obracim pohled k nebesum a co nevidim..
hvezda zhasla..
proc..?!
vzdyt tak krasna byla..
a na mou cestu mi svitila..
miloval jsem jeji zar,
ktera kazdickou noc hladila mou tvar..
kazdickou noc zahanela mou zast,
i pres bolest,kterou citila..
i pres ma utrpeni,za ktera sebe vinila..
ale proc??!!
dalsi a dalsi hvezdy vyhasinaji..
pred myma ocima..
pod myma v pest sevrenyma rukama..?
chladnu..
procitam..
blednu..
nevnimam..
a jen tuhnu..
obracim znovu svuj zrak ke hvezdam..
a svuj zivot jim oddavam..
pro jejich radost,
sveho marneho zivota se vzdavam..
bez pocitu a zivota ted vstavam..
a jsem jen pouhy stin,
ten tvuj splin,ktery te ted opusti
a pro tvou spokojenost sam sobe si ho pripousti..
zalykam se ve vlastnim vzteku..
v slzach slanych!
tak prosim zavri oci,
odchazim ve svetlech jasnych.