s bledou noci probouzi se me ja,
chci vypustit,ale duse ma mne tak svira..
vkradam se tedy potichu do tve mysli,
kde najdu klic,ktery pusti ven vsechny ty nesmysli..

bez predstav ted jen stojim..
stojim pred nejhezcim obzorem ktery odplouva..
hledim do dali,ktera ke me tise promlouva..
mijim vse co pro mne tolik znamena
....
uz vim,ze nic neni tak jak byt ma..