělat jednou za rok. Buď od osmnácti let nebo od okamžiku, kdy žena začne být sexuálně aktivní. Cytologické vyšetření nelze provést při menstruaci.

Lékař může udělat i další testy včetně mikrobiálního obrazu pochvy a kultivace. Měření pH poševní tekutiny může pomoci při odhalování infekce. Žádný z těchto testů by neměl být bolestivý nebo hodně nepříjemný.

Vyšetření pohmatem, kontrola prsou a další prohlídky

Po vyjmutí zrcátka lékař jemně vyšetří tvé pohlavní orgány. To je vyšetření pohmatem, které lékař provede oběma rukama. Zkontroluje tak velikost, tvar, konzistenci a polohu děložního hrdla a dělohy.

Jak to probíhá: Lékař jednou rukou tiskne tvůj podbřišek a jeden až dva prsty druhé ruky v rukavici potřené lubrikačním gelem zavede do pochvy. Obě ruce se potom jemně pohybují ze strany na stranu, dokud lékař nenajde vaječníky a nezkontroluje všechna místa, která se mu zdají podezřelá nebo citlivá.

Toto vyšetření může být trochu nepříjemné, protože vaječníky citlivě reagují na tlak. To neznamená, že je s tebou něco v nepořádku. Pokud máš bolesti, upozorni na ně lékaře - vyšetření nemá za cíl zjistit, kolik toho vydržíš. Lékař se ti po upozornění může trochu přizpůsobit a navíc pro něj tvá informace může být i důležitá.

Vyšetření prsou

Teď už se návštěva chýlí ke konci! Při vyšetření prsou se lékař postaví vedle stolu a pohmatem bude hledat nejrůznější bulky nebo hrbolky v prsní tkáni. Lékař krouživými pohyby prstů zkontroluje okolí prsou - trošku ti to bude připomínat hnětení těsta, jen o hodně jemnější! Navíc stiskne každou bradavku a zkontroluje výtok. Toto vyšetření je rychlé a snadné - a nebývá nepříjemné.

Je důležité, aby ses naučila vyšetřovat svá prsa doma. Vyšetření není těžké a opravdu ti může prospět. Lékař ti možná vysvětlí jak na to - proto dávej pozor! Pokud ti to nenabídne, požádej o instruktáž ty sama. (Podrobný výklad najdeš také na těchto stránkách.)

Vyšetření konečníku

Už sis myslela, že to končí a lékař se rozhodne (příliš často se to nestává), že přikročí k vyšetření konečníku. Několikrát se zhluboka nadechni a uvolni se. Lékař/ka ti do konečníku vsune prst v rukavici s lubrikačním gelem a zkontroluje, je-li vše v pořádku. Tím bude vyšetření kompletní. Ani tento zákrok by neměl bolet, zvláště pokud se ti podaří uvolnit. V opačném případě na bolest okamžitě upozorni lékaře.

Konečně to skončilo

Máš to za sebou! Lékař tě vyzve, aby ses šla obléknout. Až budeš hotová, přejdi k sestře jako po jakémkoliv jiném vyšetření. Nezapomeň si od ní vzít své doklady, předpisy a zkontroluj, že máš všechny informační brožurky, o které sis řekla. A ještě něco. Nezapomeň se objednat na další prohlídku příští rok!